Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 180/04Usnesení ÚS ze dne 18.11.2004

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - PO
Soudce zpravodajDuchoň František
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
Věcný rejstříkVlastnictví
konkurz a vyrovnání
EcliECLI:CZ:US:2004:1.US.180.04
Datum podání24.03.2004
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí jiné

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 79a, § 79c

328/1991 Sb., § 14 odst.1


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 180/04 ze dne 18. 11. 2004

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. S. K., správce konkursní podstaty úpadce M. B., a. s., zastoupeného JUDr. V. V., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 12. 2002, sp. zn. 5 To 145/02, usnesení Policie ČR, Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti Služby kriminální policie a vyšetřování, Oddělení výnosů ze závažné trestné činnosti, Praha, ze dne 27. 8. 2002, čj. OKH-495-95/10-2002, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 1. 2004, sp. zn. 5 To 4/2004, a proti usnesení Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 22. 12. 2003, čj. 2 VZv 7/2002 - 2625, takto:

Ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 23. 3. 2004 se Ing. Stanislav Kužela (dále jen "stěžovatel") domáhal zrušení shora uvedených usnesení Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud"), Vrchního státního zastupitelství v Praze (dále jen "VSZ") a Policie ČR, Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti Služby kriminální policie a vyšetřování, Oddělení výnosů ze závažné trestné činnosti (dále jen "policejní orgán") pro porušení jeho ústavního práva nakládat s majetkem konkursní podstaty, které specifikoval v doplnění ústavní stížnosti ze dne 5. 4. 2004, jako porušení čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Ústavní stížností napadeným usnesením vrchní soud zamítl stížnost stěžovatele proti usnesení policejního orgánu ze dne 27. 8. 2002, čj. OKH-495-95/10-2002, kterým bylo rozhodnuto ve věci obviněného K. T., stíhaného pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 4 trestního zákona (dále jen "TrZ"), o zajištění zaknihovaných cenných papírů emitentů blíže specifikovaných ve výroku tohoto usnesení [§ 79c odst. 1, 2 trestního řádu (dále jen "TrŘ")]. Usnesením ze dne 14. 1. 2004, sp. zn. 5 To 4/2004, vrchní soud zamítl stížnost stěžovatele proti usnesení státního zástupce VSZ v Praze ze dne 22. 12. 2003, čj. 2 VZv 7/2002 - 2625. Tímto usnesením státní zástupce zamítl žádost stěžovatele o zrušení zajištění cenných papírů emitentů uvedených ve výroku usnesení policejního orgánu ze dne 27. 8. 2002.

V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že je správcem konkursní podstaty úpadce M. B., a. s. Výše uvedenými usneseními orgánů činných v trestním řízení mu byla upřena možnost zpeněžit veškerý majetek konkursní podstaty a z výtěžku uspokojit konkursní věřitele. Tím došlo, podle jeho názoru, k zásahu do vlastnického práva blíže neurčeného okruhu konkursních věřitelů. Navíc neexistuje jediný důkaz o tom, že by finanční prostředky, které byly použity na nákup zmíněných akcií, souvisely s trestnou činností obviněného K. T. V doplnění ústavní stížnosti poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 26. 9. 1996, sp. zn. III. ÚS 176/96. V zajištění předmětných cenných papírů spatřuje omezení vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny. Za toto omezení vlastnického práva však nebyla vyplacena žádná náhrada.

Předtím než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je povinen přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Pouze v případě, kdy návrh splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), může se jím zabývat také věcně.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů. Běh této lhůty počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění účinném do 31. 3. 2004]. Zákonná lhůta 60 dnů je lhůtou kogentní a její nedodržení nemůže Ústavní soud prominout ani prodloužit.

Z obsahu ústavní stížnosti bylo zjištěno, že usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 12. 2002, sp. zn. 5 To 145/02, bylo stěžovateli doručeno dne 2. 1. 2004. Tohoto dne začala běžet zákonná šedesátidenní lhůta, která skončila dne 1. 3. 2004. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 1. 2004, sp. zn. 5 To 4/2004, stěžovatel obdržel dne 23. 1. 2004. Ve vztahu k tomuto usnesení vrchního soudu počala stanovená šedesátidenní lhůta běžet také dnem doručení, tj. dne 23. 1. 2004, a skončila dne 22. 3. 2004. Jelikož ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 23. 3. 2004 (viz razítko na listovní zásilce), byla podána po lhůtě k tomu stanovené a jedná se o návrh podaný zjevně opožděně.

Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo než návrh stěžovatele, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. listopadu 2004

JUDr. František Duchoň

soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru