Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 2113/10 #1Usnesení ÚS ze dne 31.08.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
Soudce zpravodajDuchoň František
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkkupní smlouva
žaloba/na určení
legitimace/aktivní
EcliECLI:CZ:US:2010:1.US.2113.10.1
Datum podání22.07.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 80 písm.c


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 2113/10 ze dne 31. 8. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. H., zastoupeného JUDr. Josefem Šperkem, advokátem se sídlem Hořice, náměstí Jiřího z Poděbrad 157, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2010, čj. 29 Cdo 3957/2008 - 191, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Včasnou ústavní stížností, splňující i ostatní formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl zrušení shora označeného usnesení, kterým bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu zakotvené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále "Listina"). Argumentuje tím, že prohlášením konkurzu nepozbyl vlastnické právo k majetku konkurzní podstaty, jmenovitě k hydraulickému lisu zn. Mayer (dále "hydraulický lis"), který byl sepsán do jejího soupisu v rámci konkurzu úpadce Vladimíry Sládkové. Lis byl následně zpeněžen několikanásobně pod cenou, ačkoliv nebylo, podle § 19 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto o stěžovatelově vylučovací žalobě.

Proto podal žalobu na určení, že kupní smlouva uzavřená mezi V. S. a společností Acer HK s. r. o. je neplatná. Otázku, zda existuje jeho naléhavý právní zájem na takovémto určení, však Nejvyšší soud řešil čistě formálně, aniž by věc konkrétně zkoumal. Tím porušil jeho základní právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.

II.

Z ústavní stížnosti a připojených listin Ústavní soud zjistil, že stěžovatel se žalobou u Okresního soudu v Trutnově domáhal určení, že kupní smlouva na hydraulický lis zn. Mayer, uzavřená dne 28. ledna 2004 mezi správkyní konkurzní podstaty úpadce V. S. Ing. M. H. a společností Acer HK s. r. o., je neplatná a toho, aby soud uložil společnosti Acer HK s. r. o. povinnost předat lis do jeho konkurzní podstaty. Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 24. 8. 2007, čj. 8 C 282/2006 - 131, žalobu stěžovatele zamítl. K jeho odvolání Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 3. 4. 2008, čj. 38 Co 30/2007 - 160, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 29. 4. 2010, čj. 29 Cdo 3957/2008 - 191, jako nepřípustné.

III.

Ústavní soud mnohokrát v minulosti zdůraznil, že není součástí obecné soudní soustavy (čl. 91 ve spojení s čl. 90 Ústavy ČR), a nemůže proto provádět dohled nad rozhodovací činností obecných soudů, do níž je oprávněn zasáhnout pouze tehdy, pokud byly jejich pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl stěžovatel účastníkem, porušeny jeho základní práva a svobody chráněné ústavním zákonem.

Podstatou ústavní stížnosti je stěžovatelův nesouhlas s "čistě formálním" posouzením otázky jeho naléhavého právního zájmu Nejvyšším soudem. Stěžovatel přitom kromě toho, že lis byl prodán za "několikanásobně" nižší cenu, neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplýval jeho naléhavý právní zájem na určení, že kupní smlouva na lis, uzavřená mezi jinými subjekty, je neplatná.

Po přezkoumání napadeného rozhodnutí z hlediska jeho ústavnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Na prvním místě je třeba uvést, že podle své konstantní judikatury připouští Ústavní soud možnost domáhat se ochrany vlastnického práva, stěžovatelem zvoleným způsobem, pouze za situace, kdy jsou pro to splněny obecné předpoklady, tj. zejména aktivní legitimace stěžovatele a existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví. Pokud obecné soudy, a v konečném stadiu i Nejvyšší soud, ve věci stěžovatele neshledaly ani jeden z uvedených předpokladů a svůj právní závěr odpovídajícím způsobem odůvodnily, nelze - s ohledem na shora uvedené meze přezkumné činnosti Ústavního soudu - jejich postupu z ústavněprávního hlediska cokoli vytknout. Ani stěžovatel ostatně svou ústavní stížností nevyjadřuje nic víc, než svůj nesouhlas s jejich závěry, aniž by jej jakkoliv odůvodnil.

Institut určovací žaloby, kterou se stěžovatel domáhal určení neplatnosti předmětné kupní smlouvy na hydraulický lis, je nástrojem ochrany subjektivního práva před neoprávněnými zásahy, tedy má povahu preventivní (srov. Hora, J.: Československé civilní právo procesní, díl I. Nauka o organisaci a příslušnosti soudů, Všehrd, Praha 1922, str. 154 - 155, Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M.: Občanský soudní řád - komentář, I. díl, 6. vydání, Praha, 2003, str. 259). Proto je požadována určitá kvalita této žaloby spočívající v tom, že musí být dán žalobcův naléhavý právní zájem na požadovaném určení, které musí být vyvoláno stavem způsobujícím nejistotu jeho právního stavu k věci. Stěžovatel v řízení o neplatnost předmětné kupní smlouvy nebyl aktivně legitimován, ani nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Jakmile bylo jeho tvrzené právo již porušeno, pozbývá zmíněný typ preventivní ochrany smysl, neboť jejím prostřednictvím již nelze spory, které v budoucnu vzniknou, odvrátit. Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právo je či není, není dán tam, kde se lze domáhat plnění. Jestliže tedy stěžovatel o sobě tvrdí, že je stále vlastníkem hydraulického lisu, může uplatňovat své právo jen žalobou na plnění.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavní soud neshledal, že by shora označeným rozhodnutím Nejvyššího soudu došlo k porušení stěžovatelova práva na soudní ochranu. Proto mu nezbylo než ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnout podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2010

Vojen Güttler, v. r.

předseda I. senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru