Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 58/2013 - 107Usnesení NSS ze dne 27.11.2013

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
VěcBezpečnost
Prejudikatura

Nao 13/2010 - 68


přidejte vlastní popisek

Nao 58/2013 - 107

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Petra Průchy, v právní věci žalobce: RNDr. V. B., M. A., proti žalovanému: Národní bezpečnostní úřad, se sídlem Na Popelce 2/16, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2010, č. j. 56/2010-NBÚ/07-OP, vedeném u Městského soudu v Praze pod zn. 11 A 123/2010, ve věci námitky podjatosti uplatněné žalobcem proti soudkyním Městského soudu v Praze,

takto:

Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Hana Veberová a JUDr. Jitka Hroudová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 123/2010.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze projednává žalobu, kterou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu ze dne 12. 4. 2010, č. j. 56/2010-NBÚ/07-OP, kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu ze dne 16. 12. 2009, č. j. 117024/2009-NBÚ/P a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Uvedeným rozhodnutím bylo vzhledem k § 113 odst. 1 písm. h) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, zastaveno řízení o vydání osvědčení pro přístup k utajovaným informacím pro stupeň utajení „důvěrné“.

Žalobce dne 19. 9. 2013 během soudního jednání namítl podjatost soudkyň Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) JUDr Hany Veberové a JUDr. Jitky Hroudové z důvodu, „které mohou být obsaženy v utajované části spisu“.

Ve spise městského soudu je dále založena námitka podjatosti ze dne 30. 9. 2013 vznesená žalobcem proti soudní osobě – bezpečnostní ředitelce městského soudu paní L. Š.

Uvedené soudkyně městského soudu se vyjádřily k námitce podjatosti tak, že k věci a účastníkům řízení nemají žádný vztah.

Nejvyšší správní soud uvážil v této věci následovně. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Podle § 8 odst. 5 věty čtvrté s. ř. s. musí účastník řízení námitku podjatosti zdůvodnit a uvést konkrétní skutečnosti, z nichž podjatost soudce dovozuje.

Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu vyplývá, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Jak se k této otázce vyjádřil Ústavní soud, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94, N 127/6 SbNU 429). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23 SbNU 11). Podjatost soudce totiž zasahuje do principu nezávislosti soudce. Institut soudce ale vychází z premisy nezaujatosti a nestrannosti a jako takový tvoří pilíř demokratické společnosti. Proto vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci postupem podle § 8 odst. 1 s. ř. s. lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů.

Podle § 8 odst. 5 věty čtvrté s. ř. s. musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí obsahovat konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

V nyní posuzované věci žalobce jen obecně tvrdí, že důvody podjatosti uvedených soudkyň mohou být obsaženy v utajované části spisu. Takovým způsobem ovšem nelze dostatečně zdůvodnit námitku podjatosti zdůvodnit. Námitka neobsahuje žádné konkrétní skutečnosti, z kterých by bylo možné podjatost dovozovat. Nejvyšší správní soud ovšem zároveň nepřehlédl relativní význam této vady vycházející z dále uvedených skutečností.

Je patrné, že žalobce si není vědom žádného konkrétního důvodu, který by mohl založit podjatost uvedených soudkyň. Námitku podjatosti soudkyň zdůvodňuje hypotézou existence důvodů „které mohou být obsaženy v utajované části spisu“. Nejvyšší správní soud připouští možnost jistého omezení procesního práva žalobce v případě bezpečnostního řízení, které se v daném případě projevuje nemožností nahlížet do utajované části spisu (§ 133 zákona o ochraně utajovaných informací). Za takové situace je soud více než při „běžném“ soudním řízení, v němž má účastník k dispozici stejné informace jako soud, garantem práva na spravedlivý proces (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod). V tomto kontextu je nutné vnímat i uplatněnou námitku podjatosti. Nejvyšší správní soud se jí proto, i přes absenci jakéhokoli zdůvodnění, zabýval.

Je zřejmé, že z hlediska subjektivního nemůže být námitka podjatosti důvodná. Žalobce žádný konkrétní důvod, proč by měly být jmenované soudkyně vyloučeny z rozhodování, neuvádí. Z vyjádření dotčených soudkyň je patrné, že si žádných skutečností podstatných pro posuzování podjatosti nejsou vědomy. Nejvyšší správní soud se tak mohl zaměřit pouze na existenci objektivních okolností, doložitelných třeba z utajované části spisu NBÚ, které by mohly pochybnosti o podjatosti vyvolat.

Po pečlivém prostudování utajované části příslušného spisu NBÚ zdejší soud konstatuje, že nezjistil nic, co by námitkou podjatosti napadené soudkyně JUDr Hanu Veberovou a JUDr. Jitku Hroudovou jakkoli spojovalo s posuzovanou věcí nad rámec jejich úřední činnosti, tedy projednání věci sp. zn. 11 A 123/2010. Konkrétně byl pro účel uvedeného soudního řízení v srpnu 2010 vyžádán příslušný spisový materiál. Žádné jiné informace, úkony nebo kontakty ze spisu nevyplývají a není ani důvod se domnívat, že by existovaly. Nic tedy nepodporuje úvahu, že by uvedené soudkyně měly k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům jakýkoli vztah mimo uvedený úřední rámec. Uvedená judikatura Ústavního soudu navíc zdůrazňuje, že okolnosti zakládající pochybnosti o podjatosti soudce musí být evidentní. V dané věci je ovšem evidentní právě to, že naznačené okolnosti v daném věci neexistují. Nejvyšší správní soud tak může konstatovat, že Ústavou a Listinou garantované právo žalobce, aby v jeho věci rozhodoval nestranný a nezávislý soudce, nebude ohroženo. Námitka podjatosti proto není důvodná.

Ve vztahu k námitce podjatosti bezpečnostní ředitelky městského soudu lze pro úplnost poznamenat, že dle § 8 odst. 5 in fine s. ř. s. rozhoduje o podjatosti soudní osoby (po jejím vyjádření) senát, který se má danou věcí zabývat. Je tedy na senátu 11 A městského soudu, aby o námitce podjatosti směřující proti bezpečnostní ředitelce rozhodl. Nejvyššímu správnímu soudu taková pravomoc nepřísluší.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. listopadu 2013

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru