Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 1976/14 #1Usnesení ÚS ze dne 27.04.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - KS Plzeň
Soudce zpravodajDavid Ludvík
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkvýpověď
Pracovní poměr
procesní postup
zaměstnavatel
zaměstnanec
EcliECLI:CZ:US:2015:1.US.1976.14.1
Datum podání09.06.2014
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

262/2006 Sb., § 40 odst.1, § 56 odst.1 písm.b

99/1963 Sb., § 213


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 1976/14 ze dne 27. 4. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky TRAKLIS s. r. o., se sídlem Nýrsko, Sv. Kateřina 1, zastoupené Mgr. et Mgr. Patrikem Tauerem, advokátem se sídlem Praha 3, Vinohradská 126, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2014 sp. zn. 21 Cdo 432/2014 a proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 9. 2013 č. j. 56 Co 227/2013-363, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Průběh řízení před obecnými soudy a obsah ústavní stížnosti

1. Včas a řádně podanou ústavní stížností se stěžovatelka pro tvrzený zásah do ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů.

2. Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 20. 12. 2012 č. j. 6 C 42/2010-307 určil, že okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem (žalovaným) ve vztahu k zaměstnavateli (žalobkyni, stěžovatelce) je neplatné. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 9. 2013 č. j. 56 Co 227/2013-363 bylo rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé změněno tak, že žaloba o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru (ke kterému došlo pro nevyplacení mzdy zaměstnavatelem zaměstnanci do 15 dnů po splatnosti) byla zamítnuta. Odvolací soud dovodil nesprávnost rozsudku soudu prvního stupně z toho, že rozhodnutím jednatele žalobkyně (tedy jednostranným právním úkonem) nemohlo dojít k platnému snížení základní mzdy žalovaného. Pokud součástí pracovní smlouvy bylo ujednání o výši základní mzdy žalovaného, bylo možno snížit mzdu pouze písemnou dohodou účastníků. Dovolání stěžovatelky proti rozsudku odvolacího soudu bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2014 sp. zn. 21 Cdo 432/2014 pro nepřípustnost odmítnuto, a to pro soulad s ustálenou judikaturou dovolacího soudu.

3. V ústavní stížnosti bylo argumentováno tím, že napadenými rozhodnutími obecných soudů byly porušeny principy spravedlivého procesu, neboť měnící rozsudek odvolacího soudu byl překvapivým a vykazoval znaky libovůle. Stěžovatelka namítala, že odvolacím soudem byly odlišným způsobem hodnoceny důkazy provedené soudem prvního stupně, a to bez zopakování nebo doplnění dokazování. Obecný (odvolací) soud se odchýlil od právních závěrů vyslovených soudem prvního stupně, aniž by provedl dokazování a poskytl procesním stranám možnost vyjádřit se k novému právnímu názoru s navrhnutím důkazů.

II.

Právní posouzení

4. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není součástí soustavy obecných soudů, a proto není povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Samotný postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad podústavního práva i jeho aplikace náleží obecným soudům. K zásahu do činnosti orgánů veřejné moci je Ústavní soud oprávněn pouze tehdy, pokud svými rozhodnutími porušily ústavně zaručená práva či svobody účastníka řízení. Rozměru zásahu do základních práv nebo svobod ovšem dosahuje jen taková interpretace a aplikace práva, jež se ocitla ve výrazném rozporu s principy spravedlnosti.

5. Z ústavněprávního pohledu je možno posuzovat toliko otázku, zda právní závěry obecných soudů nejsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními, zda postupem v řízení nebyly porušeny principy spravedlivého procesu, zda právní názory obecných soudů jsou ústavně konformní, anebo zda naopak došlo k zásahu orgánů veřejné moci, kterým bylo porušeno některé z ústavně garantovaných práv nebo svobod.

6. Pochybení obecných soudů s ústavní intenzitou Ústavní soud ve věci neshledává. Otázka okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem pro nevyplacení mzdy byla napadenými obecnými soudy vyřešena se zřetelem ke skutkovému stavu v souladu s judikaturou a ústavně konformně. Samotný nesouhlas stěžovatelky s právním posouzením případu nemohl bez dalšího založit opodstatněnost tvrzení o porušení základních práv. Výklad hmotného práva obecnými soudy nedosáhl rozměru nezbytného k ústavněprávnímu přezkumu. V procesním postupu odvolacího soudu potom Ústavním soudem není spatřováno porušení spravedlivého procesu, neboť odvolací soud se neodchýlil od hodnocení důkazů provedených soudem prvního stupně, nýbrž toliko od právního posouzení věci, vycházejícího ze skutkového stavu. Napadená rozhodnutí obecných soudů byla v dostatečném rozsahu a logicky odůvodněna.

7. Ústavní stížností dotčená soudní rozhodnutí neodporují ústavním principům. Lze konstatovat, že obecné soudy postupovaly v posuzované věci ústavně souladně.

8. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. dubna 2015

Ludvík David, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru