Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 89/2008 - 126Usnesení NSS ze dne 24.09.2008

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
Účastníci řízeníFinanční ředitelství v Praze
VěcDaně - daň z příjmů

přidejte vlastní popisek

Nao 89/2008 - 126

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: JUDr. I. Z., proti žalovanému: Finanční ředitelství v Praze, se sídlem Žitná 12, Praha 2, v řízení o námitce podjatosti, vznesené v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 55/2008,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Eliška Cihlářová, JUDr. Jaroslav Hubáček a JUDr. Karel Šimka nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí v řízení vedeném o námitce podjatosti pod sp. zn. Nao 55/2008.

Odůvodnění:

Žalobce podal dne 4. 10. 2006 žalobu proti několika rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 7. 2006, která byla u Městského soudu v Praze vedena pod sp. zn. 10 Ca 311/2006. V průběhu řízení o žalobě byla vznesena námitka podjatosti. Námitka podjatosti byla poté Městským soudem v Praze předložena Nejvyššímu správnímu soudu, který je podle § 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), věcně příslušný o námitce podjatosti rozhodnout.

Nejvyšší správní soud poučil účastníky řízení o tom, že v dané věci bude podle rozvrhu práce rozhodovat sedmý senát ve složení JUDr. Eliška Cihlářová, JUDr. Jaroslav Hubáček a JUDr. Karel Šimka v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze jmenovaných soudců může být senát doplněn některým ze soudců pátého senátu. Současně je poučil o tom, že mají-li za to, že některý z uvedených soudců je vyloučen z projednávání a rozhodování věci pro svůj poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, mohou namítnout jeho podjatost v propadné lhůtě jednoho týdne od tohoto vyrozumění.

Na toto poučení reagoval stěžovatel podáním, ve kterém uvedl, že navrhuje, aby soudci, kteří bydlí v bytech s regulovaným nájemným sami podali návrh na vyloučení z projednávání a rozhodování ve věci, případně aby byli vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci pro podjatost z důvodu vztahu k projednávané věci (předmětem věci činí žalobce otázku, zda regulované nájemné je ziskové nebo ztrátové pro majitele bytu).

Námitka podjatosti byla sedmým senátem předložena jinému senátu Nejvyššího správního soudu, který je podle § 8 odst. 5 s. ř. s. věcně příslušný o námitce podjatosti rozhodnout. Podle vyjádření členů senátu nejsou dány důvody jejich podjatosti.

Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. Podle ustanovení § 8 odst. 5 s. ř. s. je o námitce podjatosti věcně příslušný rozhodnout Nejvyšší správní soud.

K uplatněným důvodům podjatosti Nejvyšší správní soud uvádí: Soudci jsou vyloučeni z projednávání věci pro jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci; tak je tomu v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při řízení (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazovaní). V daném případě žalobce uvádí jako důvod podjatosti případné bydlení výše jmenovaných soudců v bytech s regulovaným nájemným (předmětem posouzení ve věci samé je totiž dle žalobce otázka, zda regulované nájemné je ziskové nebo ztrátové pro majitele bytu). Tato obecná okolnost však nesvědčí o přímém poměru jmenovaných soudců ke konkrétní věci, neboť zjevně není dán jejich přímý právní zájem na výsledku konkrétního projednávaného sporu (a to ani v případně všeobecné okolnosti jejich bydlení v bytech s regulovaným nájemným).

V postupu soudce při projednávání konkrétní věci se projevuje samotný výkon soudnictví a výše jmenované okolnosti samy o sobě nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce. Ani soudci si takového poměru nejsou vědomi, jak vyplývá z jejich vyjádření k námitce podjatosti. V posuzované věci je třeba uvést, že rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Žalobcem tvrzené důvody, jak bylo výše uvedeno, nejsou tohoto charakteru a důvod pochybovat o nepodjatosti členů senátu, kteří mají rozhodovat v dané věci, nelze dovodit ani z vyjádření těchto soudců, v kterých potvrzují, že k věci, ani k účastníkům a jejich zástupcům nemají žádný osobní vztah. O případné podjatosti uvedených soudců pak nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávislé není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení žalobce. Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud vznesené námitce podjatosti jmenovaných soudců nevyhověl, což vyjádřil ve výroku tohoto usnesení (§ 8 odst. 5 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. září 2008

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru