Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 157/04Nález ÚS ze dne 07.12.2004Stanovení ceny nemovitostí při výkonu exekuce soudním exekutorem

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Soudce zpravodajGüttler Vojen
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkVýkon rozhodnutí
Cena
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 185/35 SbNU 445
EcliECLI:CZ:US:2004:1.US.157.04
Datum vyhlášení12.01.2005
Datum podání16.03.2004
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

120/2001 Sb., § 66 odst.5

151/1997 Sb., § 2 odst.1, § 2 odst.3, § 4 odst.1, § 5 odst.2


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 157/04 ze dne 7. 12. 2004

N 185/35 SbNU 445

Stanovení ceny nemovitostí při výkonu exekuce soudním exekutorem

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Ivany Janů - ze dne 7. prosince 2004 sp. zn. I. ÚS 157/04 ve věci ústavní stížnosti H., a. s., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 30. 12. 2003 sp. zn. 21 Co 578/2003, jímž bylo změněno usnesení soudní exekutorky z 16. 6. 2003 sp. zn. Ex 99/02, kterým byla určena výsledná cena souboru nemovitostí a jejich příslušenství.

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 578/2003-55 ze dne 30. 12. 2003 se zrušuje.

Odůvodnění:

I.

Včas podanou ústavní stížností brojí stěžovatelka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 578/2003-55 ze dne 30. 12. 2003, jímž bylo změněno usnesení soudní exekutorky sp. zn. Ex 99/02 ze dne 16. 6. 2003, kterým byla určena výsledná cena souboru nemovitostí a jejich příslušenství - stavby č. p. 282 postavené na stavební parcele č. 353, stavební parcely č. 353 o výměře 110 m2 a pozemku parc. č. 93/15 o výměře 500 m2 v k. ú. a obci S., zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v Hradci Králové na LV č. 276 vedeném pro k. ú. a obec S. částkou 2 250 000 Kč. Napadeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové byla určena výsledná cena předmětných nemovitostí částkou 3 220 920 Kč jako cena administrativní. Podle názoru stěžovatelky bylo napadeným rozhodnutím porušeno její právo na spravedlivý proces. Krajský soud prý rozhodl zcela nezákonně a znemožnil tím další postup v provádění exekuce, neboť za tuto cenu by byly nemovitosti v dražbě neprodejné. Krajský soud zcela opominul, že se v dané věci jedná o rozhodování podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. "Jeho závěry jsou platné jen pro výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí podle občanského soudního řádu a neplatí již pro exekuci prováděnou podle exekučního řádu." Musí se zde vycházet z ustanovení § 66 odst. 5 exekučního řádu, který hovoří o stanovení ceny obvyklé pro exekvované nemovitosti při oceňování nemovitostí soudním znalcem. Nikde se zde nehovoří o ceně administrativní. Soud měl proto vycházet pro další dražbu nemovitostí z ceny obvyklé ve výši 2. 250 000 Kč, a nikoliv z ceny 3 220 920 Kč jako ceny administrativní. Toto usnesení odvolacího soudu má zásadní význam pro právní praxi, může být bráno jako judikát v obdobných věcech a je podle názoru stěžovatelky právně vadné a nezákonné. Stěžovatelka proto navrhla, aby Ústavní soud svým nálezem napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zrušil, a současně souhlasila, aby upustil od ústního jednání před Ústavním soudem

II.

K výzvě Ústavního soudu odkázal Krajský soud v Hradci Králové ve svém vyjádření na odůvodnění napadeného usnesení. Dále uvedl, že ústavní stížnost stěžovatelky považuje za nedůvodnou, a navrhl její zamítnutí. S upuštěním od ústního jednání před Ústavním soudem souhlasil.

III.

K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal spis sp. zn. Nc 8498/2002 vedený u Okresního soudu v Hradci Králové. Ze spisu zjistil, že stěžovatelka podala tomuto soudu návrh na nařízení exekuce podle § 35 exekučního řádu podle vykonatelného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 34 Cm 167/99-70 ze dne 18. 1. 2000 proti povinnému J. T. pro částku 632 206,31 Kč a další náhrady a návrh na pověření výkonem exekuce soudní exekutorku JUDr. M. D. Ze spisu Ústavní soud dále zjistil, že již před tímto návrhem usilovala stěžovatelka o výkon rozhodnutí soudem; to je patrno z usnesení Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 18 E 4746/2000-13 ze dne 8. 12. 2000, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí pro částku 662 206,31 Kč prodejem výše uvedených nemovitostí. Usnesením téhož soudu č. j. 18 E 4746/2000-59 ze dne 4. 9. 2001 byla stanovena cena předmětných nemovitostí částkou 2 602 150 Kč. Usnesením téhož soudu č. j. 18 E 4746/2000-64 ze dne 11. 10. 2001 byla exekuce k návrhu stěžovatelky zastavena co do částky 10 000 Kč. Následným usnesením Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 18 E 4746/2000-94 ze dne 31. 1. 2002 ve znění opravného usnesení č. j. 18 E 4746/2000-95 ze dne 7. 2. 2002 byla exekuce zastavena z důvodu neprodejnosti předmětných nemovitostí.

Okresní soud v Hradci Králové usnesením č. j. Nc 8498/2002-17 ze dne 29. 4. 2002 vyhověl návrhu stěžovatelky a nařídil exekuci pro částku 632 206,31 Kč a dalších nákladů a provedením exekuce pověřil výše uvedenou soudní exekutorku.

Soudní exekutorka exekučním příkazem sp. zn. EX 99/02 ze dne 3. 9. 2002 nařídila exekuci prodejem výše označených nemovitostí, usnesením sp. zn. EX 99/02 ze dne 27. 1. 2003 ustanovila soudního znalce pro ocenění předmětných nemovitostí a citovaným usnesením sp. zn. EX 99/02 ze dne 16. 6. 2003 stanovila na základě znaleckého posudku výslednou cenu souboru nemovitostí částkou 2 250 000 Kč.

Ze znaleckého posudku vyplývá, že výsledná zjištěná cena podle cenového předpisu [zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů] činila 3 220 920 Kč; po porovnání s cenami realizovaných prodejů podobných nemovitostí v dané oblasti s přihlédnutím k zástavním právům a po zjištění, že dům je plně obydlen dvěma rodinami, znalec konstatoval, že se cena pohybuje na 70 % ceny zjištěné. Na základě tohoto posouzení pak stanovil obecnou cenu předmětných nemovitostí ve výši 2 250 000 Kč.

K odvolání povinného Krajský soud v Hradci Králové změnil napadeným usnesením č. j. 21 Co 578/2003-55 ze dne 30. 12. 2003 usnesení soudní exekutorky a určil výslednou cenu předmětných nemovitostí částkou 3 220 920 Kč. V odůvodnění uvedl, že soudní exekutorka nesprávně vycházela z obecné neboli tržní ceny nemovitostí. Ustanovení § 336 odst. 1 občanského soudního řádu odkazuje na postup při oceňování nemovitostí podle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., který v prvé řadě uvádí tzv. cenu obvyklou. Tato cena obvyklá je v podstatě cenou obecnou neboli cenou tržní, dosahovanou v daném místě a čase za obdobný předmět prodeje. "S ohledem na toto vymezení by se tedy mohlo na první pohled jevit, že cenu nemovitostí pro účely dražby je třeba zjišťovat jako cenu obvyklou (obecnou či tržní)." Takto si zřejmě způsob zjištění ceny nemovitostí vykládala i exekutorka, která ve věci rozhodovala. Obvyklá cena se však použije pouze v případě, že zákon o oceňování majetku nestanoví jinak. Pro oceňování staveb a pozemků však uvedený zákon stanoví jiný způsob oceňování, jak vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1, § 10 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 12 odst. 1. Pro určení ceny nemovitostí pro účely dražby a výsledné ceny je proto třeba vycházet z ceny určené těmito ustanoveními stanovenými způsoby, z tzv. ceny vyhláškové (administrativní).

IV.

Ústavní stížnost je důvodná.

Ústavní soud již mnohokrát ve svých rozhodnutích konstatoval, že není součástí obecné soudní soustavy, a nepřísluší mu proto právo vykonávat dohled nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je oprávněn zasáhnout pouze tehdy, došlo-li jejich pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl stěžovatel účastníkem, k porušení jeho základních práv a svobod chráněných ústavním pořádkem České republiky. Vzhledem k tomu, že se stěžovatelka dovolávala ochrany svého základního práva na spravedlivý proces, přezkoumal Ústavní soud napadená rozhodnutí i řízení jim předcházející a dospěl k závěru, že podaná ústavní stížnost je důvodná.

Smyslem výkonu rozhodnutí je uspokojení oprávněného subjektu z výtěžku dražby předmětných nemovitostí. Současně však je třeba mít na paměti, že odhadní cena, za kterou jsou nemovitosti prodávány, musí odpovídat příslušným zákonným ustanovením, podle nichž je stanovenasoudním znalcem. Odvolací soud - podle názoru Ústavního soudu - správně poukázal na skutečnost, že odhadní cenu nemovitostí je zapotřebí určovat podle zákona č. 151/1997 Sb. s použitím ustanovení § 2 odst. 1 věty první a druhé, podle něhož se majetek a služba oceňují obvyklou cenou, pokud citovaný zákon nestanoví jinak. Dále odvolací soud správně dovodil, že jiné způsoby oceňování jsou stanoveny v § 2 odst. 3 citovaného zákona a pro oceňování staveb pak způsob oceňování upřesňuje § 4 odst. 1.

Ústavnísoud však nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, pokud týž dovozuje, že soudní exekutorka při stanovení ceny předmětných nemovitostí nesprávně - na základě znaleckého posudku - využila cenu obecnou. Soudní znalec, který byl ustanoven soudní exekutorkou k určení ceny předmětných nemovitostí, postupoval při posouzení těchto nemovitostí podle zákona č. 151/1997 Sb. a příslušné vyhlášky Ministerstva financí č. 540/2002 Sb. Odvolací soud sice správně dovodil, že pro oceňování staveb nebo jejich částí se podle § 4 odst. 1 citovaného zákona použije nákladový, výnosový, porovnávací způsob nebo jejich kombinace, avšak blíže se již nezabýval zkoumáním, podle kterého způsobu budou předmětné nemovitosti oceněny a jak je příslušný způsob uvedeným zákonem a prováděcí vyhláškou definován. Rodinný dům je oceňován nákladovým způsobem, pro jehož charakteristiku platí ustanovení § 5 citovaného zákona; to však odvolací soud nevzal v úvahu, a z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by byl odvolací soud tomuto ustanovení věnoval pozornost. Z ustanovení § 5 odst. 2 věty druhé přitom zcela jednoznačně vyplývá, že ve stanovených cenách a postupech se zohledňují i vlivy působící na úroveň a relace cen staveb na trhu. Proto závěr odvolacího soudu, že pro účely dražby a určení výsledné ceny je třeba vycházet z ceny určené stanovenými způsoby (s odvoláním na ustanovení, která odvolací soud výslovně uvedl), tzv. ceny vyhláškové (administrativní), neodpovídá platné právní úpravě, resp. jejímu ústavně konformnímu výkladu.

Z čl. 95 Ústavy české republiky plyne, žesoudce je při svém rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou. Obsahem práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je jednoznačně i požadavek, aby soudy při poskytování ochrany právům postupovaly v souladu se zákonnou úpravou, již je třeba vykládat ústavně konformně. Pokud tedy odvolací soud nesprávně aplikoval příslušné právní předpisy, jimiž je vázán, lze takovou právní situaci za porušení práva na spravedlivý proces jednoznačně považovat.

Ústavnísoud proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru