Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 2256/16 #1Usnesení ÚS ze dne 15.11.2016

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - MS Praha
Soudce zpravodajŠimáčková Kateřina
Typ výrokuprocesní - vyloučení soudce, asistenta, apod.
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2016:1.US.2256.16.1
Datum podání11.07.2016
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 2256/16 ze dne 15. 11. 2016

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů T. R., nezl. T. R. a nezl. B. R. a H. R., dosud nezastoupených, o vyloučení soudkyně Kateřiny Šimíčkové z projednání a rozhodování, takto:

Soudkyně Kateřina Šimíčková není vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 2256/16.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel podáním ze dne 6. 11. 2016 namítl podjatost soudkyně Kateřina Šimíčková, soudkyně I. senátu Ústavního soudu určené dle rozvrhu práce soudkyní zpravodajkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele vedené pod sp. zn. I. ÚS 2256/16, a navrhl, aby byla vyloučena z projednávání a rozhodování dotčené ústavní stížnosti.

2. Ve vyjádření k námitce podjatosti soudkyně zpravodajka uvedla, že se necítí být podjatá a nemá žádný vztah ani k věci samé, ani k osobám zúčastněným na řízení nebo k jejich zástupcům. Proto dle jejího názoru nejsou důvody pro její vyloučení z projednání a rozhodování věci.

3. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu takto představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).

4. Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek, subjektivního a objektivního. Subjektivní hledisko, které je stěžejní složkou nestrannosti soudce, je subjektivní psychickou kategorií vypovídající o osobním přesvědčení soudce v daném případě a jeho vnitřním psychickém vztahu k projednávané věci. Při posuzování nestrannosti a nezávislosti soudce však nelze zcela odhlédnout ani od jevové stránky věci, kdy je za validní hledisko považováno i tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti pro třetí osoby, tedy hledisko objektivní, neboť i tento aspekt je důležitý pro zaručení důvěry v soudní rozhodování vůbec. Zatímco subjektivní hledisko tedy zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 722/05 ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533)]. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci přitom může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Vztah soudce k věci nebo účastníkům, příp. jejich zástupcům, je proto třeba v daném případě posoudit ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to a) jaká je povaha tohoto vztahu a b) zda se jedná o vztah zjevně intenzivní [srov. nález sp. zn. II. ÚS 105/01 ze dne 3. 7. 2001 (N 98/23 SbNU 11)].

5. V V projednávané věci dospěl posuzující senát Ústavního soudu k závěru, že podmínka možné pochybnosti o nepodjatosti soudkyně Kateřiny Šimíčkové není v dané věci splněna, a proto nejsou dány důvody pro její vyloučení z projednávání a rozhodování dotčené věci. Stěžovatel totiž ve svém podání neuvedl žádné konkrétní důvody, pro které by měla být soudkyně zpravodajka přistupovat k jeho věci nestranně; naopak ve svém vyjádření sama soudkyně Kateřina Šimíčková uvedla, že se subjektivně necítí být podjatá. O tom, že takové subjektivní přesvědčení má relevanci, nemůže být u ústavní soudkyně, na níž jsou kladeny vysoké požadavky z hlediska morální integrity, pochyb.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. listopadu 2016

Vojtěch Šimíček v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru