Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 2496/15 #1Usnesení ÚS ze dne 16.09.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO - advokát
Dotčený orgánSOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodajDavid Ludvík
Typ výrokuodmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2015:1.US.2496.15.1
Datum podání14.08.2015
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 2496/15 ze dne 16. 9. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti JUDr. Alexandra Királyho, Ph.D., advokáta, se sídlem L. Podéště 1838, Ostrava, právně zastoupeného JUDr. Ľubomírem Fockem, advokátem se sídlem Náprstkova 276/2, Praha 1, proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 2015 č. j. 11 UL 1/2015-57, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení výroku II. usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž byl zamítnut návrh na náhradu nákladů řízení.

2. Stěžovatel je advokátem, který vystupoval jako právní zástupce žalobce v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 132 C 8/20. V tomto řízení podal žalobce návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a odst. 3 zákona o soudech a soudcích. Jelikož však v mezidobí okresní soud úkon učinil (ustanovení znalce), vzal navrhovatel svůj návrh zpět a soud řízení zastavil. Výrokem II. určil, že navrhovatel nemá právo na náhradu řízení.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že nepřiznáním náhrady nákladů řízení bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť soud nereflektoval skutečnost, že je ustanoveným zástupcem žalobce ve smyslu § 30 o. s. ř.

4. Ústavní soud se nejprve zabýval formálními podmínkami projednatelnosti ústavní stížnosti. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

5. V nyní posuzovaném případě však stěžovatel účastníkem řízení, v němž údajně mělo dojít k porušení jeho práva na spravedlivý proces, nebyl. Tímto účastníkem a osobou potencionálně dotčenou porušením práva na spravedlivý proces byl žalobce (tedy klient stěžovatele), nikoli stěžovatel sám.

6. V této souvislosti je nutno připomenout, že náklady řízení nebyly soudem přiznány právě žalobci, jehož právní sféry (či dokonce ústavně zaručených práv) by se tak případné pochybení mohlo dotknout. Ten však ústavní stížnost nepodává. Právní zástupce žalobce (stěžovatel) je pak ve vztahu k nákladům řízení pouze platebním místem [srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3314/09 ze dne 31. 1. 2011 (N 8/60 SbNU 83) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2005 sp. zn. 21 Cdo 1645/2004, Soudní judikatura č. 48/2005].

7. Ostatně návrh na provedení procesního úkonu podával ke krajskému soudu žalobce prostřednictvím svého právního zástupce (stěžovatele), nikoli sám stěžovatel. Proto i náhrada nákladů řízení byla tímto soudem nepřiznána žalobci, nikoli stěžovateli. Na tomto konstatování nic nemění skutečnost, že je stěžovatel ve věci ustanoveným zástupcem žalobce na základě ustanovení § 30 o. s. ř., neboť je třeba rozlišovat mezi náhradou nákladů řízení a oprávněnou odměnou ustanoveného zástupce, která bude vyúčtována po skončení řízení.

8. Ve věci nelze ani přehlédnout, že se dle vyjádření stěžovatele jedná o náklady řízení spočívající ve dvou úkonech právní služby, celkem tedy 600 Kč s DPH. V této souvislosti Ústavní soud připomíná, že obdobnou problematiku řešil v rámci ústavních stížností vedených pod sp. zn. III. ÚS 1267/15, III. ÚS 1417/15, I. ÚS 1537/15 či I. ÚS 1562/15 aj., které odmítl jako zjevně neopodstatněné. V dané věci, jakož i výše označených, jde o tak nízkou částku, která ji identifikuje jako tzv. věc bagatelní, což ústavní stížnost posouvá do roviny, v níž je vyžadován zvláště závažný zásah do právního postavení stěžovatele, aby bylo možno dovodit porušení jeho základních práv a svobod, a tím byl otevřen prostor pro ingerenci Ústavního soudu.

9. Podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

10. Vzhledem k tomu, že stěžovatel není v posuzovaném případě aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti, neboť nebyl účastníkem řízení, ze kterých vzešla napadená rozhodnutí, a sféra jeho práv nebyla nijak dotčena, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost z důvodů shora vyložených podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. září 2015

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru