I.ÚS 158/07 ze dne 30. 1. 2007
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele L. Š., zastoupeného Mgr. Ritou Kubicovou, advokátkou se sídlem Ostrava, Nemocniční 2902/13, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 17. 1. 2006, čj. 2 To 1266/2005 - 118, a rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 25. 11. 2005, čj. 1 T 195/2005 - 97, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se L. Š. (dále jen "stěžovatel") domáhal zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci (dále též "krajský soud"), a rozsudku Okresního soudu v Olomouci (dále též "okresní soud"), pro porušení čl. 90 Ústavy ČR, čl. 8 odst. 2, čl. 37 odst. 3, čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 odst. 3 písm. b), c), d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), čl. 4 Protokolu č. 7 Úmluvy a čl. 14 odst. 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen "Pakt").
Dříve než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle § 72 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněn podat každý, kdo tvrdí, že pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci bylo zasaženo do jeho základních práv a svobod, ale za splnění několika zákonných podmínek. Zejména se jedná podmínku obsaženou v ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Jedná se o lhůtu kogentní. Její nedodržení nemůže Ústavní soud prominout ani ji nemůže prodloužit [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona o Ústavním soudu].
Posledním prostředkem k ochraně práva stěžovatele bylo v projednávaném případě odvolání, o kterém rozhodl krajský soud shora uvedeným usnesením. Dovolání stěžovatel nepodal. Ústavní soud zjistil, že předmětné rozhodnutí krajského soudu bylo stěžovateli a jeho obhájci Mgr. Jiřímu Zrůstkovi doručeno dne 15. 2. 2006. Od data doručení tohoto usnesení stěžovateli a jeho obhájci je nutno počítat šedesátidenní lhůtu pro podání ústavní stížnosti. Jelikož ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 16. 1. 2007 (viz razítko na listovní zásilce), jedná se o návrh podaný zjevně opožděně.
Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo než návrh stěžovatele, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání, podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. ledna 2007
František Duchoň
soudce Ústavního soudu