Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 1711/16 #1Usnesení ÚS ze dne 14.02.2017

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - VS Praha
SOUD - MS Praha
Soudce zpravodajUhlíř David
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříklegitimace/aktivní
účastník řízení
akcionář
EcliECLI:CZ:US:2017:1.US.1711.16.1
Datum podání26.05.2016
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 107a


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 1711/16 ze dne 14. 2. 2017

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudců Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) a Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti Ing. Luďka Vinše, zastoupeného JUDr. Vlastimilem Vondráčkem, advokátem se sídlem v Praze, V Jámě 699/5, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 29 Cdo 4294/2015-411 ze dne 18. února 2016, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 7 Cmo 165/2014-371 ze dne 27. dubna 2015 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. 80 Cm 85/2010-321 ze dne 3. února 2014 ve znění usnesení č. j. 80 Cm 85/2010-376 ze dne 26. května 2015, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení a vedlejších účastnic 1) PB INVEST s. r. o., se sídlem v Brně, Hlinky 48/122, a 2) HOTEL ČECHIE PRAHA, a. s., se sídlem v Praze, U Sluncové 618, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady vedeném u městského soudu domáhal podle § 107a občanského soudního řádu (dále též o. s. ř.) vstupu do řízení na straně navrhovatele (na místo PB INVEST s. r. o.). Městský soud návrh stěžovatele zamítl s tím, že postup podle § 107a o. s. ř. nepřichází v nesporném řízení do úvahy. Nadto městský soud uvedl, že podle tohoto ustanovení může soud postupovat pouze na návrh žalobce, který tento návrh neučinil. Vrchní soud následně toto rozhodnutí městského soudu potvrdil.

2. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí shledal v souladu se svou judikaturou. Případná ztráta oprávnění PB INVEST s. r. o. podat návrh vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady zásadně vede ke ztrátě její aktivní věcné legitimace. K tomu však nedojde, pokud by PB INVEST s. r. o. prokázala trvající právní zájem na vydání rozhodnutí. Nahrazení této společnosti stěžovatelem by tento postup byl znemožněn. Přechod vlastnického práva k akciím z PB INVEST s. r. o. na stěžovatele tedy zásadně nemůže být právní skutečností, která vede k přechodu práva na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Nejvyšší soud se ztotožnil i s tím, že postup podle § 107a o. s. ř. nelze v nesporném řízení uplatnit.

3. Proti rozhodnutí Nejvyššího, vrchního a městského soudu stěžovatel brojil ústavní stížností, neboť se domníval, že jím došlo k porušení zásady rovnosti, jeho práva na spravedlivý proces a na ochranu vlastnictví. Porušení stěžovatel spatřoval v tom, že je jediným akcionářem HOTEL ČECHIE PRAHA, a. s., musí mu tedy svědčit právo dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady. Obecné soudy bez dalšího dovodily právní zájem PB INVEST s. r. o. na věci, aniž by vzaly v potaz, že již není akcionářem (ztratil tedy aktivní věcnou legitimaci). Rozhodnutí jsou formalistická a bez jakékoliv věcné úvahy. I kdyby měla PB INVEST s. r. o. zájem na věci, stěžovatel jej má jako výlučný akcionář podstatně větší. Nelze připustit, aby se výlučný akcionář nemohl účastnit řízení, v němž se jedná o jeho právech, a naopak se ho mohla účastnit osoba, která již akcionářem není.

4. Ústavní soud se seznámil s ústavní stížností a napadenými rozhodnutími; dospěl k závěru, že se jedná o návrh přípustný, avšak zjevně neopodstatněný [pro rozhodná kritéria srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 85/06 ze dne 25. 9. 2007 (N 148/46 SbNU 471)]. Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti, přes její ústavněprávní rozměr, může mimo jiné plynout také z předchozích rozhodnutí Ústavního soudu, řešících shodnou či obdobnou právní problematiku [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 24/02 ze dne 24. 9. 2002 (U 31/27 SbNU 341)].

5. Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatele jako nepřípustné podle § 237 o. s. ř., tedy z důvodů závisejících na jeho uvážení [usnesení sp. zn. III. ÚS 772/13 ze dne 28. 3. 2013 (U 5/68 SbNU 541)]. V takovém případě je Ústavnímu soudu zachována možnost věcného přezkumu rozhodnutí odvolacího a nalézacího soudu, pokud ta byla napadena a je zachována dvouměsíční lhůta od doručení rozhodnutí dovolacího soudu (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). Samotné rozhodnutí o odmítnutí dovolání podle § 237 o. s. ř. může Ústavní soud hodnotit pouze z hlediska jeho ústavnosti. V rámci tohoto přezkumu mimo jiné hodnotí, zda dovolací soud neodepřel účastníku řízení soudní ochranu tím, že odmítl dovolání, aniž by se ve svém odůvodnění, pokud jde o jeho přípustnost, náležitě vypořádal se stěžovatelem řádně předestřenou právní otázkou (nálezy sp. zn. II. ÚS 2312/15 ze dne 9. 2. 2016 a I. ÚS 2936/15 ze dne 17. 8. 2016).

6. Stěžovatel i v řízení před Ústavním soudem pokračoval v argumentaci, kterou neúspěšně uplatnil před obecnými soudy. S jejich závěry nesouhlasil, aniž by však konkrétně uvedl, proč se nemohou uplatnit ty konkrétní důvody, které je vedly k jejich rozhodnutí. Stěžovatel tedy předložil spor o výklad podústavního práva, jehož řešení Ústavnímu soudu zásadně nepřísluší; Ústavní soud je povolán toliko k hodnocení, zda soudy v dané věci podaný výklad není svévolný, zda nemá racionální základnu, resp. je na první pohled extrémní (srov. již citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 85/06). Takový závěr evidentně namístě není; právní názory, které obecné soudy aplikovaly, také rozumně a přiléhavě odůvodnily zejména s ohledem na postavení PB INVEST s. r. o. Zjevně přitom neobstojí tvrzení, že soudy nezohlednily skutečnost, že akcionářem je stěžovatel, ne PB INVEST s. r. o. Vrchní soud právě z tohoto důvodu městskému soud uložil, aby se dalším postavením PB INVEST s. r. o. zabýval. Z napadených rozhodnutí je též zřejmé, že Nejvyšší soud (a před ním i vrchní a městský soud) vycházel ze své dlouhodobé výkladové praxe, rozhodnutí tak nemohlo být pro stěžovatele překvapivé.

7. Nad rámec uvedeného lze odkázat i na druhý z nosných důvodů rozhodnutí městského soudu. I kdyby Ústavní soud dospěl k závěru, že § 107a o. s. ř. ve věci stěžovatele použít lze, zjevně nejsou splněny jeho požadavky - návrh na vstup do řízení nebyl dán původní navrhovatelkou PB INVEST s. r. o.

8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. února 2017

Kateřina Šimáčková v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru