Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 225/96Usnesení ÚS ze dne 02.12.1997

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajKlokočka Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1997:1.US.225.96
Datum podání12.08.1996

přidejte vlastní popisek

I.ÚS 225/96 ze dne 2. 12. 1997

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

I. ÚS 225/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele E.S., zastoupeného advokátkou JUDr. J.J., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 12 Co 186/96, ze dne 9. 5. 1996, za účasti Krajského soudu v Plzni jako účastníka řízení, a vedlejšího účastníka K., zastoupeného advokátem JUDr. J.Š., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel svým návrhem napadá potvrzující výrok rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 5. 1996, sp. zn. 12 Co 186/96, jímž bylo potvrzeno

1

I. ÚS 225/96

prvostupňové rozhodnutí Okresního soudu v Klatovech ze dne 30. 11. 1995, sp. zn. 6 C 71/95. Podle citovaného rozhodnutí byla navrhovateli uložena povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi částku 230 634 Kč do 15 dnů od právní moci soudního rozhodnutí.

Důvodem sporu mezi navrhovatelem a vedlejším účastníkem byla otázka plnění smlouvy o zhotovení věci na zakázku, konkrétně o výstavbě rodinného domu na klíč. Žalovaná částka pak sestávala z úhrady faktur, které vystavil vedlejší účastník navrhovateli, přičemž navrhovatel je odmítl uhradit. Navrhovatel v ústavní stížnosti poukazuje na závady při realizaci smlouvy o stavbě rodinného domu, spočívající v nepředložení stavebního deníku, dále v nedostatcích zjištěných při kolaudaci stavby. Navrhovatel současně dovozuje neplatnost smlouvy ze dne 14. 8. 1991, označené jako hospodářská smlouva, neboť podle § 24 tehdy platného hospodářského zákoníku taková smlouva mohla být uzavřena jen s právnickými nebo fyzickými osobami oprávněnými k podnikatelské činnosti. Navrhovatel zdůraznil, že navíc tato hospodářská smlouva byla vadně podepsána. Na straně vedlejšího účastníka ji podepsal subjekt, který k tomu nebyl oprávněn. V závěru ústavní stížnosti navrhovatel poukazuje na skutečnost, že celková fakturovaná částka je neúměrná a neodpovídá skutečně odvedené práci ze strany vedlejšího účastníka. Navrhovatel proto dovozuje, že řízením před obecnými soudy bylo porušeno jeho základní právo garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 95 odst. 1 Ústavy. Z toho důvodu navrhuje zrušení rozhodnutí obecného soudu v prvém potvrzujícím výroku.

V písemném vyjádření Krajský soud v Plzni odkázal na obsah odůvodnění svého rozhodnutí a navrhl zamítnutí ústavní stížnosti. Pokud se týkalo argumentace,

I. ÚS 225/96

obsažené v návrhu navrhovatele, obecný soud zdůraznil, že těmito námitkami se zabýval v řízení a náležitě se s nimi také vypořádal v odůvodnění rozhodnutí.

Stejně zareagoval v písemném vyjádření i vedlejší účastník řízení. Navrhl zamítnutí ústavní stížnosti, neboť ta je pouhým pokusem navrhovatele docílit v řízení další soudní instance.

Po mnoha urgencích se podařilo ústavnímu soudu připojit spis Okresního soudu v Klatovech, sp. zn. 6 C 71/95. Z jeho obsahu vyplynulo, že sporná dlužná částka byla skutečně řádně navrhovateli vedlejším účastníkem vyfakturována. Dokladem toho jsou i dopisy navrhovatele ze dne 21. 6. 1993, kde uvádí, že faktury obdržel a uznává je co do důvodu, avšak uhradit je hodlá až po odstranění závad zjištěných v rámci kolaudace. Totéž vyplývá i ze zápisu o jednání dne 11. 11. 1993 a dále ze zápisu o jednání ze dne 2. 8. 1994. Rovněž účastnické výpovědi navrhovatele obsažené ve spisu dokládají, že žalovanou částku uznal co do důvodu i výše, úhradu však odmítl, dokud nebudou odstraněny závady zjištěné při kolaudaci. Způsob provedené fakturace pak odpovídal ujednání obsaženému v textu hospodářské smlouvy ze dne 14. 8. 1991.

Podstata předložené ústavní stížnosti spočívá v polemice navrhovatele s právními závěry meritorních rozhodnutí obecných soudů. Zde Ústavnímu soudu nezbývá než přisvědčit správnosti závěrů dotčeného orgánu veřejné moci. V případě této ústavní stížnosti zcela nesporně uznal navrhovatel žalovanou částku co do důvodu i co do výše. Neochota plnit pramenila z jeho snahy přimět vedlejšího účastníka k odstranění kolaudačních závad. K tomuto účelu však mohl využít jiné právní obrany než té, kterou zvolil. V postupu obecných soudů Ústavní soud nezjistil ani porušení základního práva na řádnou soudní ochranu dle čl. 36 Listiny

I. ÚS 225/96

ani porušení článku 95 Ústavy ČR o vázanosti soudce zákonem.

Z těchto důvodů proto Ústavnísoud návrh navrhovatele jako zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb. odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 2. prosince 1997

JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru