Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 2074/20 #1Usnesení ÚS ze dne 06.10.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Praha 10
POLICIE - Národní centrála proti organizovanému zločinu, Služba kriminální policie a vyšetřování - Odboru daní
Soudce zpravodajJirsa Jaromír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /domovní prohlídka
Věcný rejstříktrestní řízení/neodkladný/neopakovatelný úkon
Domovní prohlídka
EcliECLI:CZ:US:2020:1.US.2074.20.1
Datum podání22.07.2020
Napadený akt

rozhodnutí soudu

jiný zásah orgánu veřejné moci

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 12 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 82, § 83, § 84, § 160 odst.4


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 2074/20 ze dne 6. 10. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Tomáše Lichovníka a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) V. K., 2) M. K., zastoupených Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 834/8, proti příkazu Obvodního soudu pro Prahu 10 k domovní prohlídce sp. zn. 1 Nt 343/2020 ze dne 22. června 2020 a proti postupu Národní centrály proti organizovanému zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru daní, Policie České republiky, při domovní prohlídce konané dne 24. června 2020, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 10 a Policie České republiky, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen "obvodní soud") vydal příkaz k domovní prohlídce bytu užívaného stěžovateli. Dne 24. června 2020 provedla Národní centrála proti organizovanému zločinu, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor daní, Policie České republiky (dále jen "policie"), domovní prohlídku, které předcházel výslech stěžovatelky 1).

2. Řádně zastoupení stěžovatelé ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tvrdí, že důvody k nařízení domovní prohlídky jsou v příkazu popsány jen stručně; není patrné, za jakých okolností měl stěžovatel (2) fakticky jednat za společnosti jmenované v příkazu, jak tuto skutečnost orgány činné v trestním řízení zjistily, ani proč by měly být zájmové věci v jeho bydlišti. Nedostačující odkaz na "zjištěné skutečnosti" považují stěžovatelé za nepřezkoumatelný, zejména za situace, kdy nejsou ve věci stíháni; rovněž jsou přesvědčeni, že domovní prohlídka nebyla nezbytná pro "zachování demokratické společnosti" a byla nařízena jen proto, že jeden z nich nespecifikovaným způsobem jednal za společnosti, jichž se trestní řízení týká, aniž by se obvodní soud zabýval úvahou, nelze-li hledané věci zajistit jinak. Podle stěžovatelů nebylo z příkazu rovněž zřejmé, co konkrétně je hledáno tak, aby bylo seznatelné, kdy policejní orgán překračuje svá oprávnění a odnáší písemnosti, které se již nevztahují k šetřené věci; odnesla-li policie "světle hnědý koženkový diář", není jasné, šlo-li o podstatnou věc. Tvrdí, že domovní prohlídce musí předcházet výslech ke zjištění, jsou-li přítomny zájmové věci, a teprve nejsou-li konkretizovány či vydány, je provedení prohlídky nezbytné. Výslech stěžovatelky byl ale jen formální a nebylo v její moci domovní prohlídku odvrátit. V popsaném postupu spatřují stěžovatelé zásah do svých základních práv zakotvených v čl. 7 odst. 1, 8 odst. 2, 10, 12 odst. 1 a 2, 13 a 16 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a rovněž v čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"); navrhují, aby Ústavní soud konstatoval porušení jejich práv a zrušil příkaz k domovní prohlídce.

3. Z napadeného příkazu k domovní prohlídce se podává, že stěžovatel (2) měl fakticky jednat za dvě konkretizované společnosti, aniž by byl jejich statutárním orgánem, přičemž tyto (mimo jiných) vystavovaly fiktivní faktury ve prospěch dalších společností s cílem snížit základ daně z příjmu právnických osob, čímž měly způsobit škodu ve výši 66 054 378 Kč. Obvodní soud nařídil domovní prohlídku proto, aby mohly být zajištěny doklady týkající se šetřených společností, jejich finančních transakcí případně větší peněžní hotovosti, přičemž příkaz obsahuje výčet zájmových věcí i jejich možných nosičů. Domovní prohlídce byla přítomna pouze stěžovatelka (1) a její advokát; stěžovatelka ve své výpovědi uvedla, že si není ničeho vědoma a poskytla policii doklady, o nichž ví. Při následně provedené domovní prohlídce byl zajištěn jen výše zmíněný světle hnědý koženkový diář.

4. Ústavní soud musí zůstat zdrženlivý v zasahování do činnosti orgánů veřejné moci a činit tak výjimečně pouze v případech, kdy jsou porušena základní práva, což platí i pro domovní prohlídku - nadměrné formalizování počáteční fáze řízení může znemožnit účel celého trestního řízení. To však na druhou stranu vyvažuje přísné dodržení požadavků na správnost a důvodnost příslušného rozhodnutí [viz usnesení sp. zn. I. ÚS 3279/13 ze dne 15. května 2014 (všechna rozhodnutí též na http://nalus.usoud.cz)]. Napadený příkaz k domovní prohlídce splňuje zákonem stanovené požadavky: místo výkonu prohlídky je specifikováno přesně, soud uvádí důvody pro její nařízení, vztah stěžovatele (stěžovatelů) k věci, i pro jaké konkrétní podezření tak soud činí; popisuje, jaké věci v souvislosti s šetřenou činností hledá, jak se vztahují ke stěžovateli (stěžovatelům) a že pro existenci nebezpečí úmyslného zničení nebo ztráty důkazu, nesnese prohlídka odkladu a je nutné ji provést podle

§ 160 odst. 4 trestního řádu, tedy jako neodkladný a neopakovatelný úkon.

5. Se shora uvedených důvodů Ústavní soud nesdílí přesvědčení stěžovatelů o porušení jejich práv na nedotknutelnost soukromí, zakotvených v čl. 7 a 10 Listiny a překročení limitů pro domoví prohlídku (čl. 12 Listiny). Stěžovatelé ani nespecifikují, jak bylo (mohlo být) příkazem k domovní prohlídce porušeno listovní tajemství (čl. 13 Listiny) či právo na svobodu vyznání (čl. 16 Listiny). Ačkoliv lze jakoukoliv prohlídku orgánu činného v trestním řízení vnímat jako nepříjemný zásah do subjektivně osobní sféry, v projednávaném případě ani obvodní soud nařízením, ani policie provedením prohlídky nezasáhly do základních práv stěžovatelů způsobem, který v ústavní stížnosti namítali.

6. Podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. října 2020

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru