Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 1106/15 #1Usnesení ÚS ze dne 27.10.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Praha 4
SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha-východ
Soudce zpravodajŠimáčková Kateřina
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkodposlech
odůvodnění
Skutková podstata trestného činu
orgán činný v trestním řízení
EcliECLI:CZ:US:2015:1.US.1106.15.1
Datum podání14.04.2015
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 88


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 1106/15 ze dne 27. 10. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele Rastislava Sabola, zastoupeného Mgr. Karolínou Babákovou, advokátkou, se sídlem Bucharova 8, Praha 13, proti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydanému Obvodním soudem pro Prahu 4 dne 6. 11. 2012, sp. zn V243-2/2012-Nt 8085/2012, proti příkazu k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydanému Městským soudem v Praze dne 26. 2. 2013, sp. zn. Nt 1147/2013, V1-48/2013-BŘ, proti příkazu k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydanému Městským soudem v Praze dne 2. 7. 2013, sp. zn. V80/2013-Nt 1244/2013, proti příkazu k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydanému Městským soudem v Praze dne 30. 10. 2013, sp. zn. V162/2013-Nt 1328/2013 a proti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydanému Okresním soudem Praha - východ dne 11. 2. 2014, č. j. V 7/2014-2-Nt 11007/2014-3, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Předchozí průběh řízení a vymezení věci

Ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví tohoto rozhodnutí uvedené příkazy a navrhl jejich zrušení pro rozpor se svým ústavně zaručeným právem na ochranu soukromí. Přitom poukázal na čl. 7 odst. 1 a čl. 13 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Obvodní soud pro Prahu 4 napadeným rozhodnutím vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu telefonního čísla X, které využíval i stěžovatel. Tento příkaz byl vydán v trestním řízení vedeném policejním orgánem Národní protidrogové centrály pro podezření ze spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1, 3 písm. b) a odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, kterého se měly dopouštět podezřelé osoby tím, že organizovaly nelegální dovoz heroinu z Turecka do České republiky. Toto podezření se však nepotvrdilo a trestní řízení bylo skončeno ve fázi prověřování.

Napadenými příkazy městského soudu byl odposlech tohoto telefonního čísla prodloužen.

Okresní soud Praha-východ napadeným rozhodnutím vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu stejného telefonního čísla v trestním řízení zahájeném celním úřadem pro podezření ze spáchání trestného činu porušení práv k ochranné známce a jiným značením podle § 268 odst. 1, 4 písm. b) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dovezl do České republiky větší množství výrobků neoprávněně označených ochrannými známkami.

II. Argumentace stran

Stěžovatel v ústavní stížnosti považuje provedení shora popsaných odposlechů za protiústavní zásah do jeho základních práv a svobod. Při jejich vydání nebyly dodrženy zákonné požadavky na realizaci tohoto zásahu do soukromí ve smyslu § 88 odst. 1 a 2 trestního řádu, na jejichž dodržení je třeba bezvýhradně trvat, když pouze při jejich splnění může být ospravedlněn zásah do ústavně zaručených základních lidských práv provedený dle podústavního předpisu. Stěžovatel zejména namítá, že napadené příkazy jsou nedostatečně odůvodněné a individualizované.

III. Hodnocení Ústavního soudu

Ústavní soud se již zabýval ústavními stížnostmi, ve kterých stěžovatel brojil proti příkazům k odposlechu a ve kterých využil prakticky shodné námitky. Ústavní soud však shledal tyto ústavní stížnosti zjevně neopodstatněnými (usnesení sp. zn. II. ÚS 1107/15 ze dne 31. 8. 2015 a usnesení sp. zn. I. ÚS 1108/15 ze dne 29. 9. 2015). V obou usneseních Ústavní soud rozhodl, že napadené příkazy neporušily základní práva stěžovatele, neboť byly vydány v souladu se zákonem a byly též odůvodněny v souladu s ústavními požadavky na ně kladenými. V podrobnostech lze na tato rozhodnutí odkázat.

Ústavní soud dodává, že již dříve ve své judikatuře konstatoval, že též skutkovou podstatou trestného činu porušování práv k ochranné známce se chrání zájmy, k jejichž ochraně se stát zavázal mezinárodními smlouvami, přičemž tato skutečnost splňuje požadavek relevantního mezinárodního závazku podle § 88 odst. 1 trestního řádu (nález sp. zn. Pl. ÚS 47/13 ze dne 7. 5. 2014, bod 32).

Ústavní soud neshledal v napadených rozhodnutích obecných soudů žádné hmotněprávní nebo procesní excesy dosahující ústavněprávní roviny, které by svědčily o porušení tvrzených základních práv stěžovatele.

Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. října 2015

Ludvík David, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru