Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 59/2008 - 27Usnesení NSS ze dne 30.06.2008

Způsob rozhodnutíodmítnuto
Účastníci řízeníČeská správa sociálního zabezpečení
VěcDůchodové pojištění - starobní důchod

přidejte vlastní popisek

Nao 59/2008 - 27

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: M. H., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 21. 11. 2006, č. j. X, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cad 107/2006, o návrhu na vyloučení soudců Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodování této věci,

takto:

Návrh na vyloučení soudců Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 3 Cad 107/2006 se odmítá .

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou ze dne 8. 12. 2006 domáhá, aby Městský soud v Praze podle § 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) zrušil shora uvedené rozhodnutí žalované pro nezákonnost a pro vady ve správním řízení, neboť podle jejího názoru žalovaná překročila zákonem stanovené meze správního uvážení a zneužila své postavení. Požaduje osvobození od soudních poplatků. Navrhuje, aby Městský soud v Praze nařídil žalované vyplácet důchodové měsíční dávky žalobkyni do místa trvalého bydliště, aby žalovaná byla povinna vyplatit finanční dávku se zpětnou platností od 1. 2. 2005 do dnešní doby a dále přiznanou finanční částku předčasného starobního důchodu jejího manžela (S. S.), který ji k přebírání jeho důchodu v České republice zplnomocnil.

V podání ze dne 13. 6. 2007 S. S. v zastoupení žalobkyně mimo jiné uvedl, že „podjatí a stranící soudci Městského soudu v Praze nekonají v zájmu spravedlnosti, upírají právo na spravedlivé soudní řízení, právo na účinný právní prostředek nápravy a porušují zákaz zneužití platného práva a platných zákonů.”

Městský soud v Praze poté věc dne 17. 4. 2008 předložil Nejvyššímu správnímu soudu podle § 8 odst. 5 s. ř. s. k jejímu rozhodnutí. V předkládací zprávě samosoudce JUDr. Jiří Tichý k námitce podjatosti uvedl, že mu nejsou známy žádné skutečnosti, které by jej vylučovaly z projednávání a rozhodování ve věci a že k účastníkům řízení, k jejich zástupcům, ani k projednávané věci nemá žádný vztah.

S ohledem na skutečnost, že S. S. při podání námitky podjatosti vystupoval jako obecný zmocněnec žalobkyně, aniž by ve spise byla založena plná moc, ze které by pro něj vyplývalo oprávnění k zastupování žalobkyně v řízení o žalobě před Městským soudem v Praze, Nejvyšší správní soud výzvou ze dne 25. 4. 2008, č. j. Nao 59/2008 – 24, žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě 2 týdnů od doručení této výzvy předložila plnou moc, z níž bude vyplývat oprávnění S. S. k podání námitky podjatosti proti soudcům Městského soudu v Praze. Nejvyšší správní soud v tomto přípise zároveň žalobkyni poučil o tom, že pokud předmětnou plnou moc nepředloží, nebude se moci námitkou podjatosti zabývat, neboť podle § 8 odst. 5 s. ř. s. může podjatost soudce namítnout pouze účastník nebo osoba zúčastněná na řízení.

Uvedená výzva Nejvyššího správního soudu byla žalobkyni uložena na poště 130 00 Praha 3 dne 30. 4. 2008. Stěžovatelka si předmětnou výzvu nevyzvedla a proto byla obálka s písemností vrácena zdejšímu soudu.

Podle § 42 odst. 5 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. Podle § 46 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese uvedené v odstavci 1 a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou, uloží. Jinou písemnost doručující orgán doručí vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané na témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná a souhlasí s tím, že mu písemnost odevzdá; není-li možno ani takto doručit, písemnost se uloží. Bez předchozího pokusu o doručení písemnosti na adresu uvedenou v odstavci 1 lze písemnost uložit, jestliže o to fyzická osoba předem písemně požádá doručující orgán a jestliže podpis na žádosti byl úředně ověřen. Podle § 46 odst. 1 o. s. ř. písemnost určenou fyzické osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. Jestliže o to fyzická osoba požádá, soud předá písemnost k doručení na adresu jiného místa v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, nemůže-li jí být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.

Podle § 50c odst. 4 o. s. ř. nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl; to neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno (§ 50d odst. 1) nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné.

S ohledem na výše uvedené byla uvedená výzva Nejvyššího správního soudu stěžovatelce fikcí doručena v pondělí 5. 5. 2008, tedy nejbližší pracovní den následující po posledním dnu třídenní lhůty stanovené k uložení zásilky na poště 130 00 Praha 3, který připadl na sobotu 3. 5. 2008.

Vzhledem k tomu, že žalobkyně ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem, ostatně ani později nereagovala na výzvu k odstranění již zmíněného nedostatku spočívajícího v neprokázání oprávnění S. S. k zastupování žalobkyně a nepředložila plnou moc udělenou S. S. pro řízení o žalobě (podání námitky podjatosti), dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že zde není splněna podmínka podání námitky podjatosti účastníkem nebo osobou zúčastněnou na řízení stanovená v § 8 odst. 5 s. ř. s. podle kterého účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření. S ohledem na shora uvedené tak Nejvyšší správní soud uzavírá, že k námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze vznesené S. S. nemohl přihlédnout, neboť nelze vycházet z toho, že S. S. v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 11. 2006, č. j. X, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cad 107/2006 zastupuje žalobkyni, přičemž je zřejmé, že S. S. není účastníkem řízení ani osobou zúčastněnou.

Nedostatek prokázání zastoupení žalobkyně tvoří v daném případě neodstranitelnou překážku tomu, aby Nejvyšší správní soud mohl o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze rozhodnout a brání tak jejímu věcnému vyřízení. Jedná se o nedostatek podmínky řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní soud předmětnou námitku podjatosti podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl a věcně se jí nezabýval.

Za této procesní situace již Nejvyšší správní soud dále důvodnost námitky podjatosti nezkoumal.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. června 2008

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru