Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 118/93Usnesení ÚS ze dne 05.01.1994

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajKlokočka Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady - § 43/1/a)
Předmět řízení
základní práva a svobody/svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání /odpírání výkonu vojenské služby
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1994:1.US.118.93
Datum podání27.10.1993

přidejte vlastní popisek

I.ÚS 118/93 ze dne 5. 1. 1994

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Sp. zn. I. ÚS 118/93

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele P. E., o ústavní stížnosti proti stanovisku Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky ze dne 24. 8. 1993,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel svým podáním ze dne 21. 10. 1993 namítal nesprávnost stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, obsaženého v přípise tohoto ministerstva ze dne 24. 8. 1993. Tento přípis obsahuje stanovisko uvedeného ministerstva k otázce výkonu civilní služby, který se řídí zákonem číslo 18/1992 Sb., o civilní službě. Z obsahu stanoviska je patrno, že občan, který svým prohlášením odmítl výkon vojenské základní (náhradní) služby nebo nevykonaných vojenských cvičení, je povinen vykonat civilní službu o polovinu delší, než odmítnutá vojenská služba, kterou byl povinen v době podání prohlášení. Dále dle tohoto stanoviska případným zkrácením délky civilní služby, stanovené na základě podkladů okresní (obvodní) správy před 29. červencem 1993 by došlo ke značnému znevýhodnění občanů, kteří vykonali vojenskou základní (náhradní) službu a tím i k porušení ustanovení § 1 odst. 5 zákona o civilní službě. Proto novelou branného zákona se základní služba zkracuje výslovně vojákům, kteří k výkonu této služby nastoupili nebo nastoupí nikoli občanům, kteří výkon této služby odmítli.

Navrhovatel nesouhlasí s tímto stanoviskem a dovozuje jeho rozpor s ustanovením § 1 odst. 3 zákona č. 18/1992 Sb., přitom však nijak blíže konkrétně nespecifikuje důvod svého nesouhlasu s citovaným stanoviskem.

Přípisem ze dne 12. 11. 1993 byl navrhovatel vyzván ÚS ČR k odstranění vad svého podání a současně byl poučen, že pokud ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh podle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb. odmítnut.

Výzva k odstranění vad podání byla navrhovateli doručena dne 16. 11. 1993, lhůta k jejich odstranění marně uplynula 16. 12. 1993.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 16. 12. 1993, přičemž vzal na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad dle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., rozhodl Ústavní soud v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) shora citovaného zákona tak, že jeho návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. ledna 1994

Prof.JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu ČR

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru