Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 21/06Usnesení ÚS ze dne 29.08.2006

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajJanů Ivana
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2006:1.US.21.06
Datum podání23.01.2006
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 38 odst.2


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 21/06 ze dne 29. 8. 2006

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

I. ÚS 21/06

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného Mgr. Terezou Kulhovou, advokátkou se sídlem v Praze, U Plynárny 99, na průtahy v řízení vedeném u Krajského soudu Hradec Králové pod sp. zn. 16 C 96/2003, jako jinému zásahu veřejné moci takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 23. 1. 2006 a doplněnou podáním ze dne 12. 6. 2006 stěžovatel napadl postup shora označeného soudu rozhodujícího v jeho občanskoprávní věci s tím, že v něm shledává neodůvodněné průtahy, jimiž se cítí být dotčen ve svém ústavně zaručeném základním právu na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a současně v právu na projednání věci bez zbytečných průtahů zakotveném v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel uvedl, že podal u Krajského soudu v Hradci Králové dne 3. 9. 2003 žalobu na ochranu osobnosti. Usnesením ze dne 18. 9. 2003, č. j. 16 C 96/2003-5 Krajský soud v Hradci Králové vyzval stěžovatele k doplnění žaloby, což stěžovatel učinil. Dne 12. 11. 2004 byl stěžovatel vyzván k dalšímu doplnění žaloby, které rovněž obratem učinil. Od této doby zůstal Krajský soud v Hradci Králové i přes opakované urgence stěžovatele nečinný, proto podal stěžovatel k rukám předsedy Krajského soudu v Hradci Králové stížnost na průtahy v řízení. Tato stížnost byla shledána jako oprávněná, přesto však nedošlo do doby podání ústavní stížnosti k nápravě.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), pokud nejsou dány důvody přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ustanovení § 75 odst. 2 cit. zákona.

Dle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Takovým procesním prostředkem je také návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu zakotvený v § 174a zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.

Ze spisu Krajského soudu Hradec Králové sp. zn. 16 C 96/2003, který si Ústavní soud vyžádal, a ze sdělení Krajského soudu Hradec Králové ze dne 14. 7. 2006 bylo zjištěno, že stěžovatel možnosti domáhat se ochrany svých práv prostřednictvím uplatnění návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu nevyužil, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než posoudit podanou ústavní stížnost při zachování principu subsidiarity ústavní stížnosti jako nepřípustnou.

Vzhledem k výše uvedenému a také k doktríně minimalizace zásahů Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako nepřípustnou odmítl, když neshledal důvod k postupu dle ust. § 75 odst. 2 cit. zák.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2006

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru