Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 2205/09 #1Nález ÚS ze dne 15.12.2011Porušení vlastnického práva a práva na spravedlivý proces v důsledku nesprávného výpočtu náhrady nákladů řízení

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Kladno
SOUD - KS Praha
Soudce zpravodajDuchoň František
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/právo vlastnit a pokojně užívat majetek obecně
právo na soudní a jinou právní ochranu ... více
Věcný rejstříkOpatrovník
žaloba/na určení
Náklady řízení
advokát/odměna
advokátní tarif
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 212/63 SbNU 457
EcliECLI:CZ:US:2011:1.US.2205.09.1
Datum vyhlášení12.01.2012
Datum podání20.08.2009
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 11 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

177/1996 Sb., § 9 odst.5, § 7

484/2000 Sb., § 5 písm.b

99/1963 Sb., § 142 odst.1, § 80 písm.c, § 29 odst.3, § 149 odst.2, § 29 odst.4


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


Postupuje-li obecný soud při výpočtu odměny advokáta ustanoveného opatrovníkem účastníku řízení neznámého pobytu dle vyhlášky č. 484/2000 Sb. namísto vyhlášky č. 177/1996 Sb., zatíží své rozhodování vadou, jež má za následek porušení práva druhého účastníka řízení na spravedlivý proces a práva vlastnit a pokojně užívat majetek.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatelky A. F. zrušil I. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 15. 12. 2011 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ve výroku č. II. rozsudek Okresního soudu v Kladně č. j. 23 C 41/2008-52 ze dne 3. 2. 2009 a usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 26 Co 213/2009-64 ze dne 13. 5. 2009 pro rozpor s čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Narativní část

Napadeným rozsudkem zamítl okresní soud stěžovatelčinu žalobu na určení, že je vlastnicí v žalobě specifikovaných nemovitostí, a výrokem č. II. jí uložil náhradu nákladů řízení včetně náhrady právního zastoupení žalovaného neznámého pobytu, zastoupeného advokátem coby opatrovníkem. Okresní soud postupoval při výpočtu odměny advokáta za opatrovnictví dle vyhlášky č. 484/2000 Sb. Napadeným usnesením krajský soud rozsudek soudu okresního potvrdil. Stěžovatelka namítala, že soud měl při stanovování výše nákladů řízení postupovat dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu); v takovém případě by na nákladech řízení zaplatila pouze 1.428,- Kč a nikoliv soudem uložených 24.514,- Kč.

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud se ve svém nálezu přiklonil ke stěžovatelčině argumentaci o nesprávnosti postupu obecných soudů při stanovování výše nákladů řízení. S odkazem na skutkový stav Ústavní soud konstatoval, že jelikož žalovanému jako osobě neznámého pobytu byl soudem ustanoven opatrovníkem advokát podle § 29 odst. 3 a 4 o. s .ř., bylo třeba při výpočtu jeho odměny vycházet z ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu. Podle tohoto ustanovení se při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, považuje za tarifní hodnotu částka 500,- Kč, a sazba za jeden úkon právní služby takto poskytnuté tak činí 300,- Kč (§ 7 advokátního tarifu). Obecné soudy přistoupily k výpočtu nákladů právního zastoupení podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., čímž došlo k výraznému zásahu do vlastnického práva stěžovatelky, požívajícího ochranu podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pakliže obecné soudy nepostupovaly dle § 9 odst. 5 a § 7 advokátního tarifu, zatížily dle Ústavního soudu svá rozhodnutí aplikační chybou, která v tomto konkrétním případě dosáhla ústavněprávní úrovně a zasáhla do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) a na ochranu vlastnického práva (čl. 11 odst. 1 Listiny). Z uvedených důvodů Ústavní soud napadený rozsudek okresního soudu ve výroku č. II. a napadené usnesení krajského soudu zrušil.

Soudcem zpravodajem v dané věci byla Ivana Janů. Žádný soudce neuplatnil odlišné stanovisko.

I.ÚS 2205/09 ze dne 15. 12. 2011

N 212/63 SbNU 457

Porušení vlastnického práva a práva na spravedlivý proces v důsledku nesprávného výpočtu náhrady nákladů řízení

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) - ze dne 15. prosince 2011 sp. zn. I. ÚS 2205/09 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. F. proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 3. 2. 2009 č. j. 23 C 41/2008-52, jehož výrokem II byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit na nákladech řízení částku 24 514 Kč, a proti potvrzujícímu usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2009 č. j. 26 Co 213/2009-64.

Výrok

Výrokem II rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 3. 2. 2009 č. j. 23 C 41/2008-52 a usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2009 č. j. 26 Co 213/2009-64 došlo k porušení základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Proto se obě rozhodnutí ruší.

Odůvodnění:

I.

Včasnou ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí vydaných v řízení o určení vlastnictví k nemovitostem, ve kterém jako žalobkyně neuspěla. Výrokem II shora označeného rozsudku Okresního soudu v Kladně jí byla uložena povinnost zaplatit na nákladech řízení do pokladny Okresního soudu v Kladně částku 24 514 Kč. Proti tomuto výroku podala odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 13. 5. 2009 č. j. 26 Co 213/2009-64 tak, že výrok okresního soudu o nákladech řízení potvrdil. Podle stěžovatelky obecné soudy při stanovení výše nákladů řízení rozhodly v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, a zasáhly tak do jejího základního práva na ochranu vlastnictví. Stěžovatelce totiž byla uložena povinnost zaplatit náklady právního zastoupení žalovaného neznámého pobytu a zastoupeného advokátem jako opatrovníkem podle § 29 odst. 3 a 4 o. s. ř., vyčíslené soudem podle vyhlášky 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění dalších vyhlášek, ve výši 24 514 Kč. Podle stěžovatelky měly být náklady právního zastoupení vypočteny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 9 odst. 5 této vyhlášky se při výkonu funkce advokáta-opatrovníka považuje za tarifní hodnotu částka 500 Kč, takže sazba za jeden úkon právní služby takto poskytnuté měla být ve výši 300 Kč. V tomto případě by stěžovatelka zaplatila na nákladech řízení pouze 1 428 Kč, a nikoli zmíněných 24 514 Kč. Vedle toho obecné soudy porušily i její základní právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1, čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II.

Z ústavní stížnosti a z připojených soudních rozhodnutí bylo zjištěno, že Okresní soud v Kladně rozsudkem ze dne 3. 2. 2009 č. j. 23 C 41/2008-52 zamítl žalobu stěžovatelky na určení, že je vlastnicí ve výroku specifikovaných nemovitostí. Výrokem II stěžovatelce uložil povinnost zaplatit do pokladny Okresního soudu v Kladně na nákladech řízení 24 514 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Rozhodl tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný ve věci uspěl. Náklady řízení vypočetl okresní soud podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. - sazba podle § 5 písm. b) ve výši 20 000 Kč a 2x paušál po 300 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. plus DPH ve výši 3 914 Kč, celkem ve výši 24 514 Kč.

O odvolání stěžovatelky proti výroku o nákladech řízení rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 13. 5. 2009 č. j. 26 Co 213/2009-64 tak, že zmíněný výrok rozsudku okresního soudu jako věcně správný potvrdil. Jako nepřesný však označil odkaz okresního soudu na § 148 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že v předmětné věci byl žalovanému ustanoven opatrovník z řad advokátů podle § 29 odst. 3 a 4 o. s. ř. z důvodu neznámého pobytu, bylo třeba při rozhodování o nákladech řízení vycházet z § 149 odst. 2 o. s. ř. Konstatoval, že tomuto ustanovení výrok rozsudku okresního soudu o nákladech řízení v podstatě odpovídá, neboť podle výsledků řízení má žalovaný na náhradu nákladů řízení právo, ale za stavu, kdy jej zastupoval ustanovený advokát, přísluší náhrada státu. Zmíněný výrok okresního soudu je tedy ve skutečnosti výrokem o nákladech řízení mezi účastníky navzájem. Odkázal na právní literaturu (Bureš, Drápal, Krčmář a kol., Občanský soudní řád, komentář, díl I., 7. vydání, C. H. BECK, Praha 2006, str. 672, bod 3, odstavec třetí), s jejímiž závěry se ztotožnil.

III.

Ústavní stížnost je důvodná. V případech řízení o ústavních stížnostech týkajících se náhrady nákladů řízení Ústavnísoud postupuje velmi zdrženlivě, což vyplývá z jeho četné judikatury. Ve zkoumaném případě však nemohl ponechat bez povšimnutí pochybení obecných soudů při výpočtu náhrady nákladů řízení, které již dosáhlo, ve vztahu ke stěžovatelce, ústavněprávní dimenze.

Stěžovatelka jako žalobkyně narozená v roce 1929 neuspěla ve sporu, ve kterém se domáhala vrácení daru ve formě ideálních 3/8 označených nemovitostí, takže ji právem stihla povinnost platit náklady řízení ve sporu úspěšnému žalovanému. Podstatnou pro daný případ byla skutečnost, že žalovanému jako osobě neznámého pobytu bylsoudem ustanoven opatrovníkem advokát podle § 29 odst. 3 a 4 o. s. ř. Tuto skutečnost jak okresní soud, tak i soud odvolací nevzaly při výpočtu nákladů řízení (právního zastoupení) vůbec v úvahu. Vzhledem k tomu, že v předmětné věci byl žalovanému ustanoven opatrovník tímto způsobem a tohoto typu, bylo třeba při výpočtu vycházet z § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Podle tohoto ustanovení při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám ... se považuje za tarifní hodnotu částka 500 Kč. To znamená, že sazba za jeden úkon právní služby takto poskytnuté měla být ve výši 300 Kč (§ 7 advokátního tarifu). Obecné soudy přistoupily k výpočtu nákladů právního zastoupení podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. Tím došlo k výraznému zásahu do vlastnického práva stěžovatelky, požívajícího ochranu podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle výpočtu stěžovatelky by měla na nákladech řízení zaplatit 1 428 Kč (účtováno podle advokátního tarifu), zatímco obecné soudy jí uložily zaplatit na nákladech řízení 24 514 Kč (účtováno podle vyhlášky č. 484/2000 Sb.). Pokud je účastník občanskoprávního řízení zastoupen advokátem jako opatrovníkem ustanoveným podle § 29 odst. 3 a 4 o. s. ř., pak je třeba náklady právního zastoupení počítat podle § 9 odst. 5 a § 7 advokátního tarifu. Pokud tak obecné soudy nepostupovaly, zatížily svá rozhodnutí aplikační chybou, která v tomto konkrétním případě dosáhla ústavněprávní úrovně, neboť zasáhla do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) a na ochranu vlastnického práva (čl. 11 odst. 1 Listiny).

Ze shora uvedených důvodů Ústavnísoud stěžovatelce vyhověl a zrušil podle § 82 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, shora označená rozhodnutí obecných soudů ve výrocích, kterými rozhodly o nákladech řízení. Rozhodl tak bez ústního jednání za nepřítomnosti účastníků řízení v souladu s ustanovením § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, protože účastníci souhlasili s upuštěním od ústního jednání.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru