Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 1460/20 #1Usnesení ÚS ze dne 02.06.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánMINISTERSTVO / MINISTR - práce a sociálních věcí
Soudce zpravodajLichovník Tomáš
Typ výrokuodmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2020:1.US.1460.20.1
Datum podání21.05.2020
Napadený akt

rozhodnutí správní


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 1460/20 ze dne 2. 6. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Kateřiny Scheibingerové, na přezkum rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č. j. MPSV-2020/63361-923 ze dne 26. 3. 2020 takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se domáhá přezkumu v záhlaví označeného rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí jako odvolacího správního orgánu ve věci žádosti jejího otce o příspěvek na zvláštní pomůcku dle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.

Ústavní soud se podaným návrhem, který posoudil jako ústavní stížnost proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho věcné projednatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z následujících důvodů nesplňuje.

Předně je nutno uvést, že účastníkem správního řízení a tím, vůči komu napadené rozhodnutí směřuje, je navrhovatelčin otec, pan Jaroslav Vnenk, nikoli ovšem navrhovatelka sama. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost proti pravomocnému rozhodnutí orgánu veřejné moci oprávněna podat pouze ta fyzická nebo právnická osoba, která byla účastníkem řízení, z něhož takové rozhodnutí vzešlo. Je zřejmé, že navrhovatelka této podmínce nedostojí, neboť ústavní stížnost podává ve prospěch svého otce, fakticky jako jeho zmocněnkyně, tedy ve stejném procesním postavení jako v původním správním řízení, což je však v řízení o ústavní stížnosti zapovězeno. Zákon o Ústavním soudu naopak vyžaduje, aby sama osoba dotčená na svých základních právech nebo svobodách takovým rozhodnutím orgánu veřejné moci byla zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1). Tento nedostatek však nemůže být v nynějším případě pro svoji povahu zhojen výzvou k odstranění vad podání, neboť "záměna účastníků" (tj. navrhovatelky za jejího otce) je s ohledem na individuální charakter porušení základních práv či svobod v řízení o ústavní stížnosti vyloučena.

Ústavní stížnost by však nebyla způsobilá věcného projednání ani tehdy, kdyby ji podal sám otec navrhovatelky. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V daném případě totiž právní řád umožnuje otci navrhovatelky napadnout předmětné rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí žalobou u soudu, a to podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. V tomto ohledu by tedy šlo o ústavní stížnost předčasnou, neboť v pořadí dalším prostředkem nápravy je právě správní žaloba. Teprve nebyl-li by otec navrhovatelky úspěšný ani v řízení před správními soudy, mohl by se obrátit na Ústavní soud s ústavní stížností.

Za uvedených okolností tudíž Ústavnímu soudu nezbylo než odmítnout ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. června 2020

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru