Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 238/20 #1Usnesení ÚS ze dne 19.02.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - KS Brno
SOUD - OS Kroměříž
Soudce zpravodajJirsa Jaromír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
odmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
právo na ... více
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
dovolání/přípustnost
dovolání/náležitosti
věcná břemena/zřízení
EcliECLI:CZ:US:2020:1.US.238.20.1
Datum podání23.01.2020
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

40/1964 Sb., § 151o

89/2012 Sb., § 1260

99/1963 Sb., § 237, § 241a odst.2, § 243c odst.1


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 238/20 ze dne 19. 2. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Tomáše Lichovníka a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatelky ALUTEX spol. s r. o., se sídlem v Jablonci nad Nisou, Janovská 4475/7a, zastoupené JUDr. Michalem Filipínským, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 18, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 2950/2019-152 ze dne 29. 10. 2019 a rozsudkům Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, č. j. 58 Co 353/2018-130 a Okresního soudu v Kroměříži č. j. 11 C 207/2017-90 ze dne 20. 4. 2018, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, a Okresního soudu v Kroměříži, jako účastníků řízení, a obchodní korporace Kromexim a. s. Kroměříž, se sídlem v Kroměříži, Hulínská 3445/5, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Kroměříži (dále jen "nalézací soud") zamítl v záhlaví uvedeným rozsudkem žalobu stěžovatelky o určení existence práva odpovídajícího služebnosti inženýrské sítě. Dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro zřízení služebnosti, soudním rozhodnutím, neboť ji lze v posuzované věci zřídit jen smlouvou podle § 1260 obč. zák. Zákon soudu neumožňuje služebnost spočívající ve vedení kabelové přípojky sítě přes pozemky zřídit, i když je nepochybné, že stěžovatelka musí řešit ohledně dodávky elektrické energie svou situaci pro podnikatelskou činnost.

2. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně (dále jen "odvolací soud"), rozsudek nalézacího soudu potvrdil; dospěl ve shodě s nalézacím soudem k závěru, že soud nemá v posuzované věci pravomoc služebnost inženýrské sítě podle návrhu stěžovatelky zřídit.

3. Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky odmítl napadeným usnesením pro nepřípustnost podle § 243c odst. 1 o. s. ř., protože v něm absentuje jakékoliv vymezení přípustnosti dovolání jako jeho obligatorní záležitosti. Stěžovatelka pouze úvodem svého dovolání uvádí, že je opírá o ustanovení § 237 o. s. ř., nicméně dále již nevymezuje, který z předpokladů přípustnosti dovolání považuje za splněný a z jakého důvodu, neodkazuje na judikaturu dovolacího soudu a ani z obsahu dovolání se nepodává, o který z předpokladu přípustnosti by se v daném případě mělo jednat. Nad rámec svého odůvodnění dovolací soud dodal, že i v případě, že by dovolání stěžovatelky splňovalo formální náležitosti, nebylo by důvodné. V souzené věci nebyly splněny zákonné předpoklady pro zřízení služebnosti rozhodnutím soudu.

4. Proti rozhodnutí nalézacího, odvolacího i dovolacího soudu podala řádně zastoupená stěžovatelka včasnou ústavní stížnost, v níž polemizuje zejména s právním závěrem obecných soudů, že nejsou splněny předpoklady pro zřízení služebnosti rozhodnutím soudu. Podle jejího názoru nelze v jejím případě omezovat vznik služebnosti inženýrské sítě vzhledem k její mimořádné důležitosti pouze na uzavření smlouvy. V posuzované věci se stěžovatelka domáhala věcného břemene inženýrské sítě z toho důvodu, že vedlejší účastnice stěžovatelce odpojila výrobní halu od všech dodávek energií a důvodem jejího postupu bylo znemožnit jí výrobu a donutit ji ke zpětnému prodeji výrobní haly vedlejší účastnici. Proto stěžovatelce nezbylo než podat žalobu na zřízení služebnosti inženýrské sítě umístěnou pod komunikací ve vlastnictví vedlejší účastnice od jiného dodavatele elektrické energie.

5. Nejvyšší soud v tomto případě odmítl dovolání stěžovatelky pro vady spočívající v nevymezení předpokladů jeho přípustnosti. Otázkou přípustnosti dovolání se Ústavní soud podrobně zabýval ve svém plenárním stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 ze dne 28. 11. 2017 (ST 45/87 SbNU 905; 460/2017 Sb.), v němž přijal závěr, že neobsahuje-li dovolání vymezení předpokladů přípustnosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), není odmítnutí takového dovolání pro vady porušením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Výkladem § 75 zákona o Ústavním soudu zároveň Ústavní soud dovodil, že je-li dovolání stěžovatele odmítnuto pro vady, jde o případ, kdy stěžovatel nevyčerpal dostupné opravné prostředky řádným způsobem.

6. Ústavní stížnost je tak přípustná pouze proti usnesení Nejvyššího soudu, u něhož Ústavní soud zkoumá, zda Nejvyšší soud nevybočil z mezí daných mu zákonem a nezatížil své rozhodnutí libovůlí. Ústavní soud se tak soustředil především na výtky směřované vůči postupu a rozhodnutí Nejvyššího soudu, proti němuž brojí stěžovatelka jen tím způsobem, že znovu předkládá své skutkové a právní hodnocení věci; přezkoumal obsah usnesení dovolacího soudu, které je logicky odůvodněné, a žádné porušení ústavních práv stěžovatelky neshledal. Nejvyšší soud přesvědčivě vysvětlil, proč nejsou v tomto případě dány důvody přípustnosti dovolání; nadto odůvodnil, proč by dovolání bylo nedůvodné i v případě jeho přípustnosti. Odůvodnění Nejvyššího soudu považuje Ústavní soud za dostatečné a lze na ně pro stručnost odkázat. Ústavní stížnost je proto v této části zjevně neopodstatněná.

7. V citovaném stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 byl přijat navazující závěr, podle kterého nevymezí-li dovolatel, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je ústavní stížnost proti předchozím rozhodnutím o procesních prostředcích k ochraně práva nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. S odkazem na tento závěr nelze ve vztahu k napadeným rozsudkům odvolacího a nalézacího soudu než odmítnout ústavní stížnost jako nepřípustnou, neboť stěžovatel nesplnil podmínku řádného vyčerpání dostupných opravných prostředků ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

8. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl zčásti jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, zčásti jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. února 2020

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru