Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 75/2016 - 249Usnesení NSS ze dne 13.04.2016

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
VěcZaměstnanost

přidejte vlastní popisek

Nao 75/2016 - 249

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Ing. Z. M., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2011, č. j. 2010/98091-424 a rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2011, č. j. 2010/90529-424, projednávané Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 41 A 5/2013, o námitce podjatosti soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jany Kubenové,

takto:

Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jana Kubenová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 A 5/2013.

Odůvodnění:

I.

[1] Žalobce se žalobou doručenou dne 17. 3. 2011 Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 11. 1. 2011, č. j. 2010/98091 – 424, a ze dne 11. 1. 2011, č. j. 2010/90529 - 4247, kterými byla ve spojení s příslušnými prvostupňovými rozhodnutími žalobci uložena povinnost vrátit podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci.

[2] Podáním ze dne 8. 12. 2014 žalobce vznesl námitku podjatosti dle § 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) vůči ve věci rozhodující soudkyni JUDr. Janě Kubenové, kterou odůvodnil tím, že „po skončení soudního jednání dne 4. 12. 2014 a ukončení protokolace jednání pronesla samosoudkyně JUDr. Jana Kubenová k osobě pověřené jednat za stranu žalovanou JUDr. D. Š., jestli by v jednací síni nemohla chvíli posečkat, případně zda by na ní nepočkala na chodbě, že by se s ní potřebovala o něčem poradit“. Proto lze dle žalobce důvodně pochybovat o nepodjatosti jmenované soudkyně.

[3] Vzhledem k tomu, že rozsudek krajského soudu ze dne 4. 12. 2014 byl následně zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2015, č. j. 3 Ads 21/2015 - 44, aniž bylo o námitce podjatosti v mezidobí rozhodnuto, předložil krajský soud před novým rozhodnutím ve věci samé spis k rozhodnutí o této námitce.

[4] Soudkyně JUDr. Jana Kubenová ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že se necítí podjatá a že nemá žádný vztah k účastníkům řízení, k projednávané věci ani k zástupkyni žalovaného. JUDr. Š. požádala o posečkání před jednací síní, aby zástupkyni žalovaného upozornila na skutečnost, že ve věcech, kde je žalovaným Ministerstvo práce a sociálních věcí, se soudních jednání za žalovaného nikdo neúčastní (vyjma věcí týkajících se zákona o zaměstnanosti). Po této intervenci se situace změnila, neboť zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí se nyní dostavuje k soudnímu jednání i ve věcech dávek dle zákona o hmotné nouzi, zákona o sociálních službách, případně i v dalších věcech.

II.

[5] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. [s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[6] Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. [ú]častník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.

[7] Integrální součástí práva na spravedlivý proces, vymezeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z klíčových předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky).

[8] Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (srov. nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04). Ústavní soud ve své judikatuře dále vyslovil, že „[d]ůvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají“ (usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 26/2000). Důvodem vyloučení je tedy taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům (ať již přátelský či nepřátelský) může být založen příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod. Jak dále uvedl Ústavní soud, „poměr vyloučené osoby k věci musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohl být dostatečně pádným důvodem, podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce nestranně přistupovat k věci a k úkonům jí se týkajícím.“ (nález ze dne 26. 7. 2012, sp. zn. III. ÚS 187/10).

[9] V daném případě však nebyla objektivně zjištěna žádná z výše uvedených skutečností ve vztahu ke konkrétnímu účastníku řízení ani jeho zástupci. Podjatost JUDr. Kubenové namítá žalobce pouze s odkazem na to, že po jednání požádala pověřenou zástupkyni žalované strany JUDr. Š. o rozhovor. Uvedený rozhovor se však týkal výlučně organizačně-technických záležitostí (účast zástupce žalovaného u soudních jednání), a to navíc ve věcech, které nijak nesouvisejí s případem žalobce. Ze zjištěných skutečností nelze žádným způsobem dovodit osobní poměr soudkyně JUDr. Kubenové k zástupkyni žalovaného, tím méně poměr takové intenzity, která by mohla vést k pochybnostem o její nepodjatosti ve smyslu výše citované judikatury.

[10] Vzhledem k tomu, že se namítaná soudkyně necítí být podjatá, žalobce neuvedl žádné relevantní skutečnosti, které by mohly vést k pochybnostem o její nepodjatosti, a nenasvědčují tomu ani jiné skutečnosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 A 5/2013.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. dubna 2016

Mgr. Jana Brothánková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru