Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 1851/09 #1Nález ÚS ze dne 29.07.2009K aplikaci § 89 exekučního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2007, na exekuční řízení zahájená v době účinnosti tohoto ustanovení

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - KS Hradec Králové
Soudce zpravodajWagnerová Eliška
Typ výrokuvyhověno
procesní - náhrada nákladů řízení - § 62
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/extrémní interpretační exces
základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip právn... více
Věcný rejstříkvýkon rozhodnutí/náklady řízení
řízení/zastavení
retroaktivita
právní účinky
exekutor
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 172/54 SbNU 181
EcliECLI:CZ:US:2009:1.US.1851.09.1
Datum vyhlášení11.08.2009
Datum podání14.07.2009
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

120/2001 Sb., § 89, § 87

330/2001 Sb., § 13

347/2007 Sb., § 89


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


Ústavně konformní interpretace ustanovení § 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád), ve znění novely zákona č. 347/2007 Sb. účinné od 1. ledna 2008, vyžaduje, aby obecné soudy, v případě že exekuční řízení bylo zahájeno před datem účinnosti uvedené novely, postupovaly při rozhodování o náhradě nákladů exekuce podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2007; opačný postup soudů je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatelky obchodní společnosti Servisní služby s. r. o. zrušil I. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 29. 7. 2009 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2009 č. j. 22 Co 198/2009-30 pro rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny. Náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem nebyla stěžovatelce přiznána.

Narativní část

Okresní soud zastavil exekuci a uložil stěžovatelce (oprávněné) povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce. K odvolání stěžovatelky krajský soud napadené usnesení potvrdil jako věcně správné. V odůvodnění mimo jiné konstatoval, že okresní soud za situace, kdy novela exekučního řádu provedená zákonem č. 347/2007 Sb. neobsahuje přechodná ustanovení pro ust. § 89, postupoval zcela správně, když aplikoval ustanovení exekučního řádu ve znění platném v době rozhodnutí, tzn. ve znění ode dne účinnosti novely (1. 1. 2008). Stěžovatelka naopak namítala protiústavnost napadených rozhodnutí pro jejich rozpor se zásadou zákazu pravé retroaktivity.

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud předeslal, že shodnou problematiku v právní věci téže stěžovatelky řešil již ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 314/09 (a rovněž v nálezech sp. zn. III. ÚS 1226/08, IV. ÚS 1903/07, I. ÚS 969/09), ve kterém konstatoval porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny), když dospěl k závěru, že z pohledu ústavně konformní interpretace intertemporality, založené novelou exekučního řádu zákonem č. 347/2007 Sb., jakož i ústavně konformní interpretace ust. § 89 exekučního řádu, ve znění platném do 31. prosince 2007, je třeba výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností zákona č. 347/2007 Sb. posoudit dle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. prosince 2007.

To v konkrétním projednávaném případě znamenalo, že pokud bylo exekuční řízení zahájeno v době, kdy platila právní úprava stanovující povinnost úhrady nákladů exekuce vždy povinným, nebylo možno o nákladech řízení v případě zastavení řízení rozhodovat podle později platné právní úpravy (viz znění § 89 před a po novele provedené zákonem č. 347/2007 Sb.).

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud dospěl k závěru, že krajský soud napadeným usnesením porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny. Proto ústavní stížnosti vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil.

Soudcem zpravodajem v dané věci byla Eliška Wagnerová. Žádný soudce neuplatnil odlišné stanovisko.

I.ÚS 1851/09 ze dne 29. 7. 2009

N 172/54 SbNU 181

K aplikaci § 89 exekučního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2007, na exekuční řízení zahájená v době účinnosti tohoto ustanovení

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Stanislava Balíka a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 29. července 2009 sp. zn. I. ÚS 1851/09 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky - obchodní společnosti Servisní služby, s. r. o., se sídlem Kartouzská 200/4, Praha 5, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2009 č. j. 22 Co 198/2009-30, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí, kterým soud prvního stupně po zastavení exekuce uložil stěžovatelce povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce, a dále ve věci stěžovatelčina návrhu na přiznání nákladů řízení.

Výrok

I. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2009 č. j. 22 Co 198/2009-30 bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Toto rozhodnutí se proto ruší.

III. Náhrada nákladů se stěžovatelce nepřiznává.

Odůvodnění:

I.

1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 14. 7. 2009 se stěžovatelka domáhala zrušení výše uvedeného rozhodnutí, neboť měla za to, že jím bylo porušeno její základní "právo na právní jistotu".

2. Ústavní stížnost je přípustná [§ 75 odst. 1 a contrario zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], byla podána včas a splňuje ostatní náležitosti vyžadované zákonem [§ 30 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala protiústavnost napadených rozhodnutí pro jejich rozpor se zásadou zákazu pravé retroaktivity. Je toho názoru, že za situace, kdy v zákoně č. 347/2007 Sb. absentují intertemporální ustanovení, je nutno všechna exekuční řízení zahájená před nabytím jeho účinnosti (tj. před dnem 1. ledna 2008) posuzovat hledisky dikce § 89 exekučního řádu ve znění platném a účinném do dne 31. prosince 2007. Proto jí jako oprávněné okresní soud neměl ukládat povinnost k úhradě nákladů exekučního řízení, neboť měl vycházet a jednat v souladu s tehdy platnou právní úpravou. Ve všech případech, kdy byl návrh na exekuci podán za předchozí právní úpravy s tehdejší zákonnou povinností úhrady nákladů exekuce vždy povinným, nelze o nákladech rozhodovat jinak, než podle dřívější právní úpravy. Proto navrhla, aby Ústavní soud v záhlaví citovaná rozhodnutí svým nálezem zrušil. Zároveň navrhla, aby jí Ústavní soud přiznal náhradu nákladů za zastupování advokátkou v řízení před Ústavním soudem, a to v celkové výši 11 424 Kč.

4. K výzvě Ústavního soudu se k ústavní stížnosti nevyjádřil žádný z účastníků řízení.

5. Podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Souhlas s upuštěním od jednání byl účastníky poskytnut a od ústního jednání bylo upuštěno.

II.

6. Z odůvodnění napadeného usnesení Ústavní soud zjistil následující skutečnosti.

7. K odvolání stěžovatelky (oprávněné) proti výroku II usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 7. 10. 2008 č. j. 12 Nc 9105/2007-17, jímž okresní soud po zastavení exekuce uložil stěžovatelce povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi (JUDr. I. Švecové) náklady exekuce ve výši 4 165 Kč, Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví citovaným usnesením napadené usnesení ve výroku II potvrdil jako věcně správné. V odůvodnění mimo jiné konstatoval, že okresní soud za situace, kdy novela exekučního řádu provedená zákonem č. 347/2007 Sb. neobsahuje přechodná ustanovení pro ustanovení § 89, postupoval zcela správně, když aplikoval ustanovení exekučního řádu ve znění platném v době rozhodnutí, tzn. ve znění ode dne účinnosti novely (1. 1. 2008).

III.

8. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

9. Ústavní soud předesílá, že shodnou problematiku v právní věci téže stěžovatelky řešil již ve svém nálezu ze dne 5. 5. 2009 sp. zn. IV. ÚS 314/09 (N 110/53 SbNU 375). V tomto nálezu Ústavní soud konstatoval porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny), když dospěl k závěru, že z pohledu ústavně konformní interpretace intertemporality založené novelou exekučního řádu provedenou zákonem č. 347/2007 Sb., jakož i ústavně konformní interpretace § 89 exekučního řádu, ve znění platném do 31. prosince 2007, je třeba výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností zákona č. 347/2007 Sb. posoudit podle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. prosince 2007. Z důvodů dále rozvedených v citovaném nálezu, jakož i v nálezech předešlých [např. nález sp. zn. III. ÚS 1226/08 ze dne 9. 10. 2008 (N 170/51 SbNU 85) či nález sp. zn. IV. ÚS 1903/07 ze dne 15. 1. 2008 (N 12/48 SbNU 127), dostupné též na http://nalus.usoud.cz] tak v případě, že je exekuce zastavena pro nedostatek majetku na straně povinného, přičemž na straně oprávněného nelze shledat procesní zavinění za zastavení exekuce, nelze uložit úhradu nákladů exekučního řízení oprávněnému [obdobně viz nález sp. zn. I. ÚS 969/09 ze dne 4. 6. 2009 (N 132/53 SbNU 665)].

10. Shora uvedené závěry se plně vztahují i na nyní projednávanou věc, Ústavnísoud neshledal důvod se od závěrů citovaných v uvedeném nálezu odchýlit a v podrobnostech na ně plně odkazuje.

11. S ohledem na tuto skutečnost, kdy byla shodná problematika v právních věcech stěžovatelky řešena již v předešlých nálezech, nepovažuje Ústavnísoud za vhodný postup právní zástupkyně stěžovatelky, která předložila obsahově totožnou ústavní stížnost (pouze s aktualizovanými údaji) jako ve zmíněných případech, aniž by v ní citovaná rozhodnutí Ústavního soudu nějakým způsobem reflektovala. Ze stejného důvodu není Ústavnímu soudu zřejmé, proč nebyl stěžovatelkou v ústavní stížnosti poskytnut souhlas s upuštěním od jednání ve smyslu § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, když musí být více než zjevné, že nelze od ústního jednání očekávat další objasnění věci. Ústavní soud by tak nemusel o jeho poskytnutí dodatečně písemnou výzvou žádat.

12. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Ústavnísoud k závěru, že Krajský soud v Hradci Králové napadeným usnesením porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny. Proto podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnosti zčásti vyhověl a podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové.

13. Pokud jde o požadavek stěžovatelky, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení před Ústavnímsoudem, Ústavní soud konstatuje, že neshledal podmínky pro postup podle § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, proto návrhu nevyhověl a náhradu nákladů za právní zastoupení v řízení před Ústavním soudem stěžovatelce nepřiznal.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru