Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 57/2016 - 15Usnesení NSS ze dne 31.03.2016

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
VěcOstatní

přidejte vlastní popisek

Nao 57/2016 - 15

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2015, čj. Nao 317/2015 - 27, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům senátu 30 A Krajského soudu v Plzni, ve věci vedené pod sp. zn. 30 A 7/2016,

takto:

Soudci Krajského soudu v Plzni JUDr. Václav Roučka, JUDr. Petr Kuchynka a Mgr. Jaroslav Škopek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 30 A 7/2016.

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 9. 12. 2015, čj. Nao 317/2015 - 27 (dále jen „napadené usnesení“) Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudci JUDr. PhDr. Petr Kuchynka, Ph.D., JUDr. Václav Roučka a Mgr. Jaroslav Škopek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 30 A 151/2015.

2. Podáním ze dne 6. 1. 2016, uplatnil žalobce u Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) „námitku zmatečnosti Usnesení ČR - Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2015, č.j. Nao 317/2015 – 27“, kterou dovodil z toho, že v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 317/2015 „nejednal zákonný soudce“ a že „o usnesení ČR – Nejvyššího správního soudu ve věci čj. Nao 317/2015-27 ze dne 9. 12. 2015 jednal vyloučený soudce“. Žalobce současně namítal, že v napadeném usnesení došlo k záměně žalovaného i žalované věci a také, že ten, kdo v řízení sp. zn. Nao 317/2015 vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení, neměl procesní způsobilost a nebyl ani řádně zastoupen.

3. V řízení sp. zn. 30 A 7/2016, v němž je řešena „námitka zmatečnosti“ napadeného usnesení, žalobce vznesl včas námitku podjatosti soudců JUDr. Václava Roučky, JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka. Námitku odůvodnil tím, že je napadáno usnesení Nejvyššího správního soudu, kterým bylo rozhodnuto o námitce podjatosti soudců stejného senátu, který má přezkoumávat usnesení, v němž jsou členové senátu 30 A účastníky. Podle žalobce se jedná o střet zájmů a senát složený ze jmenovaných soudců krajského soudu se měl vyloučit sám. Jelikož tak neučinil, namítl žalobce jejich podjatost „pro nevhodné jednání ve věci 30 A 7/2016, pro zjevné ignorování práva a dobrých mravů“. Žalobce uvedl, že již nemá důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování uvedeného senátu krajského soudu.

4. Soudci JUDr. Václav Roučka, JUDr. Petr Kuchynka a Mgr. Jaroslav Škopek, ve vyjádření k námitce podjatosti shodně uvedli, že jim není známa skutečnost, pro kterou by se zřetelem na poměr k věci nebo k účastníkům řízení měly být opodstatněné pochyby o jejich nepodjatosti.

5. Podle ust. § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

6. Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. „Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy).“ [srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, čj. 4 As 14/2014 - 70].

7. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci má být výjimečné, neboť jde o prolomení ústavně garantované zásady zákonného soudce, zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. I proto soudní řád správní v § 8 odst. 5 vyžaduje, aby námitka podjatosti byla odůvodněna a aby byly uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována.

8. Žalobce důvody možné podjatosti soudců Krajského soudu v Plzni dovozuje ze skutečnosti, že v napadeném usnesení bylo rozhodováno o podjatosti stejných soudců, jichž se týká námitka podjatosti i nyní, v souvislosti s projednáváním a rozhodnutím věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 30 A 151/2015. Protože titíž soudci jsou povoláni k rozhodování i v řízení vedeném pod sp. zn. 30 A 7/2016, má žalobce za to, že mají rozhodovat o zmatečnosti usnesení, „v němž jsou sami účastníci“.

9. Žalobce však přehlíží, že námitkou podjatosti dotčení soudci krajského soudu účastníky řízení ve věci Nao 314/2015 nejsou. Z obsahu napadeného usnesení, jež je součástí soudního spisu, naopak plyne, že účastníky uvedeného řízení jsou nynější žalobce a žalovaným je Krajský soud v Brně. Tudíž žádný vztah členů senátu 30 A ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s. k dané věci nemůže být dán s výjimkou toho, že jsou povoláni k projednání a rozhodnutí věci sp. zn. 30 A 151/2015, v níž byla námitka jejich podjatosti také dříve vznesena a o níž bylo rozhodnuto napadeným usnesením, kterého se týká žalobcem uplatněná „námitka zmatečnosti“. Uvedená skutečnost nesvědčí o vztahu soudců krajského soudu k věci projednávané u krajského soudu v řízení sp. zn. 30 A 7/2016.

10. Má-li se žalobcem vznesená námitka podjatosti vztahovat k tomu, že se shora jmenovaní soudci podíleli na projednávání a rozhodování vědci v předchozím soudním řízení, ani tento důvod podjatosti Nejvyšší správní soud u soudců krajského soudu neshledal. Rozhodováním v předchozím řízení je třeba rozumět podíl soudce na rozhodování stejné věci u nižšího stupně, nikoliv jiné soudní věci, i když se týká stejných účastníků řízení (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, čj. Nao 2/2003 - 18). O takový případ rozhodování však v nynější věci nejde. Proto z uvedeného důvodu nelze usuzovat na pochyby o nepodjatosti soudců krajského soudu.

11. Ani žalobcem v rozporu s požadavky § 8 odst. 5 s. ř. s. obecně tvrzený „střet zájmů“, resp. tvrzené „nevhodné jednání ve věci 30 A 7/2016“ a „zjevné ignorování práva a dobrých mravů“, není takovou skutečností, která zavdává pochyby o nepodjatosti jmenovaných soudců krajského soudu, jež by mohla být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. 30 A 7/2016. Nejen, že zákon s uváděnými důvody podjatost soudců nespojuje, ale především jsou tyto důvody natolik neurčité, že z nich nelze dovodit konkrétní vztah uvedených soudců k projednávané věci či účastníkům řízení.

12. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námitku podjatosti soudců krajského soudu důvodnou, a proto soudci JUDr. Václav Roučka, JUDr. Petr Kuchynka a Mgr. Jaroslav Škopek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci sp. zn. 30 A 7/2016.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 31. března 2016

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru