Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 1101/10 #1Usnesení ÚS ze dne 16.06.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - VS Praha
SOUD - KS Hradec Králové
Soudce zpravodajWagnerová Eliška
Typ výrokuprocesní - přerušení řízení - jiné
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2010:1.US.1101.10.1
Datum podání15.04.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 1101/10 ze dne 16. 6. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 16. června 2010 v senátu složeném z předsedkyně Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma Františka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. T., zastoupeného JUDr. Hanou Riedlovou, advokátkou, se sídlem Jiráskova 638, Česká Lípa, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2010 sp. zn. 7 Tdo 37/2010, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 8. 2009 sp. zn. 4 To 45/2009 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2009 sp. zn. 9 T 13/2008, takto:

Řízení o ústavní stížnosti se přerušuje.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 14. 4. 2010 a doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 4. 2010 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví specifikovaných rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu s tvrzením, že jimi byla porušena jeho základní práva zaručená v čl. 2 odst. 2, čl. 36 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2009 sp. zn. 9 T 13/2008 byl stěžovatel, spolu s M. H. a J. B., uznán vinným trestným činem krádeže, za což byl stěžovatel odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti roků, dále bylo rozhodnuto o povinnosti stěžovatele nahradit škodu. Popis jednotlivých skutků je součástí odůvodnění rozhodnutí nalézacího soudu. O odvolání stěžovatele rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 8. 2009 sp. zn. 4 To 45/2009, když při nezměněném výroku o vině uložil stěžovateli mírnější trest v trvání deseti roků. O dovolání rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 3. 2. 2010 sp. zn. 7 Tdo 37/2010, kterým dovolání odmítl.

Ústavní soud zjistil, že v předmětné trestní věci stěžovatele byla dne 8. 6. 2010 ministryní spravedlnosti podána proti rozsudkům vrchního a krajského soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněných R. T. a J. B. Jelikož je institut ústavní stížnosti konstruován zákonem o Ústavním soudu jako ultima ratio prostředek ochrany základních práv, jeví se Ústavnímu soudu nutným vyčkat rozhodnutí Nejvyššího soudu o stížnosti pro porušení zákona (sp. zn. 4 Tz 40/2010). Rozhodnutí Nejvyššího soudu o podané stížnosti pro porušení zákona je pak třeba doručit Ústavnímu soudu tak, aby mohl rozhodnout o případném pokračování řízení.

Za těchto okolností Ústavní soud podle ustanovení § 42 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, konstatuje, že současně s řízením o ústavní stížnosti probíhá řízení o podnětu pro porušení zákona, v němž může být řešena otázka mající význam pro rozhodnutí Ústavního soudu. Proto Ústavní soud rozhodl o přerušení řízení o podané ústavní stížnosti a pokračovat ve věci bude poté, co mu bude sděleno, s jakým výsledkem byla projednána stížnost pro porušení zákona, resp. jak o podané stížnosti pro porušení zákona rozhodl Nejvyšší soud.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. června 2010

Eliška Wagnerová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru