Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 2474/11 #1Usnesení ÚS ze dne 09.11.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Pardubice
SOUD - KS Hradec Králové
Soudce zpravodajGüttler Vojen
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2011:1.US.2474.11.1
Datum podání18.08.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 2474/11 ze dne 9. 11. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky I. Ž., proti blíže neoznačeným rozhodnutím obecných soudů (z příloh lze dovodit, že jde o usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 28. 6. 2010, č. j. 12 E 134/2010-9, a ze dne 19. 4. 2011, č. j. 19 E 1072/99-379, a o usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 28. 6. 2011, č. j. 23 Co 305/2011-21) takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 18. 8. 2011, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

Protože ústavní stížnost nesplňovala náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v zákoně o Ústavním soudu (stěžovatelka především nebyla zastoupena advokátem), vyzval Ústavní soud stěžovatelku k odstranění vad jejího podání. K tomu jí stanovil lhůtu 30 dnů od doručení této výzvy. Současně ji upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, Ústavní soud podání (ústavní stížnost) ve smyslu § 43 odst. 1 písmeno a) zákona o Ústavním soudu odmítne.

Tuto výzvu stěžovatelka převzala dne 31. 8. 2011.

Dne 26. 9. 2011 Ústavní soud obdržel přípis stěžovatelky, v němž táž sděluje, že sice požádala u České advokátní komory o ustanovení právního zástupce JUDr. M. R., ale vzhledem k tomu, že tento stěžovatelce "neposkytl právní radu v náš prospěch, ač jsem mu předložila důkazy o podvodu soudkyně JUDr. J. S.", požádala ČAK o ustanovení nového právního zástupce. Proto požádala o prodloužení lhůty k podání řádné ústavní stížnosti.

Ústavní soud žádosti stěžovatelky vyhověl a to fakticky, neboť ústavní stížnost ihned po uplynutí lhůty soudcovské lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti neodmítl.

Dne 6. 10. 2011 obdržel Ústavní soud další přípis stěžovatelky, v kterém sděluje, že do dne 5. 10. 2011 (kdy je datován i přípis stěžovatelky) neobdržela z ČAK žádné vyjádření ohledně její žádosti o ustanovení nového advokáta. Dále uvedla, že žádný advokát jí ústavní stížnost proti Okresnímu soud v Pardubicích nenapíše; o tom je přesvědčena po jednání s právníkem přiděleným ČAK (tím měla na mysli zřejmě advokáta JUDr. M. R., o jehož ustanovení přitom sama požádala).

Stěžovatelka však již Ústavnímu soudu nesdělila další informaci, dle níž jí již další advokát Českou advokátní komorou určen nebyl. To si musel Ústavní soud dotazem na ČAK zjistit sám.

Česká advokátní komora zaslala Ústavnímu soudu přípis, který převzala stěžovatelka dle sdělení ČAK již dne 5. 10. 2011. V tomto přípise se především uvádí: "Dne 26.9.2011 obdržela Česká advokátní komora oznámení žadatelky o zrušení zastoupení ze dne 23.9.2011, kde žadatelka uvedla jako důvod ukončení poskytování právní služby neposkytnutí právní rady v její prospěch. Současně žadatelka požádala o určení jiného advokáta k poskytnutí právní služby. Dne 30.9.2011 obdržela Česká advokátní komora elektronické podání určeného advokáta, z jehož obsahu se zjišťuje, že advokát učinil řadu úkonů ve prospěch klientky, nicméně požadoval po klientce součinnost nutnou pro poskytnutí právní služby, zejména pak předložení textu ústavní stížnosti, který zaslala sama bez právního zastoupení k Ústavním soudu. Ústavní stížnost byla vedena pod sp. zn. I.ÚS 2474/11. Klientka rovněž nesouhlasila se zjištěními advokátní kanceláře ze soudního spisu, jehož se ústavní stížnost týkala. Pakliže advokát klientce zaslal písemnou výzvu, aby mu předložila text ústavní stížnosti, na to žadatelka reagovala tak, že nechce, aby ji advokát již zastupoval. Z žádosti žadatelky o určení advokáta k poskytnutí právní služby ze dne 2.9.2011 se zjišťuje, že žadatelka sama si výslovně přála určení advokáta JUDr. M. R. Advokát s určením dle § 18 ZA souhlasil, z toho důvodu ČAK žádosti žadatelky bezvýhradně vyhověla a požadovaného advokáta jí k poskytnutí právní služby určila. Rozhodnutí o určení advokáta k poskytnutí právní služby nenahrazuje uzavření dohody o poskytnutí právní služby mezi advokátem a klientem. Teprve uzavřením této dohody vzniká právní vztah mezi advokátem a klientem. Klientka pak sama ukončila výpovědí platnost dohody o poskytnutí právní služby. Dle § 18 odst. 2 věta druhá zákona o advokacii lze žadateli k poskytnutí téže právní služby určit advokáta jen jednou, s výjimkou, kdy advokát odmítne poskytnout právní službu z důvodů stanovených v § 19 zákona o advokacii. V tomto případě advokát s odkazem na § 19 zákona o advokacii právní službu žadatelce neodmítl poskytnout, naopak se snažil v rámci možností daných mu klientkou právní službu řádně splnit. Z důvodů na straně žadatelky se tak nemohlo stát. Žadatelce nebude k téže právní službě další advokát dle § 18 zákona o advokacii určen.".

Stěžovatelka - jak již bylo uvedeno - Ústavní soud neinformovala, jak ČAK reagovala na její žádost o ustanovení nového advokáta. Mimo to, do dnešního dne (tedy více než měsíc po obdržení přípisu ČAK, která jí sděluje, že jí nebude určen další advokát) ani nepožádala Ústavní soud o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti; své mlčení neodůvodnila, nesdělila, co vše pro zajištění svého právního zastoupení činí, neuvedla např., který konkrétní advokát (snad) odmítl převzít její právní zastoupení v řízení o ústavní stížnosti apod.

Stěžovatelka je tedy v řízení o své ústavní stížnosti již delší dobu zcela pasivní. To platí i přesto, že již od počátku byl Ústavní soud ke stěžovatelce velmi benevolentní, neboť jí stanovil lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti v délce 30 dnů, byť zpravidla stanoví lhůtu kratší. Nadto, Ústavní soud neodmítl ústavní stížnost pro neodstranění vad ihned po uplynuté stanovené relativně dlouhé lhůty, a tím tuto lhůtu (o několik týdnů) ještě prodloužil fakticky.

Řízení o ústavní stížnosti nemůže být prostorem aprobujícím procesní pasivitu účastníka řízení. To platí nejen z důvodů obecných, ale i z důvodů konkrétních, založených na specifické povaze řízení o ústavní stížnosti, které představuje možnost výraznějšího zásahu do právní jistoty účastníků předcházejícího - pravomocně již skončeného - řízení u orgánů veřejné moci (zde obecného soudu).

Lze toliko zopakovat, že stěžovatelka tvrdila, že žádný advokát jí ústavní stížnost proti Okresnímu soud v Pardubicích "nenapíše"; o tom je přesvědčena po jednání s právníkem přiděleným ČAK (tím měla na mysli zřejmě advokáta JUDr. M. R., o jehož ustanovení přitom sama požádala). Takovéto vysvětlení však racionálně obhajitelné zjevně být nemůže. To již proto, že ze samotné případné skutečnosti toho kterého jednání jednoho jediného advokáta (JUDr. M. R., o němž stěžovatelka tvrdí, že "neposkytl právní radu v náš prospěch, ač jsem mu předložila důkazy o podvodu soudkyně JUDr. J. S.") rozumně neplyne, že i další advokáti by museli nutně jednat totožně. K tomu lze dodat, že dle shora citovaného přípisu ČAK JUDr. M. R. právní službu stěžovatelce "neodmítl poskytnout, naopak se snažil v rámci možností daných mu klientkou právní službu řádně splnit. Z důvodů na straně žadatelky se tak nemohlo stát."; stěžovatelka pak tento závěr ČAK u Ústavního soudu ani nerozporuje a pouze o něm mlčí.

Lze tedy shrnout, že poněvadž stěžovatelka - nejen ve stanovené lhůtě, ale až do dnešního dne (tedy ve fakticky prodloužené lhůtě) - vady ústavní stížnosti neodstranila, Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. listopadu 2011

Vojen Güttler, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru