Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 69/2007 - 72Usnesení NSS ze dne 08.11.2007

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
VěcAzyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

přidejte vlastní popisek

Nao 69/2007 - 72

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a Mgr. et. Ing. et Bc. Radovana Havelce v právní věci stěžovatelky T. K., zastoupené Mgr. Markétou Pekařovou, advokátkou se sídlem v Kosmonosech, Tyršova 434, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2007, č. j. 48 Az 11/2007 - 22, k námitce podjatosti vznesené ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 3 Azs 84/2007,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Součková, JUDr. Jaroslav Vlašín a JUDr. Milan Kamlach nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 3 Azs 84/2007.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 5. 2007, č. j. 48 Az 11/2007 - 22, zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 3. 4. 2007, č. j. OAM-5272/VL-07-R02-P16-2002, kterým stěžovatelce nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).

Proti tomuto rozsudku soudu podala stěžovatelka kasační stížnost z důvodu uvedeného v ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. kterou se domáhá, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Po doručení poučení o složení senátu a o možnosti vznést námitku podjatosti soudců, stěžovatelka uplatnila námitku, že z projednávání a rozhodování předmětné věci jsou vyloučeni soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Součková, JUDr. Jaroslav Vlašín a JUDr. Milan Kamlach, kteří se jako soudci tohoto soudu již podíleli na rozhodování této věci v předchozím řízení.

Uvedení soudci Nejvyššího správního soudu ve svém vyjádření uvedli, že nemají žádný vztah k projednávané věci, ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům a žádnou z těchto osob ani neznají. Pokud stěžovatelka spatřuje důvod k jejich vyloučení v tom, že rozhodovali v jiné její věci, pak tato skutečnost není podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem k jejich vyloučení.

Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním

č. j. Nao 69/2007 - 73

řízení. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Je nespornou skutečností, že soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Součková, JUDr. Jaroslav Vlašín a JUDr. Milan Kamlach již jednou rozhodovali ve věci, v níž byla stěžovatelka účastníkem. Šlo však o kasační stížnost Ministerstva vnitra proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2004, č. j. 47 Az 252/2003 - 43, který zrušil pro vady řízení jeho rozhodnutí ze dne 18. 12. 2002, č. j. OAM-5272/VL-07-12-TZ-2002, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatelky o udělení azylu podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. e) zákona o azylu, kterým jí současně nebyl udělen azyl podle ustanovení § 13 odst. 1, 2 a § 14 uvedeného citovaného zákona a nebyla na ní vztažena překážka vycestování podle ustanovení § 91 citovaného zákona. Nejvyšší správní soud v této věci rozsudkem ze dne 8. 11. 2006, č. j. 3 Azs 335/2005 - 99, zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud v Praze pak rozsudkem ze dne 12. 1. 2007, č. j. 49 Az 64/2006 - 25, zrušil z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 18. 12. 2002, č. j. OAM-5272/VL-07-12-TZ-2002, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ministerstvo vnitra následně vydalo dne 3. 4. 2007 rozhodnutí č. j. OAM-5272/VL-07-R02-P16-2002, jímž rozhodlo o neudělení mezinárodní ochrany podle § 12 až § 14 b zákona o azylu stěžovatelce a Krajský soud v Praze napadeným rozsudkem ze dne 22. 5. 2007, č. j. 48 Az 11/2007 - 22, žalobu stěžovatelky zamítl.

Za této situace se soudci JUDr. Marie Součková, JUDr. Jaroslav Vlašín a JUDr. Milan Kamlach nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení. Předchozí soudní řízení je totiž třeba chápat nikoli časově, tedy jako jakékoliv řízení před správním soudem, jehož byla stěžovatelka účastníkem a v němž se soudce podílel na rozhodování, nýbrž instančně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, uveřejněné pod č. 53/2004 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Vyloučeni by tak byli soudci, kteří by o téže věci rozhodovali nejprve v řízení u krajského soudu a následně pak v řízení u Nejvyššího správního soudu nebo naopak. O tento případ se však nejedná. Ani jeden z uvedených soudců Nejvyššího správního soudu totiž nerozhodoval nejprve jako člen senátu Krajského soudu v Praze v řízení o žalobě ve věci samé a poté v řízení kasačním u Nejvyššího správního soudu nebo naopak. Tito soudci rozhodovali jen jako soudci kasačního soudu ve dvou různých řízeních týkajících se stěžovatelky.

Třeba ještě dodat, že za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům, kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů, mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů není dán, a stěžovatelka to ostatně ani nenamítá. Rozhodování uvedených soudců Nejvyššího správního soudu v jiných věcech rovněž nemůže vést k jejich vyloučení (§ 8 odst. 1 s. ř. s. in fine). Soudce proto může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nespravedlnosti dřívějšího rozhodnutí. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze. K tomu však slouží opravné prostředky a nikoli námitka podjatosti. Existence odlišných názorů na věc pak s podjatostí soudce nemá nic společného.

č. j. Nao 69/2007 - 74

Nejvyšší správní soud neshledal zákonný důvod pro vyloučení soudců JUDr. Marie Součkové, JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha z projednávání a rozhodování této věci.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. listopadu 2007

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru