Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 194/97Usnesení ÚS ze dne 30.07.1997

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajKlokočka Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)
Předmět řízení
základní práva a svobody/svoboda pohybu a pobytu /vyhoštění cizince
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1997:1.US.194.97
Datum podání04.06.1997

přidejte vlastní popisek

I.ÚS 194/97 ze dne 30. 7. 1997

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

I. ÚS 194/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky E.D., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze, takto:

Návrh seodmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se svým návrhem domáhala zrušení výroku o trestu vyhoštění v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze dne 6. 11. 1996, sp. zn. 2 T 52/96, který byl potvrzen usnesením Vrchního soudu v Praze, ze dne 28. 1. 1997, sp. zn. 12 To 142/96. Uvedeným rozsudkem byla navrhovatelka odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání šesti let a k trestu vyhoštění z České republiky.

Trest vyhoštění považuje navrhovatelka za nespravedlivý a vzhledem k jejím poměrům za nepřiměřený druh trestu. Jeho uložením došlo dle názoru navrhovatelky k vážnému zásahu do jejího základního práva zaručeného mezinárodní smlouvou dle č1. 10 Ústavy ČR a úmluvou o ochraně základních práv a základních svobod, která byla inkorporována do vnitrostátního právního řádu ČR pod č. 209/1992 Sb. Uložením doživotního vyhoštění došlo k porušení čl. 8 Úmluvy.

1

I. ÚS 194/97

Navrhovatelka zároveň požádala o prominutí zmeškání dvouměsíční lhůty k podání ústavní stížnosti s odůvodněním, že nevěděla o možnosti podat ústavní stížnost ani o dvouměsíční lhůtě k podání této stížnosti, o čemž se dozvěděla od pracovníků P. O prominutí lhůty požádala vzhledem k tomu, že došlo k porušení jejího základního práva, uložený trest je nespravedlivý a zejména vzhledem k tomu, že o možnosti podat ústavní stížnost nevěděla.

Po přezkoumání ústavní stížnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost byla skutečně podána po lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Ústavní soud zjistil, že vrchní soud zamítl odvolání navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 28. 1. 1997, kdy usnesení rovněž nabylo právní moci. Ústavní stížnost navrhovatelka podala dne 4. 6. 1997. Dle citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Ústavní soud nemůže vyhovět žádosti navrhovatelky o prominutí lhůty k podání ústavní stížnosti, nebot zákon o Ústavním soudu to nepřipouští. Neupravuje totiž možnost za určitých podmínek prominout zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Ústavnísoud k závěru, že jsou zde splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 30. července 1997JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru