Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 123/98Usnesení ÚS ze dne 02.07.1998

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajPaul Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)
Předmět řízení
základní práva a svobody/svoboda osobní/vazba
Věcný rejstříkvazba/vzetí do vazby
EcliECLI:CZ:US:1998:1.US.123.98
Datum podání19.03.1998
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., čl.


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 123/98 ze dne 2. 7. 1998

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

I. ÚS 123/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele P. V., zastoupeného JUDr. P. R., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 2. 1998, sp. zn. 3 To 12/98,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá

Odůvodnění:

Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 19. 3. 1998.

Usnesením Vrchního soudu v Praze shora citovaným byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 12. 1997, čj. 28 T 42/97 - 429, ve věci žádosti o propuštění z vazby. Stěžovatel namítá, že při jeho zajištění v září 1995 byla porušena jeho práva na osobní svobodu, jak vyplývají z článku 8 odstavců 2, 3 a 5 Listiny základních práv a svobod. Porušení svých práv spatřuje v tom, že od doby, kdy byl

1

I. ÚS 123/98

zajištěn jako podezřelý ze spáchání trestného činu, do doby jeho vzetí do vazby, uplynula dvacetičtyřhodinová lhůta.

Soudce zpravodaj nejprve posuzoval ústavní stížnost z hlediska formálního a dospěl k závěru, že lhůta je zachována a ústavní stížnost byla podána včas.

Dále soudce zpravodaj z podání stěžovatele meritorně zjistil, že stěžovatel výhradně brojí - totožně jako ve své žádosti o propuštění z vazby a následně stížnosti do usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - proti postupu policejních orgánů při svém zajištění v září 1995. Napadá překročením dvacetičtyřhodinové lhůty omezení své osobní svobody. Na podporu svých tvrzení poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 246/96 (č. 130 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 6) ze dne 28. 11. 1996. Zmíněný nález Ústavního soudu řeší problematiku zajištění osob, resp. rozhodnutí o vzetí do vazby, které je předmětem řízení o vzetí do vazby. Z uvedených důvodů nelze v žádném případě aplikovat tento nález Ústavního soudu na věc přezkumu existence důvodů vazby. V řízení o žádosti o propuštění z vazby se zkoumá trvání vazebních důvodů, a nikoliv zákonnost postupu policejních orgánů před vzetím do vazby. Zákonnost tohoto postupu mohl stěžovatel namítat již ve své stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby Okresního soudu v Liberci ze dne 7. 9. 1995, sp. zn. 5 Nt 1474/95, případně měl ústavní stížností napadat právě usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 12. 1995, sp. zn. 28 To 377/95, kterým byla stížnost proti usnesení o vzetí do vazby zamítnuta. Stěžovatel by mohl ústavní stížností napadat otázku dalšího trvání vazebních důvodů, což však nečiní, nebot lze mít důvodně za to, že důvody vazby nadále trvají.

V daném případě nutno konstatovat skutečnost, že vzhledem k nabytí právní moci usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 12. 1995, sp. zn. 28 To 377/95, uplynula lhůta k podání

2

I. ÚS 123/98

ústavní stížnosti dnem 5. 2. 1996, avšak ústavní stížnost došla Ústavnímusoudu dne 19. 3. 1998. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy nebyla dodržena.

Vzhledem k uvedenémusoudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. července 1998JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru