Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 1523/10 #2Usnesení ÚS ze dne 24.08.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Praha 1
SOUD - MS Praha
Soudce zpravodajDuchoň František
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
Dovolání
EcliECLI:CZ:US:2010:1.US.1523.10.2
Datum podání25.05.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 237 odst.1 písm.c


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 1523/10 ze dne 24. 8. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) V. T., 2) N. T. a 3) J. Š., všech zastoupených Mgr. Ludmilou Pražákovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Kořenského 15, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2010, čj. 20 Co 22/2010 - 299, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. 9. 2009, čj. 12 C 199/2005 - 275, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností stěžovatelé navrhli zrušit v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů, kterými měla být porušena jejich základní práva, zakotvená v čl. 1, čl. 11, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje ve všech aspektech zákonem požadované náležitosti a zda jsou v plném rozsahu dány formální podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti, přičemž zjistil, že tomu tak není.

Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvedli, že i když odvolací soud ve svém rozsudku vyslovil nepřípustnost dovolání (s výjimkou případu, že na jeho základě dospěje Nejvyšší soud k závěru, že rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní právní význam), dovolání podali. Z důvodu "právní jistoty" podali současně i ústavní stížnost a požádali Ústavní soud, aby řízení o ústavní stížnosti přerušil až do rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání. U Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo ověřeno, že stěžovatelé podali dovolání dne 24. května 2010 a spis bude v nejbližší době předán Nejvyššímu soudu.

Jak Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně konstatuje, jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavním pořádkem zaručených základních práv či svobod, je její subsidiarita vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv. Subsidiarita ústavní stížnosti se odráží v požadavku vyčerpání všech prostředků před jednotlivými orgány veřejné moci, jež právní řád jednotlivci poskytuje, což nachází výraz v institutu nepřípustnosti ústavní stížnosti (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pouze pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (v praxi se jedná zjevně o postup dovolacího soudu podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů). Z uvedeného tedy plyne, že pokud stěžovatel neuplatnil mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, a podal-li ústavní stížnost, nelze ji za takové situace odmítnout pro nepřípustnost.

V opačném případě, jako je tomu i ve věci stěžovatelů, kteří se rozhodli dovolání podat, však nelze o ústavní stížnosti rozhodnout dříve, než o podaném dovolání rozhodne dovolací soud. Lhůta k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí dovolacího soudu o dovolání a rovněž proti předcházejícím rozhodnutím obecných soudů přitom začne stěžovatelům běžet až dnem doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání.

Pokud by byla ústavní stížnost věcně posouzena před jeho rozhodnutím, mohl by Ústavní soud nepřípustně zasáhnout do rozhodování obecných soudů. Pokud by se naopak rozhodl v souladu s návrhem stěžovatelů přerušit řízení a vyčkávat na rozhodnutí dovolacího soudu, zbytečně by prodlužoval své řízení a nepřímo by pobízel ostatní stěžovatele k souběžnému podávání ústavní stížnosti a dovolání, k němuž však není důvod.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání nelze předjímat a podání ústavní stížnosti je tedy předčasné. Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. srpna 2010

František Duchoň, v. r.

soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru