Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 126/99Usnesení ÚS ze dne 24.03.1999

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajGüttler Vojen
Typ výrokuodmítnuto pro nepříslušnost - § 43/1/d)
Předmět řízení
hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na hmotné zajištění / zabezpečení státem
Věcný rejstříksociální dávky
EcliECLI:CZ:US:1999:1.US.126.99
Datum podání09.03.1999

přidejte vlastní popisek

I.ÚS 126/99 ze dne 24. 3. 1999

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatele J. N., jíž se domáhá "vrácení právoplatného důchodu 4.880 Kč", takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel v návrhu ze dne 4. 3. 1999 uvádí, že Česká správa sociálního zabezpečení pro Prahu 5 udělala "podraz na vládu" tím, že mu bez jejího rozhodnutí určila důchod ve výši 3.140 Kč namísto 4.880 Kč. Tento postup prý schvaluje i "Krajský soud v Praze 5". Proto stěžovatel žádá Ústavní soud "jako státní orgán České republiky" o vrácení "právoplatného důchodu 4.880 Kč".

Ústavní soud konstatuje, že podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Podle ustanovení § 82 odst. 3 citovaného zákona Ústavní soud v případě, že ústavní stížnosti vyhoví, může zrušit napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo tomuto orgánu zakázat, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikázat mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.

Ústavní soud musí ve své činnosti respektovat jeden ze základních principů právního státu, tzn., že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR). To znamená, že také Ústavní soud je oprávněn rozhodovat pouze o těch otázkách a takovým způsobem, jak mu výslovně přiznává Ústava a zákon. Ani Ústava ani jiný zákonný předpis však Ústavnímu soudu nepřiznávají pravomoc rozhodovat o vrácení dávek důchodového zabezpečení.

Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh, k jehož projednání není příslušný [§ 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu], odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. března. 1999

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru