Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 1209/08 #1Usnesení ÚS ze dne 09.09.2008

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Vsetín
Soudce zpravodajDuchoň František
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/právo vlastnit a pokojně užívat majetek obecně
Věcný rejstříkExekuce
výkon rozhodnutí/náklady řízení
Vlastnictví
Výkon rozhodnutí
exekutor
osoba/povinná
EcliECLI:CZ:US:2008:1.US.1209.08.1
Datum podání15.05.2008
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

330/2001 Sb., § 5


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 1209/08 ze dne 9. 9. 2008

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. B., Ph.D., zastoupeného JUDr. Josefem Červinkou, advokátem se sídlem Nový Hrozenkov 843, proti usnesení Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí, ze dne 9. 4. 2008, čj. 2 Nc 3862/2006 - 37, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti stěžovatel navrhl zrušení shora označeného rozhodnutí Okresního soudu ve Vsetíně (dále jen "okresní soud") pro jím tvrzené porušení čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Okresní soud totiž zamítl námitky stěžovatele (povinný v řízení před obecnými soudy) proti příkazu k úhradě nákladů exekuce čj. 103 Ex 10452/06 - 26, vydanému soudním exekutorem. Stěžovatel popsal průběh exekučního řízení a uvedl, že "vzhledem k tomu, že dobrovolně uhradil dlužnou částku, se v námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce odvolal na nález a rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 8/06". Tímto konstatováním vyčerpal svou ústavně právní argumentaci a žádné další argumenty pro své tvrzení o protiústavnosti postupu okresního soudu nepředložil.

Ústavní soud si vyžádal vyjádření okresního soudu jako účastníka řízení. Podle tohoto vyjádření stěžovatel uzavřel s oprávněným dohodu a plnil až poté, co soudní exekutor vydal exekuční příkazy (postih mzdy a movitých věcí), provedl soupis movitých věcí a odebral osobní automobil. Z tohoto důvodu Okresní soud nepovažoval plnění stěžovatele za plnění dobrovolné, které by mělo být soudem zohledněno.

Z obsahu ústavní stížnosti a ze spisu Okresního soudu ve Vsetíně, sp. zn. 103 Ex 10452/06, Ústavní soud zjistil, že usnesením okresního soudu ze dne 11. 10. 2006, čj. 2 Nc 3862/2006 - 9, byla ve věci oprávněného Ing. A. V., proti povinnému stěžovateli nařízena exekuce pro vymožení částky 130.000,-- Kč, přiznané pravomocnými soudními rozhodnutími. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána, který vydal dne 2. 2. 2007 exekuční příkaz čj. 103 Ex 10452/06 - 9 na zaplacení jistiny ve výši 130.000,-- Kč, dále nákladů nalézacího řízení a úroků. Poté exekutor provedl, dne 17. 5. 2007, v bytě povinného, za jeho účasti, soupis movitých věcí, které byly částečně označeny a částečně odvezeny do exekučního skladu, včetně osobního automobilu Škoda Octavia Combi (viz protokol o soupisu movitých věcí povinného ze dne 17. 5. 2007). Na to oprávněný s povinným uzavřeli, dne 22. května 2007, dohodu o úhradě pohledávky, v níž povinný uznal své závazky vůči oprávněnému a dohodli se na způsobu jejich splácení. Tato dohoda byla doručena exekutorovi dne 22. 5. 2007. Den poté, na základě předávacího protokolu, vrátil exekutor povinnému označený automobil. Dopisem, zaslaným e-mailem dne 14. ledna 2008, oznámil stěžovatel exekutorovi, že k 3. lednu 2008 zbytek dluhu zaplatil.

Dne 26. 2. 2008 vydal exekutor pod čj. 103 Ex 10452/06 - 26 příkaz k úhradě nákladů exekuce. Proti tomuto příkazu podal povinný stěžovatel námitky, obsahující přehled jím uskutečněných plateb s tím, že dlužnou částku zaplatil oprávněnému "plně a dobrovolně". Soudní exekutor rozhodnutím ze dne 17. 3. 2008, čj. 103 Ex 10452/06 - 29, námitkám povinného nevyhověl a postoupil je k rozhodnutí okresnímu soudu. Ten usnesením ze dne 9. 4. 2008, čj. 2 Nc 3862/2006 - 37, příkaz k úhradě nákladů exekuce potvrdil. Vyšel ze zjištění, že k plnění povinného došlo až po nařízení exekuce a po jednání soudního exekutora, směřujícího k vymožení plnění, tj. po vydání exekučních příkazů, soupisu movitých věcí apod.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatel vytýká napadenému rozhodnutí toliko skutečnost, že nebylo zohledněno jeho dobrovolné plnění a poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 8/06. Na podporu svého tvrzení o protiústavnosti napadeného usnesení nepřinesl, vyjma odkazu na zmíněný nález Ústavního soudu, žádnou další argumentaci.

Po přezkoumání ústavní stížnosti a exekučního spisu Ústavní soud zjistil, že napadené rozhodnutí je dostatečně pregnantně, racionálně přesvědčivým a logicky věcně odpovídajícím způsobem odůvodněno. V postupu exekutora i zmíněného okresního soudu Ústavní soud neshledává nic protiústavního. Z obsahu spisu (viz shora) vyplývá, že v případě stěžovatele nešlo o plnění spontánně dobrovolné, neboť plnil až po nařízení exekuce a poté, co exekutor provedl soupis a zabavení movitých věcí stěžovatele. Z tohoto hlediska je stěžovatelův odkaz na nález sp. zn. Pl. ÚS 8/06 irelevantní.

Ústavní soud připomíná, že zákon o Ústavním soudu, č. 182/1993 Sb., rozeznává, v ustanovení § 43 odst. 2 písm. a), jako zvláštní kategorii, návrhy zjevně neopodstatněné. Zákon tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu, v zájmu racionality a efektivity jeho řízení, pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. K odstranění pochybností o přijatelnosti návrhu si může Ústavní soud vyžádat stanoviska účastníků a vedlejších účastníků řízení o ústavní stížnosti, event. spis či jinou dokumentaci, týkající se napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci. Pokud tato stanoviska účastníků a vedlejších účastníků řízení obsahují relevantní tvrzení, může Ústavní soud vyzvat stěžovatele k jeho případné replice ve stanovené lhůtě. Pokud informace zjištěné uvedeným postupem vedou Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, ústavní stížnost bude bez dalšího odmítnuta. Ústavní soud jen pro pořádek upozorňuje, že jde v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního.

Za této situace Ústavní soud uzavírá, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Proto ji, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. září 2008

Ivana Janů

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru