Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 146/97Usnesení ÚS ze dne 29.05.1997

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajGüttler Vojen
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1997:1.US.146.97
Datum podání29.04.1997

přidejte vlastní popisek

I.ÚS 146/97 ze dne 29. 5. 1997

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

I. ÚS 146/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů J.J. a M.J. a J.Š., zastoupených advokátem JUDr. M.M., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 1997, sp. zn. 12 Co 540/96,

t akt o

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Napadeným rozsudkem Městského soudu v Praze byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18. 3. 1996, č.j. 7 C 355/90-106, jímž byla zamítnuta žaloba na určení, že odstoupení stěžovatelů jako žalobců od kupní smlouvy ohledně nemovitosti v rozsudku specifikované, uzavřené se žalovaným I., je účinné a že žalovaný je povinen stěžovatelům tuto nemovitost vydat. Odvolací soud proti svému rozsudku připustil v souladu s ustanovením § 239

1

I. ÚS 146/97

odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") dovolání, neboť se prý v souzené věci "jedná o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu, jehož vyřešení může mít význam i v dalších sporech".

Tento rozsudek stěžovatelé napadli ústavní stížností, v níž zejména uvedli, že napadeným rozsudkem bylo porušeno jejich základní právo na soudní ochranu, zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a právo na vlastnictví a jeho ochranu podle čl. 11 Listiny.

Stěžovatelé k ústavní stížnosti připojili i kopii dovolání, které podali dne 26. 3. 1997 u Obvodního soudu pro Prahu 4, proti napadenému rozsudku.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Z obsahu spisu je zřejmé, že v souzené věci bylo 26. 3. 1997 podáno dovolání, které městský soud v souladu s ustanovením § 239 odst. 1 o.s.ř. ve výroku napadeného rozsudku výslovně připustil. Z judikatury Ústavního soudu plyne, že dovolání,

přípustné podle o.s.ř., je posledním prostředkem soudní ochrany, jehož vyčerpáním je podmíněna přípustnost ústavní stížnosti

(srov. např. Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 3, C.H. Beck Praha 1995, str. 311). V souzené věci dovolání připuštěno bylo a jestliže stěžovatelé podali ústavní stížnost ještě před rozhodnutím o podaném dovolání, je ústavní stížnost nepřípustná, neboť stěžovatelé dosud nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje.

Pokud se stěžovatelé v ústavní stížnosti odvolávají na

I. úS 146/97

usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 5. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 238/96, jímž bylo dovolání označeno za mimořádný opravný prostředek, který nelze chápat jako procesní prostředek ve smyslu § 75 odst. 1 citovaného zákona, je třeba poukázat na to, že tento názor je obsažen toliko v usnesení ústavního soudu (a nikoliv v nálezu), jímž Ústavní soud vázán není. Jestliže tedy Ústavní soud v nyní vydávaném rozhodnutí zaujímá stanovisko odchylné, nevyplývá ze zákona povinnost předložit věc k posouzení plénu, aby vyslovilo ve věci závazné stanovisko (srov. ustanovení § 23 cit. zákona).

Závěrem proto Ústavní soud konstatuje, že ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nerozlišuje řádné a mimořádné opravné prostředky, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Toto rozlišení nezná ani platný občanský soudní řád. Jestliže tedy dovolání - z hlediska nauky - představuje mimořádný opravný prostředek, je třeba jej nicméně chápat jako procesní prostředek ve smyslu citovaného zákonného ustanovení.

Protosoudce zpravodaj ústavní stížnost jako nepřípustný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení § 43 odst. 1 písm. f) citovaného zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. května 1997

JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru