Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 51/2009 - 239Usnesení NSS ze dne 07.08.2009

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
Účastníci řízeníMagistrát hlavního města Prahy
VěcSociální ochrana - Sociální pomoc

přidejte vlastní popisek

Nao 51/2009 - 239

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně V. K., zastoupené Mgr. Dagmar Rezkovou – Dřímalovou, advokátkou se sídlem Praha 6, Muchova 9/223, proti žalovanému Magistrátu hlavního města Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2, zastoupenému Mgr. Tomášem Zlesákem, advokátem se sídlem Praha 1, Revoluční 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2009, č. j. 4 Cad 132/2008 - 202, o námitce podjatosti uplatněné žalobkyní ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 101/2009, proti soudcům tohoto soudu JUDr. Miladě Tomkové, JUDr. Bohuslavu Hnízdilovi a JUDr. Jiřímu Pallovi,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Milada Tomková a JUDr. Bohuslav Hnízdil nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 101/2009.

Odůvodnění:

Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2009, č. j. 4 Cad 132/2008 - 202. Ta byla předložena k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, kde je vedena pod sp. zn. 6 Ads 101/2009. Nejvyšší správní soud poučil účastníky řízení přípisem ze dne 24. 6. 2009, č. j. 6 Ads 101/2009 - 229, že v dané věci bude podle rozvrhu práce rozhodovat šestý senát ve složení JUDr. Milada Tomková, JUDr. Bohuslav Hnízdil a JUDr. Jiří Palla a že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze jmenovaných soudců může být senát doplněn některým ze soudců čtvrtého senátu. Současně je poučil, že mají-li za to, že některý z uvedených soudců je vyloučen z projednávání a rozhodování věci pro svůj poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, mohou namítnout jeho podjatost v propadné lhůtě jednoho týdne od tohoto vyrozumění.

V návaznosti na toto poučení přípisem, podaným k poštovní přepravě dne 3. 7. 2009, namítla stěžovatelka podjatost výše jmenovaných soudců pro jejich poměr k věci a účastníku řízení a svou námitku odůvodnila tím, že ve věci nemohou rozhodovat soudci, kteří při svém rozhodování naprosto ignorují Ústavu České republiky a Listinu základních práv a svobod i ostatní platné zákony České republiky. Dále, dle jejího názoru, tito soudci ignorují i elementární logiku a základní algebraické úkony, neboť si, mimo jiné, pletou minimum a maximum. Stěžovatelka pak považuje i ostatní názory soudců šestého senátu za velmi pozoruhodné. Stěžovatelka současně napadla i způsob přidělování spisů na Nejvyšším správním soudě, přičemž přirovnává pravděpodobnost přidělení jejích věcí šestému senátu výhře v 1. pořadí ve Sportce.

Soudci JUDr. Milada Tomková a JUDr. Bohuslav Hnízdil ve vyjádření k námitce podjatosti uvedli, že nemají žádný vztah k účastníkům ani k projednávané věci, a že jim rovněž nejsou známy žádné okolnosti, které by zavdávaly příčinu pochybovat o jejich nepodjatosti. Stěžovatelčiny námitky byly, dle jejich názoru, vzneseny ve formě zcela nevhodné a směřují k názorům, které šestý senát zaujal v dřívějších případech téže stěžovatelky, a k rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu. Soudce JUDr. Jiří Palla se k námitce podjatosti nevyjadřoval, neboť s ohledem na změnu rozvrhu práce u zdejšího soudu od 1. 7. 2009 nebude již o dané věci rozhodovat.

Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Obsahem citovaného ustanovení jsou tedy dva na sobě zcela nezávislé důvody vyloučení soudce. Soudce je především ipso facto vyloučen z projednávání a rozhodování věci, na níž měl podíl již v předchozím řízení správním či soudním. Vedle toho je pak důvodem vyloučení natolik objektivizovatelná míra osobního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu zavdává důvod k pochybnostem o nepodjatosti soudce. Důvodem k vyloučení soudce naopak nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kdy je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je tedy nutno chápat jako postup výjimečný a musí být vyhrazen jen závažným důvodům, které soudci alespoň potenciálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné z www.nssoud.cz).

Námitku podjatosti odůvodnila stěžovatelka především tím, že uvedení soudci nerozhodují v souladu s Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod a ostatními platnými zákony. Dále již stěžovatelka pouze napadá odbornost a rozumové schopnosti soudců. Žalobkyní tvrzené skutečnosti, z nichž dovozuje podjatost, nelze rozhodně považovat za takové skutečnosti, jež by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedených soudců k žalobkyni, žalovanému, jeho zástupci či k věci samé, pro nějž by měl mít Nejvyšší správní soud pochybnosti o jejich nepodjatosti. Žádnými konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly podjatosti pro poměr uvedených soudců k věci nebo k účastníkům řízení, námitka podjatosti odůvodněna není. Nebylo ani zjištěno, že by se uvedení soudci podíleli na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení nebo v řízení správním. Pro upřesnění Nejvyšší správní soud uvádí, že pojmem předchozí soudní řízení se rozumí rozhodování ve stejné věci u soudu nižšího stupně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, publikované pod č. 53/2004 Sb. NSS). Se zřetelem k uvedeným okolnostem proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Námitkou podjatosti soudce JUDr. Jiřího Pally se již Nejvyšší správní soud samostatně nezabýval, neboť dle změny rozvrhu práce k 1. 7. 2009, jež je uveřejněna na webových stránkách Nejvyššího správního soudu (www.nssoud.cz), nebude se již jmenovaný soudce na rozhodování ve věci podílet; proto je námitka jeho podjatosti za daného stavu věci bezpředmětná. Jmenovaný soudce byl sice přidělen k výkonu soudnictví do čtvrtého senátu zdejšího soudu, který je určen k zastupování senátu šestého, sama tato skutečnost však ještě neznamená, že se bude jakkoli na rozhodování v této věci podílet; pokud by tato situace nastala, bude o námitce podjatosti vztahující se k jeho osobě rozhodnuto samostatně. Ve věci bude rozhodovat šestý senát v novém složení za účasti soudkyně JUDr. Kateřiny Šimáčkové, vůči níž námitka podjatosti vznesena nebyla.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. srpna 2009

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru