Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 69/2014 - 98Usnesení NSS ze dne 19.02.2014

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
VěcPrávo na informace

přidejte vlastní popisek

Nao 69/2014 - 98

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: Ing. J. L., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2012, č. j. MV-91557-26/ODK-2011, o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči soudcům senátu Městského soudu v Praze, který je příslušný k projednání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. 3 A 62/2012,

takto:

Soudci JUDr. Ludmila Sandnerová, Mgr. Milan Tauber a JUDr. Jan Ryba nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí uvedené věci.

Odůvodnění:

Žalobou podanou dne 4. 6. 2012 domáhá se žalobce přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného ve věci žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

Podáním ze dne 9. 12. 2013 vznesl žalobce námitku podjatosti vůči soudcům správních senátů Městského soudu v Praze 8 A, 10 A a 11 A, neboť dle jeho názoru opakovaně nesprávně rozhodují o žádostech „o náhradu soudního poplatku a náhradu právního zastoupení“. Podáním ze dne 6. 1. 2014 pak žalobce vznesenou námitku podjatosti rozšířil i na třetí správní senát, konkrétně na věci vedené u něj pod sp. zn. 3 A 62/2012 a 3 A 95/2013.

Podle pravidel obsažených v rozvrhu práce Městského soudu v Praze byla žaloba přidělena třetímu správnímu senátu, který o ní rozhoduje ve složení předsedkyně senátu JUDr. Ludmila Sandnerová a soudci Mgr. Milan Tauber a JUDr. Jan Ryba. O tom byl žalobce soudem přípisem ze dne 25. 6. 2012 poučen. Jmenovaní soudci pak ke vznesené námitce podjatosti uvedli, že nemají žádný osobní vztah k věci ani k účastníkům řízení a rovněž jim nejsou známy žádné skutečnosti, jež by mohly vzbuzovat pochybnosti o jejich nepodjatosti. Žádný z nich se rovněž nepodílel na projednávání či rozhodování věci u správního orgánu.

Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podstatou námitky žalobce uplatněné vůči soudcům rozhodujícím ve věci je nesouhlas s jejich rozhodovací činností o konkrétních procesních otázkách, jiné důvody žalobce neuvedl. Takto formulovaná námitka je, jak vyplývá z výše citovaného ustanovení § 8 odst. 1, věta třetí, s. ř. s., svojí povahou nezpůsobilá založit důvod k vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci. K tomu lze pak dále jen pro úplnost podotknout, že v projednávané věci žalobce soudní poplatek zaplatil, o osvobození si nepožádal, rovněž tak v řízení doposud vůbec nebyla řešena otázka jeho případného zastoupení na základě ustanovení.

Lze tak shrnout, že žalobce nepředestřel žádný relevantní důvod k vyloučení soudců, kteří byli určeni k projednání a rozhodnutí o jím podaném návrhu, navíc jeho námitka, kromě své nezpůsobilosti, se v tvrzených skutečnostech zcela míjí s obsahem spisu dokládajícím dosavadní průběh řízení. Nejvyšší správní soud proto rozhodl, jak ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 19. února 2014

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru