Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 13/98Nález ÚS ze dne 11.05.1999K osvobození právnických osob od soudního poplatku

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelOBEC / ZASTUPITELSTVO OBCE - Městská část Praha 14
Soudce zpravodajGüttler Vojen
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost „zbraní“
Věcný rejstříkpoplatek/soudní
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 71/14 SbNU 107
EcliECLI:CZ:US:1999:1.US.13.98
Datum vyhlášení08.06.1999
Datum podání12.01.1998
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 37 odst.3

Ostatní dotčené předpisy

549/1991 Sb.

99/1963 Sb., § 138 odst.1, § 18


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 13/98 ze dne 11. 5. 1999

N 71/14 SbNU 107

K osvobození právnických osob od soudního poplatku

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl dnešního dne v senátě složeném

z předsedy JUDr. V. G. a soudců JUDr. V. C. a JUDr. V. P.

o ústavní stížnosti stěžovatelky - Městské části Praha 14 proti

usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 17. 9. 1997, sp. zn.

34 Ro 382/97, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26.

11. 1997, sp. zn. 14 Co 697/97, takto:

Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 17. 9. 1997,

sp. zn. 34 Ro 382/97, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne

26. 11. 1997, sp. zn. 14 Co 697/97, se zrušují.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se včas podanou ústavní stížností domáhá

zrušení obou výše uvedených soudních rozhodnutí, jimiž bylo v její

věci jako žalobkyně proti žalovanému ing. J. M. rozhodnuto, že jí

nepřísluší právo na osvobození od soudního poplatku za podání

žalobního návrhu. Podle tvrzení stěžovatelky se v odůvodnění obou

napadených soudních rozhodnutích shodně uvádí, že "je pojmově

vyloučeno u právnických osob přiznávat osvobození od zaplacení

soudních poplatků, jelikož nelze posuzovat poměry právnické osoby

z hlediska jejích sociálních poměrů a jen těžko by se hledalo

kriterium pro zjištění majetkových poměrů u právnických osob

obecně".

Podle názoru stěžovatelky došlo postupem obecných soudů

k porušení čl. 95 Ústavy České republiky, podle něhož je soudce

při svém rozhodování vázán zákonem, čl. 96 Ústavy, podle něhož

mají všichni účastníci řízení před soudem rovná práva a čl. 37

odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"),

podle něhož jsou si všichni před soudy rovni. Jestliže je soudce

podle čl. 95 Ústavy při svém rozhodování vázán zákonem, nemůže

nepřiznat předmětný nárok jen z toho důvodu, že "se mu těžko hledá

kriterium pro zjištění majetkových poměrů žadatele". Podle ust.

§ 138 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") lze

osvobození od soudních poplatků účastníku přiznat, odůvodňují-li

to jeho poměry a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné

uplatňování nebo bránění práva. Stěžovatelka žádala o osvobození

od soudních poplatků vzhledem ke své rozpočtové a finanční

situaci, neboť v uvedené době nebyla schopna požadovanou částku

uhradit z důvodu svého deficitního rozpočtu. Svůj nárok byla

nucena vymáhat soudní cestou a nejednalo se o svévolné nebo zřejmě

bezúspěšné uplatňování práva. Účastníkem občanského soudního

řízení mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby, zákon mezi

nimi v tomto smyslu nečiní žádné rozdíly. V ust. § 138 o.s.ř. se

hovoří obecně o účastníkovi a žádným výkladem nelze dospět

k závěru, že se jedná toliko o účastníka - fyzickou osobu.

V opačném případě by byla porušena ústavně zakotvená zásada

rovnosti účastníků řízení před soudem tak, jak vyplývá z čl. 96

Ústavy a z citovaného čl. 37 odst. 3 Listiny. Stěžovatelka dala

souhlas s upuštěním od ústního jednání.

Městský soud v Praze ve svém vyjádření k ústavní stížnosti

uvedl, že napadeným usnesením Městského soudu v Praze bylo

potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9, kterým nebylo

stěžovatelce přiznáno osvobození od soudního poplatku

s odůvodněním, že se při úvaze o osvobození bere zřetel na

majetkovou a sociální situaci žadatele, což je u obce pojmově

vyloučeno. Odvolací soud napadené usnesení potvrdil s tím, že se

podle právní tradice "osvobození procesní" vždy chápalo jako

osvobození fyzických osob. S ohledem na rozmanitost forem

právnických osob by se těžko hledalo společné kriterium pro

posuzování majetkových poměrů žadatelů a současně by se tím soud

nepřiměřeně zatěžoval již ve stadiu na počátku řízení. Městský

soud v Praze navrhl zamítnutí ústavní stížnosti a souhlasil s tím,

aby bylo jednáno v nepřítomnosti jeho zástupce.

Obvodní soud pro Prahu 9 odkázal plně na odůvodnění

napadeného usnesení a souhlasil s upuštěním od ústního jednání.

Vedlejší účastník ing. J. M. se k ústavní stížnosti

nevyjádřil. Podle poštovní relace adresát zemřel, takže mu zásilka

nemohla být doručena.

Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 34 Ro

382/97, Ústavní soud zjistil, že napadeným usnesením tohoto soudu

nebylo vyhověno návrhu stěžovatelky na přiznání osvobození od

soudních poplatků v řízení o žalobě proti ing. J. M. na zaplacení

částky 455.354,- Kč s příslušenstvím (elektrická energie, teplá

voda atd.). Stěžovatelka požádala o osvobození od placení soudních

poplatků s odůvodněním, že soudní poplatek, který by byla nucena

zaplatit, představuje vysokou částku, která značným způsobem může

ovlivnit chod nejen Místního úřadu Městské části Praha 14, ale

i povinnosti, jež má Městské část Praha 14 v oblasti samosprávy

a místní úřad v oblasti přenesené správy. Obvodní soud pro Prahu

19 z komentáře k ust. § 138 odst. 1 o.s.ř. (autoři JUDr. Jaroslav

Bureš a JUDr. Lubomír Drápal) dovodil, že toto ustanovení upravuje

osvobození od soudních poplatků ze sociálních důvodů. Osvobození

od soudních poplatků bez ohledu na poměry účastníků upravuje zákon

o soudních poplatcích. Podle tohoto zákona se však na žalobkyni

- stěžovatelku osvobození od soudních poplatků nevztahuje. Ze

sociálních důvodů nebylo možno osvobození přiznat. S tímto názorem

se ztotožnil i odvolací soud, který napadené rozhodnutí soudu 1.

stupně potvrdil, protože nelze posuzovat poměry právnické osoby

z hlediska jejích sociálních poměrů a jen těžko by se hledalo

kriterium pro zjištění majetkových poměrů u právnických osob

obecně.

Ústavní soud po posouzení věci dospěl k názoru, že ústavní

stížnost je důvodná.

Jednu ze stěžejních zásad spravedlivého procesu je zásada

rovnosti stran zakotvená v čl. 37 odst. 3 Listiny a v čl. 96 odst.

1 Ústavy ČR a promítá se také do řady ustanovení procesních

předpisů, např. v ust. § 18 o.s.ř. se výslovně stanoví rovné

postavení účastníků v občanském soudním řízení, z něhož plyne pro

soud povinnost zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich

práv. Proto je třeba při interpretaci ust. § 138 odst. 1 o.s.ř.

vycházet z uvedené ústavní zásady rovnosti. Touto problematikou se

již Ústavní soud zabýval v obsahově shodných věcech pod sp. zn.

IV. ÚS 13/98 a sp. zn. II. ÚS 13/98, v nichž vyslovil tento názor:

"Právnické osoby mezi něž patří i jednotky územní samosprávy, mají

způsobilost být účastníkem řízení a soud s nimi tedy musí zacházet

stejným způsobem jako s účastníkem řízení, který je fyzickou

osobou. Skutečnost, že zjišťování poměrů právnické osoby při

rozhodování o osvobození od soudních poplatků by mělo být obtížné

či nákladné, sama o sobě nemůže být důvodem k tomu, aby u takového

účastníka řízení byla předem a bez dalšího vyloučena možnost

použití ust. § 138 odst. 1 o.s.ř., jehož aplikace může ve svých

důsledcích ovlivnit i tak významné právo jako je právo na přístup

k soudu. Je pak věcí judikatury obecných soudů, aby vymezila

kriteria poměrů, z nichž bude při aplikaci tohoto ustanovení

u právnických osob vycházet."

Proto Ústavní soud dospěl k závěru, že postupem Městského

soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 9 došlo k porušení č.

37 odst. 3 Listiny.

Z těchto důvodů Ústavní soud napadená usnesení obecných

soudů zrušil [§ 82 odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.,

o Ústavnímsoudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 11. května 1999

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru