Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Pst 12/2019 - 26Rozsudek NSS ze dne 13.06.2019

Způsob rozhodnutí- rozpuštění
Účastníci řízeníVláda České republiky
Hnutí sociálně slabých
VěcPolitické strany a hnutí - rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti
Prejudikatura

Pst 2/2003 - 69

Pst 22/2008 - 41


přidejte vlastní popisek

Pst 12/2019 - 26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj) a Tomáše Rychlého v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření JUDr. Václav Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, za účasti: politické hnutí HNUTÍ SOCIÁLNĚ SLABÝCH, IČ 02750180, se sídlem Karlova Studánka 12, o návrhu na rozpuštění politického hnutí,

takto:

I. Politické hnutí HNUTÍ SOCIÁLNĚ SLABÝCH se rozpouští.

II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Likvidátorkou politického hnutí HNUTÍ SOCIÁLNĚ SLABÝCH je jmenována Mgr. Renáta Jančová, insolvenční správkyně, IČ 66251516, se sídlem Dr. E. Beneše 1873/61, Bruntál.

Odůvodnění:

[1] Dne 7. ledna 2019 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu návrh na rozpuštění politického hnutí HNUTÍ SOCIÁLNĚ SLABÝCH (dále jen „politické hnutí“) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 5. dubna 2017, č. j. Pst 12/2017-18, byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnilo povinnost vyplývající z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách v tehdy účinném znění tím, že Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu za rok 2014 předložilo opožděně a v neúplné podobě a výroční finanční zprávu za rok 2015 nepředložilo vůbec. Politické hnutí však ani poté neučinilo kroky k odstranění závadného stavu a nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2016, jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1653 z 56. schůze konané dne 27. dubna 2017, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2016. Z vyjádření Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na který přešla na základě novelizace zákona o politických stranách provedené zákonem č. 302/2016 Sb. kontrolní pravomoc ve vztahu k financování politických stran, dále vyplývá, že politické hnutí nepředložilo ani výroční finanční zprávu za rok 2017.

[2] Politické hnutí k návrhu ve stanovené lhůtě obecně uvedlo, že považuje návrh za diskriminační a porušující Ústavu ČR. Upozornilo také na nemožnost rozpuštění politické strany nebo hnutí v době ode dne vyhlášení celostátních voleb.

[3] Usnesením ze dne 13. února 2019, č. j. Pst 12/2019-17, předseda senátu s ohledem na vyhlášení voleb do Evropského parlamentu přerušil řízení [§ 48 odst. 2 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 94 odst. 2 tohoto zákona a s § 15 odst. 2 zákona o politických stranách]. Ochranná doba podle § 15 odst. 2 zákona o politických stranách skončila dne 4. června 2019, a proto předseda senátu usnesením ze dne 27. května 2019, č. j. Pst 12/2019-19, vyslovil, že se v řízení od 5. června 2019 pokračuje.

[4] Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.

[5] Podle § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. prosince 2016, vyplývala povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod písm. a) až f) tohoto ustanovení. Podle § 14 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. prosince 2016, může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo jiné s § 17 až § 19 tohoto zákona.

[6] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2017 zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přešly kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané Poslaneckou sněmovnou (§ 19f zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Namísto Poslanecké sněmovny jsou nyní politické strany a hnutí povinny předkládat své výroční finanční zprávy v rozsahu stanoveném zákonem tomuto úřadu (§ 19h zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Stále platí, že nesplnění této povinnosti je důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti, popřípadě na rozpuštění politické strany nebo hnutí (§ 14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Nicméně z přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že politická strana měla splnit povinnost předložit výroční finanční zprávu za rok 2016 vůči Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudila naposledy ve lhůtě do 7. června 2017, a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění. Agenda výročních finančních zpráv politických stran a hnutí přešla na nově zřízený úřad ke dni 8. června 2017, jak vyplývá z vyjádření úřadu zaslaného společně s návrhem na rozpuštění politického hnutí.

[7] Politické hnutí tedy mělo předložit výroční finanční zprávu za rok 2016 nejpozději ke dni 1. dubna 2017 Poslanecké sněmovně. Pokud tak v této lhůtě neučinilo a nestalo se tak ani do 8. června 2017, mohlo své pochybení napravit předložením výroční finanční zprávy za rok 2016 Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který by při jejím posuzování vycházel z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném do 31. prosince 2016. Výroční finanční zprávy za rok 2017 se již předkládaly tomuto úřadu ve lhůtě do 1. dubna 2018 podle § 19h zákona o politických stranách ve znění zákona č. 302/2016 Sb.

[8] Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého s. ř. s.

[9] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle jeho rozsudku ze dne 5. dubna 2017, č. j. Pst 12/2017-18, již byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnilo povinnost vyplývající z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném do 31. prosince 2016 tím, že nepředložilo Poslanecké sněmovně úplnou výroční finanční zprávu za rok 2014 a výroční finanční zprávu za rok 2015.

[10] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje, že podle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 1653 z 56. schůze konané dne 27. dubna 2017, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2016, politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2016 [usnesení II písm. b) bod 23]. Podle podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí k rozpuštění politického hnutí HNUTÍ SOCIÁLNĚ SLABÝCH ze dne 21. června 2018, č. j. UDH-731/2018-1, politické hnutí nepředložilo úplnou výroční finanční zprávu za rok 2014 a výroční finanční zprávu za rok 2015, neodstranilo tedy závadný stav vedoucí k pozastavení jeho činnosti, a nadto nepředložilo ani výroční finanční zprávy za roky 2016 a 2017.

[11] Protože podle § 96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového stavu, který je tu v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí aktuální informaci ohledně předmětných výročních finančních zpráv. Podle sdělení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ze dne 11. 6. 2019, č. j. UDH-1873/2019, politické hnutí úplnou výroční finanční zprávu za roky 2014 nadále nepředložilo a zprávy za roky 2015, 2016 a 2017 nepředložilo vůbec, stejně jako zprávu za rok 2018. Závadný stav tedy trvá.

[12] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný. Údaje obsažené ve spise dokládají, že politické hnutí skutečně nesplnilo zákonem uložené povinnosti, neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu nepředložilo příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, úplnou výroční finanční zprávu za rok 2014 a vůbec nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2015, pro což již byla činnost politického hnutí citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu pozastavena, dále v zákonem stanoveném termínu nepředložilo příslušnému orgánu (tj. Poslanecké sněmovně, respektive Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí) výroční finanční zprávy za rok 2016 a 2017 a neučinilo tak ani později. Politické hnutí tak opakovaně nesplnilo zákonnou povinnost stanovenou v § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. prosince 2016, respektive § 19h odst. 1 tohoto zákona v nyní účinném znění, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o rozpuštění strany nebo hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b) citovaného zákona].

[13] Ze znění i smyslu § 14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném znění je zřejmé, že za situace, kdy politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložilo buď vůbec, anebo ji nepředložilo se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, takové porušení zákona o politických stranách opodstatňuje rozpuštění politického hnutí, jelikož platí, že „strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění […], jestliže je jejich činnost v rozporu s § 1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena“ (§ 13 odst. 5 uvedeného zákona). Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci.

[14] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění politického hnutí HNUTÍ SOCIÁLNĚ SLABÝCH.

[15] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

[16] Podle § 13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politické strany ve smyslu § 191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle § 191 odst. 4 tohoto zákona. Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorkou politického hnutí Mgr. Renátu Jančovou, insolvenční správkyni, IČ 66251516, se sídlem Dr. E. Beneše 1873/61, Bruntál, tj. ve městě nejblíže obci, v níž sídlí politické hnutí. Likvidace politického hnutí se řídí podle § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona likvidátorka vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátorky se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů, a bude likvidátorce na její návrh přiznána soudem po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a po předložení potvrzení o výmazu politického hnutí z rejstříku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu správního přípustné.

Politické hnutí je oprávněno podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

V Brně dne 13. června 2019

Tomáš Langášek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru