Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 133/06Usnesení ÚS ze dne 30.03.2006

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajDuchoň František
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)
Předmět řízení
základní práva a svobody/svoboda osobní
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost „zbraní“
právo na ... více
Věcný rejstříkdůkaz/volné hodnocení
In dubio pro reo
EcliECLI:CZ:US:2006:1.US.133.06
Datum podání08.03.2006
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 2 odst.5, § 2 odst.6

2/1993 Sb., čl. 40 odst.2

209/1992 Sb., čl. 6 odst.3


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 133/06 ze dne 30. 3. 2006

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. D., zastoupeného Mgr. Libuší Micákovou, advokátkou se sídlem Hradec Králové, tř. Karla IV. 502, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 1. 2005, čj. 6 To 8/2005 - 211, a rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 29. 11. 2004, čj. 4 T 218/2004 - 193, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností se V. D. (dále jen "stěžovatel") domáhal zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozsudku Okresního soudu v Chomutově, pro porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 3 písm. c), d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Dříve než Ústavní soud přistoupí k projednání a rozhodnutí věci samé, prověřuje, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle ustanovení § 72 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněn podat každý, kdo tvrdí, že pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci bylo zasaženo do jeho základních práv a svobod, a to za splnění několika zákonných podmínek. Zejména se jedná o ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Jedná se o lhůtu kogentní. Její nedodržení nemůže Ústavní soud prominout ani prodloužit [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona o Ústavním soudu].

Posledním prostředkem k ochraně práva stěžovatele bylo v projednávaném případě dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 13. 7. 2005, sp. zn. 5 Tdo 863/2005. Ústavní soud zjistil, že uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR bylo stěžovateli a jeho obhájci doručeno dne 18. 10. 2005, přičemž ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 7. 3. 2006 (viz razítko na listovní zásilce). Jedná se tedy o návrh podaný zjevně opožděně.

Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo než návrh stěžovatele, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání, podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. března 2006

František Duchoň

soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru