Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 2103/10 #1Usnesení ÚS ze dne 19.08.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSTÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Karlovy Vary
POLICIE - Krajského ředitelství policie Západočeského kraje, územní odbor SKPV, oddělení hospodářské kriminality
Soudce zpravodajJanů Ivana
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2010:1.US.2103.10.1
Datum podání21.07.2010
Napadený akt

rozhodnutí jiné


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 2103/10 ze dne 19. 8. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Ivanou Janů, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. C., zastoupeného JUDr. Pavlem Turoněm, advokátem, se sídlem Moskevská 66, 360 01 Karlovy Vary, proti usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Západočeského kraje, územního odboru SKPV, oddělení hospodářské kriminality ze dne 30. 7. 2009, č. j. KRPK-4491-28/TČ-2009-030381, a proti přípisu Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech ze dne 9. 9. 2009, č. j. 3 ZN 1598/2009-12, za účasti Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Západočeského kraje, územního odboru SKPV, oddělení hospodářské kriminality a Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 21. 7. 2010, stěžovatel napadl usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Západočeského kraje, územního odboru SKPV, oddělení hospodářské kriminality (dále jen "policie") ze dne 30. 7. 2009, č. j. KRPK-4491-28/TČ-2009-030381 (dále jen "usnesení policie"), kterým bylo podle § 159a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (dále jen "trestní řád") odloženo jeho trestní oznámení na I. K. a J. B. s tím, že ve věci nejde o podezření ze spáchání trestného činu a věc není na místě vyřídit jinak. Rovněž napadl přípis Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech (dále jen "státní zastupitelství") ze dne 9. 9. 2009, č. j. 3 ZN 1598/2009-12 (dále jen "přípis státního zastupitelství"), jímž byl vyrozuměn, že k jeho žádosti o přezkoumání postupu policie byl přezkoumán příslušný spisový materiál, avšak nebyly shledány závady.

Podle názoru stěžovatele došlo k porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Navrhuje, aby Ústavní soud předmětné rozhodnutí a přípis zrušil a přikázal policii věcí se zabývat.

Ústavní soud, předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní stížnost byla podána po lhůtě.

Ustanovení § 72 odst. 3 až 5 zákona o Ústavním soudu stanoví následující: "Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo." Tyto lhůty jsou propadné a nelze je tedy ani prodloužit, ani prominout. Zjistí-li Ústavní soud nedodržení lhůty, stížnost bez jednání odmítne.

Z dat napadeného rozhodnutí (30. 7. 2009) a přípisu (9. 9. 2009) se jeví, že ústavní stížnost musí být Ústavním soudem odmítnuta jako opožděná, když k poštovní přepravě byla podána až dne 19. 7. 2010. Tento závěr potvrzují rovněž další materiály přiložené k ústavní stížnosti, ze kterých je zjevné, že předmětné rozhodnutí a přípis musely být stěžovateli již dávno doručeny, avšak tento proti nim brojil nejprve jinými prostředky, včetně toho, že se ve věci obrátil na ombudsmana, kdy se ovšem nejedná o skutečnosti, které by mohly mít vliv na běh lhůty pro podání ústavní stížnosti. Rovněž v textu ústavní stížnosti stěžovatel k tomu, proč by jeho stížnost měla být považována přesto za včasnou, nic neuvádí.

Pro úplnost Ústavní soud dodává, že i kdyby ústavní stížnost nebyla odmítnuta z výše uvedeného důvodu, musela by zřejmě být odmítnuta jako nepřípustná, kdy, jak stěžovatel uvedl ve své žádosti státnímu zastupitelství o přezkoumání postupu policie, jejíž kopie je k ústavní stížnosti přiložena, stěžovatel proti usnesení policie v příslušné lhůtě 3 dnů nepodal stížnost.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. srpna 2010

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru