Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 199/14 #1Usnesení ÚS ze dne 25.02.2014

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Ostrava
POLICIE - Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, Služba kriminální policie a vyšetřování - exopzitura Ostrava
Soudce zpravodajDavid Ludvík
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /prohlídka jiných prostor a pozemků
Věcný rejstříkodůvodnění
trestná činnost
trestní řízení/neodkladný/neopakovatelný úkon
Domovní prohlídka
EcliECLI:CZ:US:2014:1.US.199.14.1
Datum podání17.01.2014
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 12

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 83a, § 158, § 82, § 160 odst.4


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 199/14 ze dne 25. 2. 2014

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Kateřiny Šimáčkové, soudce zpravodaje Ludvíka Davida a soudkyně Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti Ramona Bolka, právně zastoupeného JUDr. Marcelou Neuwirtovou, advokátkou se sídlem Dělnická 434/1a, Havířov - Město, proti příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, vydanému soudkyní Okresního soudu v Ostravě dne 12. 11. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 2270/2013, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byl dne 17. 1. 2014 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, přičemž namítal porušení čl. 10 odst. 2, čl. 12 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

2. Z odůvodnění napadeného příkazu vyplývá, že prohlídka jiných prostor a pozemků dle § 83a odst. 1 tr. řádu, za použití ustanovení § 83 odst. 1 tr. řádu, byla soudkyní příslušného soudu nařízena v trestní věci podezřelého Janise Dzimase a dalších podezřelých fyzických i právnických osob, vedené policejním orgánem Policie ČR, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, expozitura Ostrava pod č. j. OKFK-3016/TC-2012- 252502 pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu dotační podvod podle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku a zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Prohlídka byla nařízena v nebytových prostorách obchodní společnosti BONUS WORLD, s. r. o., se sídlem Švabinského 1700/4, Ostrava, statutární zástupce Lubomír Mohyla, nacházejících se v 1. nadzemním podlaží domu v H., zapsané na LV č. X3 pro k. ú. Šumbark, obec H., majitele RPG Byty, s. r. o., v prostorách, které si pronajal Ramon Bolek, s místem podnikání T., jakož i ve všech prostorách užívaných obchodní společností EXELSIOR Group, s. r. o.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá zejména nedostatečné odůvodnění předmětného příkazu. V projednávaném případě nešlo o prohlídku v prostorách obviněného či podezřelého, ale šlo o prostory pronajaté osobou, která s výše uvedeným trestním řízením nemá nic společného. Ústavní soud k provedení prohlídky jiných prostor jako neodkladného úkonu uvádí, že i když za jistých okolností, tj. skutečností dostatečně zřejmých, může mít prohlídka jiných prostor v konkrétní věci charakter neodkladného úkonu a jako taková je ex lege přípustná, jde v takovém případě o zvlášť závažný zásah do ústavně zaručeného základního práva na domovní svobodu, a proto také rozhodnutí, na jehož základě má být takový úkon proveden, musí být i z tohoto hlediska zvláštní závažnosti přiměřeně a dostatečně zdůvodněno. Pokud je prohlídka jiných prostor a pozemků prováděna jako úkon neodkladný, mají důvody, pro které jde o úkon tohoto charakteru, nepochybně vliv i na úvahy, zda při provádění této prohlídky věc nesnese odkladu.

4. Společnost BONUS WORLD, s. r. o., jejímž je stěžovatel jediným společníkem, je sice uvedena na třech místech v odůvodnění příkazu, avšak vždy pouze jako část ze seznamu jiných společností, kde je bez dalších důkazů bezdůvodně dovozováno, že zde může být nějaká vazba na výše uvedené trestní řízení. V daném případě nebylo dostáno požadavku náležitého zdůvodnění a vysvětlení samotné povahy prohlídky jiných prostor jako neodkladného úkonu, jakož i zdůvodnění samotné podstaty a potřebnosti této prohlídky zrovna v prostorách stěžovatele.

5. Z okolností případu podle přesvědčení stěžovatele vyplývá, že příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků byl vydán ve stádiu před zahájením trestního stíhání. Aby bylo tedy možno napadený příkaz považovat za ústavně konformní, musel by být vydán s odůvodněním i toho, proč jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný (§ 160 odst. 4 tr. řádu), což by mělo být z logiky věci obsaženo již v návrhu státního zástupce. Jestliže to není z jeho odůvodnění, byť alespoň v (minimálním) nezbytném rozsahu, jakkoli (ani interpretací) seznatelné, pak již jen proto trpí příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků závažnou vadou, která se nikoliv nevýrazným způsobem ústavně zaručených práv stěžovatele bezprostředně dotýká.

6. Ústavní soud v minulosti již mnohokrát zdůraznil, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci, neboť není vrcholem jejich soustavy. Pokud orgány činné v trestním řízení postupují v souladu s obsahem hlavy páté Listiny, nemůže na sebe Ústavní soud atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností. Na druhé straně je však jako soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy) oprávněn, ale i povinen posoudit, zda bylo řízení jako celek spravedlivé a zda v něm nebyla porušena ústavně zaručená základní práva a svobody stěžovatele.

7. Jak bylo opakovaně Ústavním soudem vyloženo, je jeho pravomoc vybudována převážně na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, jejichž protiústavnost již nelze zhojit jinými procesními prostředky. Pravomoc přezkoumat jiný zásah orgánu veřejné moci je dána jen za podmínky nemožnosti nápravy jiným způsobem. Nutno poznamenat, že prohlídka jiných prostor a pozemků či domovní prohlídka je pouze jedním z úkonů přípravného řízení, který upravuje trestní řád, a její procesní použitelnost, jakožto i její hodnocení z hlediska důkazního, je především věcí orgánů činných v trestním řízení, resp. obecných soudů.

8. Ústavní soud se otázkami domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor a pozemků zabýval již mnohokrát. Již v nálezu sp. zn. III. ÚS 287/96 (in: Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 8, s. 123-124) a dále např. v nálezu sp. zn. I. ÚS 201/01 Ústavní soud poukázal na charakter domovní svobody jako ústavně zaručeného práva plynoucího z čl. 12 Listiny, jež významem spadá mezi základní lidská práva a svobody, neboť ,,spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotváří osobnostní sféru jedince, jeho individuální integritu, jako zcela nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec" (viz nález sp. zn. II. ÚS 326/06). Jestliže proto ústavní pořádek České republiky připouští průlom do ochrany tohoto práva, děje se tak toliko a výlučně v zájmu ochrany demokratické společnosti jako takové, případně v zájmu ústavně zaručených základních práv a svobod jiných; sem spadá především nezbytnost daná obecným zájmem na ochraně společnosti před trestnými činy a dále tím, aby takové činy byly zjištěny a potrestány. Přípustnost domovní prohlídky, resp. prohlídky jiných prostor a pozemků je "třeba chápat jako výjimku, která nadto vyžaduje restriktivní interpretaci zákonem stanovených podmínek její přípustnosti" (III. ÚS 287/96).

9. Podle § 82 tr. řádu lze domovní prohlídku a prohlídku prostor nesloužících k bydlení (jiných prostor) a pozemků vykonat, je-li důvodné podezření, že se zde nachází věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení.

10. Pokud jde o náležitosti odůvodnění příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, Ústavní soud připomíná poměrnou stručnost ustanovení § 83a a násl. tr. řádu. Trestní řád stanoví pro tyto úkony písemnou formu, ovšem co do obsahových náležitostí, vyjma toho, že příkazy musejí být odůvodněny, žádné požadavky nestanoví; lze je však dovodit z povahy věci i ze základních zásad trestního řízení. Ústavnímu požadavku na odůvodnění písemného příkazu, jímž se prohlídka nařizuje, nelze rozumět tak, že postačí pouhý odkaz na příslušná zákonná ustanovení (příp. jejich citace), aniž by bylo současně dostatečně zřejmé, z jakých skutkových (a případně i jiných) okolností tento příkaz jako rozhodnutí orgánu veřejné moci vychází, případně čím a v čem pokládá zákonem stanovené podmínky za naplněny. Zároveň však, zejména dochází-li k prohlídkám v počátcích prověřování trestní věci za hrozícího prodlení jako k neopakovatelným a neodkladným úkonům, nelze mít na obsah a podrobnost odůvodnění uvedených příkazů přemrštěné nároky. Příkazy ve smyslu § 83 a násl. tr. řádu jsou především nástrojem kontroly nezávislých soudů, jako garanta zákonnosti v přípravném řízení, nad postupem policie v případech, kdy úkony policie citelně zasahují to základních práv osob.

11. V projednávané věci Ústavní soud shledal, že napadený příkaz soudu k prohlídce jiných prostor a pozemků je odůvodněn dostatečně, je v něm uveden trestný čin, pro něž se řízení vede, a objekt, jež má být prohlídce podroben, je uveden s přesnou adresou. Je v něm uvedeno, který orgán prohlídku provede, jakož i důvodné podezření, že se v příslušném objektu nacházejí věci důležité pro trestní řízení. Soud, v němž rovněž podává srozumitelný nástin trestné činnosti, jež je prověřována a specifikuje kategorie věcí důležitých pro trestní řízení, o nichž je důvodné podezření, že se v místě prohlídky nacházejí - listinné důkazy (účetní doklady), výpočetní technika a paměťová média.

12. Pakliže stěžovatel namítá, že soud v odůvodnění napadeného příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků nevystihl adekvátně obsah ustanovení § 160 odst. 4 tr. řádu, přehlíží, že podle judikatury Ústavního soudu nabývá ústavněprávního rozměru až deficit, kdy "neodkladnost" úkonu z odůvodnění příkazu "není (ani interpretací) jakkoli seznatelná", "byť alespoň v (minimálním) nezbytném rozsahu"; v posuzované věci však důvody pro uvedený procesní postup dostatečně vyplývají, a to přímo, z dotčeného příkazu.

13. Ustanovení § 82 a násl. a § 160 odst. 4 tr. řádu poskytují soudu relativně široký prostor pro individuální uvážení; vyložit klíčové pojmy (viz jmenovitě pojem "důvodnost podezření", že v jiných prostorách ... je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení, obsažený v § 82 odst. 2 tr. řádu, respektive úkon, který vzhledem k "nebezpečí"

jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání, jak stanoví § 160 odst. 4 tr. řádu) nelze zpravidla zcela abstraktně a úplně, resp. objektivně verifikovatelně.

14. Obecně platí, že posoudit konkrétní okolnosti každého jednotlivého případu se zřetelem na učiněná skutková zjištění náleží obecným soudům, což je výrazem jejich nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 Ústavy), a totéž platí ohledně hodnocení těchto zjištění pro potřeby jejich podřazení pod ustanovení § 82 a násl. a § 160 odst. 4 tr. řádu. Naopak, jak bylo výše naznačeno, Ústavnímu soudu do této působnosti obecných soudů zasahovat zásadně nepřísluší, přičemž jeho možnosti jsou pak v režimu tzv. uvážení (diskrece) specificky zúženy. Důvodem k zásahu Ústavního soudu je tu až stav, kdy příslušnými orgány přijaté právní závěry jsou výrazem zjevného faktického omylu či excesu logického (vnitřního rozporu), a tím vybočují ze zásad spravedlivého procesu; teprve tehdy lze mít za to, že bylo dosaženo ústavněprávní roviny problému, neboť takové závěry ignorují předvídatelné judikatorní standardy a zakládají stav nepřípustné svévole, resp. libovůle.

15. Ústavní soud v posuzované věci nemá důvodu pochybovat, že podmínky pro provedení prohlídky jiných prostor a pozemků a domovní prohlídky jako úkonu neodkladného podle § 160 odst. 4 tr. zákona byly objektivně dány a skutečnost, že tato neodkladnost byla výslovně v příkazu uvedena: "Úkon lze považovat za neodkladný úkon ve smyslu ust. § 160 odst. 4 věta prvá trestního řádu, se kterým nelze vyčkávat až do doby po zahájení trestního stíhání a sdělení obvinění konkrétním fyzickým, případně právnickým osobám, neboť jejich cílem bude zajištění věcí důležitých pro trestní řízení, a to listinných a jiných důkazů, dále výpočetní techniky a paměťových médií, která mohou obsahovat údaje ve vztahu k předmětným obchodům s betonářskou ocelí, a rovněž budou prohlídky dle návrhu státního zástupce směřovat k zajištění finančních prostředků vyšších jak 100 000,- Kč, případně cennosti vyšší hodnoty (zlaté cihly, šperky, sbírky např. mincí, hodinek atd.), směnky a akcie, a to jako výnosu z trestné činnosti, kdy pokud by tyto věci a finanční prostředky nebyly zajištěny ihned, hrozila by jejich ztráta, zničení, poškození nebo ukrytí, a to nejen již ustanovenými podezřelými osobami," nesvědčí o porušení stěžovatelem namítaného práva.

16. Po přezkoumání ústavní stížností napadeného příkazu tedy dospěl Ústavní soud k závěru, že jeho odůvodnění vyhovuje požadavkům na úplnost a přesvědčivost odůvodnění soudního rozhodnutí a nijak nevybočuje z judikatury vyšších soudů ani z judikatury Ústavního soudu. Jelikož Ústavní soud nezjistil žádné pochybení, které by bylo možno obecnému soudu z hlediska ústavněprávního vytknout, nepříslušelo mu jeho rozhodnutí jakkoliv přehodnocovat.

17. Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Pro úplnost ještě Ústavní soud dodává, že formálně nerozhodoval o návrhu stěžovatele na postup dle § 39 zákona o Ústavním soudu, neboť i bez toho postupoval ve věci s maximálním urychlením.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2014

Kateřina Šimáčková, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru