Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 1405/14 #1Usnesení ÚS ze dne 19.06.2014

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Hradec Králové
Soudce zpravodajDavid Ludvík
Typ výrokuodmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2014:1.US.1405.14.1
Datum podání16.04.2014
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 1405/14 ze dne 19. 6. 2014

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti Ing. Miroslava Kornera, právně zastoupeného JUDr. Mgr. Monikou Kocourkovou, advokátkou se sídlem Baškirská 1404/1, Praha 10, proti příkazu k domovní prohlídce, vydaného soudcem Okresního soudu v Hradci Králové dne 25. 3. 2014 pod č. j. 0 Nt 2096/14, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 18. 4. 2014 se stěžovatel domáhal zrušení shora uvedeného příkazu k domovní prohlídce s tvrzením, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva dle čl. 7, čl. 10 a čl. 12 Listiny základních práv a svobod.

2. Příkaz k domovní prohlídce podle § 83 tr. řádu byl vydán v trestní věci podezřelých Miroslava Kornera, Ondřeje Vanička a Michala Šimčíka pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle ustanovení § 283 odst. 1,3 písm. c) tr. zákoníku. Domovní prohlídka se podle výroku příkazu měla konat v bytě vedeném jako jednotka č. X1 ve druhém nadzemním podlaží bytového domu čp. X2 a prostor k bytu náležejících, zejména sklepní kóje ve stejném domě čp. X2, v ulici v P., na stavební parcele č. X3, k. ú. Libeň, vše zapsáno na LV. č. X pro obec Praha, k. ú. Libeň. Z odůvodnění napadeného příkazu vyplývá, že majitelkou bytu je Mgr. Sylva Cerhová, jež je tchýní Daniela Kornera, bratra stěžovatele. Sám stěžovatel v ústavní stížnosti konstatoval, že "nikdy neužíval nemovitost, ve které byla prohlídka prováděna, nikdy v nemovitosti nebydlel, a to ani na přechodnou dobu". V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že domovní prohlídka byla policejním orgánem zahájena, aniž by byl příkaz k provedení prohlídky doručen osobě, u níž se prohlídka konala, a aniž by jí byla umožněna účast u provedení domovní prohlídky. Stěžovatel má za to, že odůvodnění neodkladnosti a neopakovatelnosti úkonu je toliko v blanketní rovině a tudíž nedostatečné, čímž se celý příkaz stává nepřezkoumatelným. Rovněž tak stěžovatelova účast a spojitost s prostory, v níž má být prohlídka dle příkazu provedena, je nedostatečně specifikována a není zřejmé, jaká je spojitost stěžovatele s majitelkou bytu, eventuálně stěžovatele s bytem jako takovým.

3. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

4. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným (ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu).

5. Z textu ústavní stížnosti je přitom zřejmé, že stěžovatel se domáhá zrušení příkazu k domovní prohlídce z důvodu údajného porušení ústavně zaručených práv, avšak tato práva specifikuje zejména ve vztahu k vlastníkovi nemovitosti. Ústavní soud ve své ustálené judikatuře shledává jako neoprávněnou k podání ústavní stížnosti takovou osobu, která podává ústavní stížnost za někoho jiného. Stěžovateli tedy nepřísluší domáhat se v řízení o ústavní stížnosti ochrany práv třetích osob, když podat ústavní stížnost jménem jiné osoby nebo v obecném zájmu možné není (obdobně např. usnesení sp. zn. III. ÚS 530/98 ze dne 12. 3. 1999, usnesení sp. zn. II. ÚS 122/10 ze dne 23. 3. 2010 nebo usnesení sp. zn. IV. ÚS 103/13 ze dne 16. 10. 2013, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

6. Pokud by bylo příkazem k domovní prohlídce skutečně zasaženo do základních práv, jednalo by se o práva Mgr. Sylvy Cerhové jako vlastníka nemovitosti, případně osob, které uvedenou nemovitost obývají či jinak užívají, kterým by příslušelo oprávnění podat ústavní stížnost. Vzhledem k tomu, že pod sp. zn. I. ÚS 1402/14 je vedena ústavní stížnost Mgr. Sylvy Cerhové, o případném porušení jejích základních práv bude rozhodováno v samostatném řízení.

7. Z vyložených důvodů a vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla podána osobou zjevně neoprávněnou, nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. června 2014

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru