Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Pst 43/2007 - 26Rozsudek NSS ze dne 13.02.2008

Způsob rozhodnutíjiný výsledek
Účastníci řízeníVláda České republiky
Občansko demokratické sdružení Zlín
VěcPolitické strany a hnutí - rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti

přidejte vlastní popisek

Pst 43/2007 - 26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, Mgr. Jana Passera, doc. JUDr. Petra Průchy, CSc., JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: vláda, se sídlem nábř. E. Beneše 4, Praha 1, zastoupena JUDr. Václavem Henychem, vrchním ředitelem Sekce legislativy a všeobecné správy Ministerstva vnitra, proti odpůrci: Občansko demokratické sdužení Zlín, se sídlem Nadhumení 304, Mladcová, Zlín, v řízení o návrhu na pozastavení činnosti politické strany,

takto:

I. Činnost politické strany „Občansko demokratické sdružení Zlín“ se pozastavuje.

II. Navrhovateli se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 5. 10. 2007 podala u Nejvyššího správního soudu vláda České republiky (dále jen „navrhovatel“) návrh na pozastavení činnosti politické strany Občansko demokratické sdružení Zlín (dále jen „odpůrce“) podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnil navrhovatel tím, že odpůrce v rozporu s ustanovením § 6 odst. 5 zákona o politických stranách neustanovil do 6 měsíců od vzniku orgány strany.

Odpůrce nevyužil možnosti se k návrhu vyjádřit. Zásilka obsahující výzvu odpůrci k vyjádření byla dne 18. 10. 2007 uložena na poště a v úložní době nebyla vyzvednuta.

Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že přípravný výbor odpůrce podal dne 3. 7. 2006 Ministerstvu vnitra návrh na registraci politické strany. Dne 21. 7. 2006 byl odpůrce zaregistrován (č. j. VS - 5179/SDR/1 - 2006), ministerstvu však doposud neoznámil ve smyslu ustanovení § 10 zákona o politických stranách údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) téhož zákona,

č. j. Pst 43/2007 - 27

tzn. údaje týkající se jména, příjmení, data narození a trvalého pobytu osob, které jsou jeho statutárním orgánem. Na výzvu Ministerstva vnitra ze dne 12. 2. 2007 (převzatou 22. 2. 2007), k oznámení údajů o osobách, které jsou členy statutárního orgánu politické strany, odpůrce nijak nereagoval, a to ani ve lhůtě stanovené Ministerstvem vnitra (28. 2. 2007), ani kdykoliv později.

Podle § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony, nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu.

Podle § 9 odst. 3 písm. b) zákona o politických stranách se do rejstříku politických stran a hnutí vyznačují údaje o jménu, příjmení, datu narození a adrese místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí.

Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b), d) a e) zákona o politických stranách do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů (§ 10 zákona o politických stranách).

Podle § 6 odst. 5 zákona o politických stranách musí být orgány strany a hnutí ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá ministerstvo podnět k návrhu na pozastavení činnosti politické strany a hnutí (§ 14).

Podle § 14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s § 1 až § 5, § 6 odst. 5 a § 17 až § 19 nebo se stanovami.

Podle § 15 odst. 1 citovaného zákona o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. O návrhu vlády na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Podle § 96 s. ř. s. rozhoduje soud o takovém návrhu podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.

Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný.

Z údajů obsažených ve spise bylo zjištěno, že odpůrce nesplnil zákonem uloženou povinnost, neboť Ministerstvu vnitra dosud neoznámil ve smyslu § 10 zákona o politických stranách údaje uvedené v ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) téhož zákona, tzn. údaje týkající se jména, příjmení, data narození a trvalého pobytu osob, které jsou statutárním orgánem odpůrce. Podle § 6 odst. 5 zákona o politických stranách musejí být orgány strany ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany. Pokud jde o statutární orgán, platí citované ustanovení obdobně s tím, že strana je povinna sdělit identifikační údaje osob, které jsou statutárním orgánem strany do 15 dnů ode dne, kdy bylo ve věci rozhodnuto. Ustavení statutárních orgánů, jež jednají jménem strany a rozhodují o nejdůležitějších záležitostech strany, je podmínkou sine qua non pro činnost strany jako subjektu politické soutěže, ale též subjektu všech právních vztahů. Zákon o politických stranách dává vniknuvším stranám dostatečně dlouhou lhůtu 6 měsíců, aby v tomto období byl vznik politického subjektu takto završen. Po uplynutí šestiměsíční lhůty je potřeba postavit najisto, kdo je oprávněn za politickou stranu jednat. Odpůrce na výzvu navrhovatele, aby uvedl identifikační údaje o členech statutárního orgánu

č. j. Pst 43/2007 - 28

potřebné k zápisu do rejstříku strana hnutí, nereagoval. Přitom je jeho zákonnou povinností o ustanovení statutárního orgánu navrhovatele informovat do 15 dnů ode dne, kdy se tak stalo. Odpůrce tedy vůči navrhovateli, ale ani soudu (výzva soudu, aby se odpůrce vyjádřil k návrhu vlády na pozastavení činnosti politické strany, ze dne 15. 10. 2007, byla odpůrci doručena podle § 47 odst. 1, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dne 22. 10. 2007) nepodal ani tvrzení, ani důkaz o existenci (vzniku) statutárního orgánu. Za těchto okolností je proto důvodné návrhu na pozastavení činnosti politické strany vyhovět.

Nejvyšší správní soud proto rozhodl na podkladě návrhu oprávněného subjektu o pozastavení činnosti odpůrce, a to z důvodu uvedeného v ustanovení § 6 odst. 5 zákona o politických stranách. Ve věci rozhodl soud bez jednání, neboť s takovýmto postupem navrhovatel výslovně souhlasil a odpůrce ve lhůtě stanovené soudem neprojevil nesouhlas, takže se jeho souhlas presumuje (§ 51 odst. 1 s. ř. s.)

Pro úplnost lze dodat, že podle ustanovení § 14 odst. 2 zákona o politických stranách mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 citovaného zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany. Podle § 14 odst. 3 citovaného zákona, dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož neúspěšný odpůrce nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona a úspěšný navrhovatel náhradu nákladů nepožadoval a zjevně mu v této souvislosti ani žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustná obnova řízení za podmínek uvedených v § 111 a násl. s. ř. s. Návrh na obnovu řízení lze podat k Nejvyššímu správnímu soudu ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy. Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí však může být návrh podán jen tehdy, jestliže byl zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud při svém rozhodování vázán.

V Brně dne 13. února 2008

JUDr. Vojtěch Šimíček

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru