Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Vol 1/2016 - 6Usnesení NSS ze dne 19.10.2016

Způsob rozhodnutíodmítnuto
Účastníci řízeníSdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka
Ministerstvo vnitra, Státní volební komise
VěcVolby - neplatnost voleb a hlasování

přidejte vlastní popisek

Vol 1/2016 - 6

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy, Zdeňka Kühna, Radana Malíka, Petra Mikeše, jako soudce zpravodaje, Pavla Molka a Miloslava Výborného, v právní věci navrhovatele: Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka, se sídlem Štefánikova 119/50, Brno, proti odpůrci Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, ve věci „žaloby na narušení průběhu voleb v senátním obvodu č. 64 se sídlem v Bruntálu“,

takto:

I. Návrh se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Návrhem došlým soudu dne 12. 10. 2016 se navrhovatel domáhá kontroly a přepočítání odevzdaných hlasů v prvním kole volby do Senátu ve dnech 7. a 8. 10. 2016 v senátním volebním obvodu č. 64 se sídlem v Bruntálu a v případě zjištění nedostatků nařízení opakování voleb. Návrh odůvodňuje tím, že v prvním kole voleb byl největší počet neplatných hlasů, který se vymyká nejen průměru, ale i možné statistické chybě. To vede k závěru o důvodném podezření na záměrnou manipulaci s hlasy.

[2] Soudní přezkum voleb do Senátu se řídí jednak § 90 s. ř. s., jednak § 87 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do Parlamentu“) jehož odstavec 2 zní: „Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.“

[3] Nejprve je třeba předeslat, že návrh neobsahuje zcela jednoznačný petit odpovídající § 90 s. ř. s., tedy zda se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb či neplatnosti volby kandidáta. Aniž by se musel Nejvyšší správní soud podrobněji zabývat tím, zda jde o návrh na neplatnost hlasování, neplatnost voleb či neplatnost volby kandidáta a nakolik je důvodný, konstatuje, že jde o návrh, který není věcně projednatelný. Podle druhé věty citovaného ustanovení zákona o volbách do Parlamentu je totiž třeba návrh podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb, nelze jej tedy podat před vyhlášením výsledků voleb (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2010, č. j. Vol 62/2010 – 4, nebo ze dne 31. 10. 2013, č. j. Vol 116/2013 - 9). K vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí ve Sbírce zákonů dochází až po druhém kole voleb, a lhůta pro podávání návrhů začíná běžet až ode dne následujícího. K vyhlášení výsledků voleb došlo až dne 18. 10. 2016 uveřejněním sdělení Státní volební komise, publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 340/2016 Sb. Návrh podaný již dne 12. 10. 2016 byl tedy podán dříve, než byl vyhlášen výsledek voleb, který je návrhem zpochybňován, a tedy dříve, než vůbec lhůta k podání návrhu začala běžet; jde tedy o návrh předčasný. Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podaný návrh jako předčasný odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Předčasnost zde přitom nelze chápat jako samoúčelný institut či nástroj procesní tvrdosti zdejšího soudu. Smysluplnost jeho použití je zjevná již z toho, že v době, kdy navrhovatel svůj návrh podal, nebylo ještě ani zjevné, kdo má být účastníkem řízení. Podle § 90 odst. 2 s. ř. s. totiž platí: „V řízení o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán, politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát. V řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena.“. Podle toho, o jaký návrh se jedná, se liší i okruh účastníků. Ti jsou navíc kromě navrhovatele a příslušného volebního orgánu odvozeni od osoby zvoleného kandidáta. Identita zvoleného kandidáta ovšem nebyla ještě v době podání návrhu známa, neboť ještě neproběhlo druhé kolo voleb do Senátu. Návrh tak směřoval proti Státní volební komisi a proti tehdy neznámému kandidátovi, případně s ním souvisejícím oprávněným subjektům dle § 90 odst. 2 s. ř. s., což by vedlo buď k vyloučení jejich účastenství v době podání návrhu, která je rozhodná, nebo k tomu, že by se účastníky staly až zvolením kandidáta ve druhém kole voleb do Senátu, tedy až v průběhu řízení o návrhu. Na takový okamžik navíc nelze vyčkávat již z toho důvodu, že soud musí o návrhu rozhodnout do 20 dnů poté, co návrh došel soudu (viz § 90 odst. 3 s. ř. s.). Obě varianty jsou tedy absurdní a dokazují smysluplnost odmítnutí návrhu pro předčasnost.

[4] O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučen í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. října 2016

Tomáš Langášek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru