Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 2494/15 #1Usnesení ÚS ze dne 18.10.2016

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - KS Plzeň
SOUDNÍ EXEKUTOR - EÚ Klatovy - Mika Dalimil
Soudce zpravodajUhlíř David
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkodůvodnění
Dražba
procesní postup
EcliECLI:CZ:US:2016:1.US.2494.15.1
Datum podání14.08.2015
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí jiné

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

26/2000 Sb., § 48

99/1963 Sb., § 132, § 157 odst.2


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 2494/15 ze dne 18. 10. 2016

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jana Houžvičky, zastoupeného Mgr. Markétou Pekařovou, advokátkou se sídlem v Kosmonosích, Tyršova 434, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2015 č. j. 26 Cdo 1412/2015-115, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 3. 2014 č. j. 15 Co 577/2013-242 a proti usnesení soudního exekutora v Klatovech JUDr. Dalimila Miky ze dne 28. 11. 2013, č.j. 120 EX 26531/11-207, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Plzni a soudního exekutora v Klatovech JUDr. Dalimila Miky, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel s odkazem na údajné porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení shora uvedených rozsudků obecných soudů. Stěžovatel se účastnil jako dražitel elektronické dražby, jejímž předmětem byly nemovitosti v k. ú. Vrchovina dle dražební vyhlášky vydané soudním exekutorem JUDr. Dalimilem Mikou dne 26. 8. 2013 č. j. 120 EX 26531/11-156 a učinil podání ve výši 68 100 Kč v 11:38 hod., vydražitel v 11:39 učinil příhoz na 73 100 Kč; stěžovatel tvrdil, že poté učinil příhoz o 5 000 Kč vyšší než vydražitel. Toto podání se ale v systému nezobrazilo a soudní exekutor tak rozhodl o udělení příklepu vydražiteli Tomáši Frýbovi za nejvyšší cenu 73 100 Kč. Proti tomu podal stěžovatel námitky, kterým exekutor nevyhověl s tím, že podání nebylo učiněno.

2. Krajský soud v Plzni v odůvodnění svého ústavní stížností napadeného rozhodnutí uvedl, že dle protokolu již nebyl učiněn žádný příhoz, když stěžovatel neučinil platné podání. Usnesení soudního exekutora tak bylo potvrzeno. Nejvyšší soud poté usnesením ze dne 11. 5. 2015 č. j. 26 Cdo 1412/2015-115 dovolací řízení v dané věci zastavil, jelikož advokátka stěžovatele dovolání v předepsané lhůtě nedoplnila, nenahradila, ani se s ním písemně či ústně do protokolu neztotožnila.

3. Stěžovatel v odůvodnění ústavní stížnosti zejména uvedl, že jako dražitel vznesl do protokolu o elektronické dražbě námitky proti udělení příklepu vydražiteli z toho důvodu, že mu nebylo umožněno učinit příhoz; přesněji řečeno jeho podání se ve vztahu k poslednímu příhozu, zvýšenému o minimální příhoz, tedy o 5 000 Kč, nezobrazilo, rozhodující orgány však konstatovaly, že dražba proběhla řádně a dražitelem nebyl žádný příhoz učiněn. S takovým závěrem stěžovatel nemůže souhlasit. V případě, že všechny objektivní podmínky pro korektní a zákonný průběh dražby byly splněny, bylo podle stěžovatele třeba objasnit, zda nedošlo k manipulaci (např. krátkodobému zablokování systému dražby, ovlivnění přenosu dat apod.) ze strany toho, kdo dražbu prováděl, jiného dražitele nebo třetí osoby a zda skutečně došlo k tomu, že k zobrazení části dražebního jednání u dražitele nedošlo.

4. Dále stěžovatel uvedl, že advokátka Mgr. Markéta Pekařová požádala Okresní soud v Klatovech prostřednictvím datové schránky dne 18. 12. 2014 o zaslání usnesení tohoto soudu ze dne 22. 10. 2014 č. j. 28 EXE 1890/2011-90 s vyznačenou doložkou právní moci tak, aby bylo najisto postaveno, že je pravomocně ustanovenou zástupkyní stěžovatele v řízení o dovolání. Odpověď na tento přípis obdržela dne 18. 2. 2015 prostřednictvím datové schránky a z přiloženého usnesení opatřeného doložkou právní moci zjistila, že usnesení nabylo právní moci dne 9. 12. 2014 a tedy od tohoto data běží lhůty v dovolacím řízení. Dne 18. 2. 2015 se připojila k podáním stěžovatele učiněným v dovolacím řízení a stěžovatelovo dovolání řádně zdůvodnila. Podle názoru stěžovatele je v rozporu se zásadou hospodárnosti a účelnosti soudního řízení, aby zástupkyně stěžovatele, jejíž odměna a hotové výdaje jsou pro nemajetného účastníka řízení hrazeny ze státního rozpočtu, vykonala cestu k Okresnímu soudu v Klatovech za účelem vyznačení doložky právní moci na usnesení, kterým byla ustanovena, a zjistila tak, zda vůbec zástupkyní oprávněnou činit za stěžovatele jakékoli úkony je, či není.

5. Stěžovatel uzavřel, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků a žádá proto, aby mu pro řízení před Ústavním soudem byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Mgr. Markétě Pekařové, která zplnomocnění přijala v rámci právní pomoci pro bono, prý udělil plnou moc pouze pro sepis ústavní stížnosti.

6. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

7. Jako soudní orgán ochrany ústavnosti je Ústavní soud oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů pouze tehdy, jestliže nepostupují ve shodě s Ústavou, ústavními zákony a principy, které vyplývají z Listiny základních práv a svobod, zejména pak její hlavy páté. Pokud soudy respektují jak podmínky dané procesními a hmotněprávními předpisy, tak zásady plynoucí z ústavního pořádku České republiky, nespadá do pravomoci Ústavního soudu činnost a rozhodnutí obecných soudů přezkoumávat.

8. Pochybení shora naznačeného charakteru v přezkoumávané věci Ústavní soud nezjistil. Z obsahu napadených rozhodnutí vyplývá, že rozhodující soudy se celou věcí dostatečně zabývaly a svá rozhodnutí srozumitelným a přezkoumatelným způsobem odůvodnily. Krajský soud v Plzni konstatoval, že stěžovatel se inkriminované elektronické dražby účastnil a v 11:38 daného dne učinil příhoz na 68 100 Kč, na což reagoval vydražitel v 11:39 příhozem na 73 100 Kč a poté již dle protokolu žádný příhoz učiněn nebyl. Jak uvedl Nejvyšší soud v napadeném usnesení, v projednávané věci lhůta pro podání či doplnění dovolání s ohledem na § 240 odst. 1 a § 241b odst. 3 o. s. ř. uplynula dne 9. 2. 2015 (dva měsíce od právní moci usnesení, jímž soud ustanovil dovolateli zástupce pro podání dovolání) a v této lhůtě nebylo advokátkou dovolání nahrazeno, doplněno, ani se s ním písemně či ústně do protokolu neztotožnila. K opožděným podáním nemohl soud přihlížet. V těchto závěrech obecných soudů nelze shledávat nic protiústavního. Naopak, pokud by soudy postupovaly podle názoru stěžovatele, jak mělo být prý správně postupováno, mohla by být porušena (ve vztahu k protistraně) zásada procesní rovnosti a právní jistoty. V přijatém výkladu aplikovaných právních předpisů neshledal Ústavní soud žádný náznak svévole, takže ani z tohoto pohledu není možno ústavní stížnost shledat opodstatněnou.

9. Je bezpředmětný i návrh stěžovatele, aby mu byl pro řízení před Ústavním soudem ustanoven zástupce z řad advokátů, když své stávající advokátce prý udělil plnou moc pouze pro sepis ústavní stížnosti. Z textu plné moci takové omezení zmocnění nevyplývá (" ... aby mne zastupoval a za mne podal ústavní stížnost ...").

10. Ústavní stížnost tedy byla odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. října 2016

David Uhlíř v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru