Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 1101/14 #1Usnesení ÚS ze dne 10.04.2014

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - OS Ostrava
SOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodajDavid Ludvík
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2014:1.US.1101.14.1
Datum podání23.03.2014
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 1101/14 ze dne 10. 4. 2014

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o návrhu stěžovatele CENTRUM CONSULTANT FINANCE, IČ 22827854, se sídlem Sokola Tůmy 1099/1, Ostrava - Hulváky, bez zastoupení, proti rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2013 č. j. 31 C 234/2012-38 a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 35/2014-58, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 23. 3. 2014 stěžovatel brojil proti rozhodnutím obecných soudů vydaným v rámci řízení o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy. Stěžovatel v návrhu požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Ústavním soudem.

Ačkoliv byl stěžovatel již mnohokrát Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, je zjevné, že ani nyní podaný návrh základní formální náležitosti ústavní stížnosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") nesplňuje. Stěžovatel nebyl právně zastoupen dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, k návrhu nebyla přiložena plná moc pro zastupování a podání nesplňovalo ani další zákonem o Ústavním soudu požadované náležitosti (např. nebylo z něj zřejmé, jaká ústavně zaručená práva měla být porušena a čeho konkrétně se stěžovatel domáhá).

Z evidence Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatel podal v posledním půl roce k Ústavnímu soudu přes 100 podání. Z mnoha řízení vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen. Za zmíněnou dobu byl tedy stěžovatel opakovaně a dostatečně informován o tom, že je nezbytné, aby ústavní stížnost byla sepsána advokátem a aby byla k podané ústavní stížnosti přiložena plná moc advokáta, který stěžovatele zastupuje.

Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání. Vyvodit vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se vytčené vady odstranit nezdaří. Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a dalších vadách dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Navíc, jak zjistil Ústavní soud v jiném řízení (ale obsahově shodném) ve věci téhož stěžovatele, řízení o určení advokáta k poskytnutí právní služby dle § 18 zákona o advokacii (spočívající v zastoupení stěžovatele před Ústavním soudem), bylo Českou advokátní komorou zastaveno (č. j. 632/14 ze dne 19. 3. 2014), protože stěžovatel nedoložil, ve lhůtě poskytnuté Českou advokátní komorou, ani kdo je oprávněn za něj jednat, ani originál plné moci opravňující k jeho zastupování.

Za dané situace lze tedy považovat za zcela neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem, a nikoliv obcházení ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.

Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. dubna 2014

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru