Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 67/2013 - 21Usnesení NSS ze dne 14.11.2013

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
VěcOstatní

přidejte vlastní popisek

Nao 67/2013 - 21

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Senát Parlamentu České republiky, se sídlem Valdštejnské náměstí 17/4, Praha 1, v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 67/2013, o námitce podjatosti,

takto:

Soudci Městského soudu v Praze Mgr. Jana Brothánková, JUDr. Ing. Viera Horčicová, Mgr. Jan Kašpar a Mgr. Kamil Tojner nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 67/2013.

Odůvodnění:

Žalobce v průběhu řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu uplatnil v podání ze dne 20. 9. 2013 námitku podjatosti vůči všem soudcům Městského soudu v Praze. Svoji námitku odůvodnil tím, že „předmětem žaloby nečinnost správce rejstříku, jde o rejstřík oznámení soudců, všichni soudci smějí mít zájem na tom, aby se navrhovateli přístupu do rejstříku nadále bránilo.“

Městský soud předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti podle ust. § 8 odst. 5 s. ř. s. Soudci příslušného senátu 10A Mgr. Jana Brothánková, JUDr. Ing. Viera Horčicová, Mgr. Jan Kašpar a Mgr. Kamil Tojner uvedli, že se necítí být podjatými, že k projednávané věci ani k žalobci nemají žádný vztah a že jim nejsou ani známy žádné okolnosti, které by mohly vést k pochybnostem o jejich nepodjatosti.

Podle ust. § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle citovaného ustanovení je důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím správním či soudním řízení a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho nepodjatosti. Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům, kromě příbuzenských a obdobných vztahů, mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci tak lze jen ze závažných důvodů, které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce se musí opírat o konkrétní objektivní zjištění o jeho poměru k věci, účastníkům či jejich zástupcům, a nikoli pouze o obecné a ničím nepodložené spekulace nebo domněnky účastníků (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2008, sp. zn. III. ÚS 1944/08).

Námitku podjatosti odůvodnil žalobce pouze tím, že uvedení soudci mohou mít zájem na tom, aby mu bylo bráněno v přístupu do registru oznámení veřejných činitelů zřízeného podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce však vychází z nesprávného předpokladu, že oznamovací povinnost veřejných činitelů podle citovaného zákona se vztahuje i na soudce. Tak tomu v současné době není, protože soudci byli z působnosti tohoto zákona vyjmuti zákonem č. 216/2008 Sb., a to s účinností od 20. 6. 2008. Žalobcem tvrzené skutečnosti, z nichž dovozuje podjatost, proto nelze považovat za takové skutečnosti, jež by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedených soudců k žalobci, žalovanému či k věci samé, pro nějž by mohly existovat pochybnosti o jejich nepodjatosti. Žádnými dalšími skutečnostmi, které by nasvědčovaly podjatosti pro poměr uvedených soudců k věci nebo k účastníkům řízení, námitka podjatosti odůvodněna není. Nebylo ani zjištěno, že by se uvedení soudci podíleli na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení nebo v řízení správním. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. listopadu 2013

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru