Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 2200/10 #1Usnesení ÚS ze dne 26.08.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS České Budějovice
SOUD - KS České Budějovice
SOUD - OS Písek
SOUD - OS Prachatice
SOUD - OS Tábor
SOUD - OS Strakonice
SOUD - MS Praha
SOUD - KS Brno
SOUD - NSS
Soudce zpravodajJanů Ivana
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2010:1.US.2200.10.1
Datum podání30.07.2010
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 2200/10 ze dne 26. 8. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci návrhu P. Č., bez právního zastoupení, proti jinému zásahu veřejné moci, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel podal Ústavnímu soudu návrh označený jako "Ústavní stížnost fyzické osoby na nezákonný zásah do procesních vztahů; Návrh na zrušení části doručovacích předpisů a části zákona o soudech a soudcích."

Tímto návrhem brojil proti jinému zásahu veřejné moci ze strany Krajského soudu v Českých Budějovicích, Okresního soudu v Českých Budějovicích, Okresního soudu v Písku, Okresního soudu v Prachaticích, Okresního soudu v Táboře, Okresního soudu ve Strakonicích, Městského soudu v Praze, Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu, který má spočívat v tom, že "stěžovateli jsou doručovány písemnosti zákonem nevyjádřeným způsobem, na udané adrese či v místě zastižení je přikazováno poště písemnosti neukládat ani nenechávat připravené k vyzvednutí, pošta neponechává oznámení s náležitostmi definovanými v ustanovení 50i, soud na doručenky uvádí nepravdivé údaje o písemnosti do obálky vložené, soudy manipulují se vzory obálek, soudy nevyvěšují vrácené písemnosti na desce, ani sdělení o vrácení či výzvy k vyzvednutí, soudy ignorují žádosti o opětovné doručení či řádné doručení, soudy popírají námitky k doručování, soudy si nechávají tisknout obálku, jež odporuje doručovací normě i výše uvedené metodice orgánu státní správy soudů."

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V souzené věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není, neboť ústavní stížnost trpí řadou formálních i obsahových vad.

Předně ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Dle ust. § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle ust. § 29 a ust. § 30 odst. 1 cit. zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. To stěžovatel nerespektoval.

Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že navrhovatel podal dosud již značné množství ústavních stížností, a v mnoha případech nebyl od počátku řízení zastoupen advokátem. V těchto případech pak byl vyzýván k odstranění vad podání a poučován o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude ústavní stížnost odmítnuta. Řada z nich byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že navrhovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů. Z mnoha řízení vedených Ústavním soudem vyplývá, že navrhovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen (kupř. řízení sp. zn. I. ÚS 257/09, I. ÚS 467/09, I. ÚS 787/09, III. ÚS 291/09, IV. ÚS 424/09, III. ÚS 1204/10, II. ÚS 1778/10 atd. in http://nalus.usoud.cz). Bylo proto ve vlastním zájmu navrhovatele, aby vady odstranil, resp. aby další jeho podání již tuto vadu neobsahovalo. Přístup navrhovatele, který naopak řízení prodlužoval tím, že vyčkával, až ho Ústavní soud vyzve k odstranění vad, nesvědčí o vážném zájmu na ochraně svých základních práv.

Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v řádném zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení neefektivním a formalistickým.

Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků pro vady podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, aniž by se zabýval dalšími tvrzeními či návrhy stěžovatele.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2010

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru