Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 46/2008 - 87Usnesení NSS ze dne 26.03.2008

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
Účastníci řízeníMinisterstvo práce a sociálních věcí
VěcSociální ochrana - Sociální pomoc

přidejte vlastní popisek

Nao 46/2008 - 87

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: S. M., zastoupen Mgr. Dagmar Dřímalovou, advokátkou se sídlem Muchova 9/223, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2007, č. j. 12 Ca 90/2005 - 57, o námitce podjatosti žalobce,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Brigita Chrastilová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 20/2008.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 12. 2007, č. j. 12 Ca 90/2005 - 57, ustanovil žalobci (dále jen „stěžovatel“) zástupkyni pro řízení o kasační stížnosti, kterou se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2007, č. j. 12 Ca 90/2005 – 41.

Proti tomuto usnesení o ustanovení zástupkyně podal stěžovatel dne 4. 1. 2008 kasační stížnost, jež byla předložena Nejvyššímu správnímu soudu a věc je vedena pod sp. zn. 6 Ads 20/2008. Nejvyšší správní soud poučil účastníky řízení o tom, že v dané věci bude podle rozvrhu práce rozhodovat šestý senát ve složení JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Brigita Chrastilová a v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze jmenovaných soudců může být senát doplněn některým ze soudců čtvrtého senátu. Současně je poučil o tom, že mají-li za to, že některý z uvedených soudců je vyloučen z projednávání a rozhodování věci pro svůj poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, mohou namítnout jeho podjatost v propadné lhůtě jednoho týdne od tohoto vyrozumění.

Na toto poučení reagoval stěžovatel podáním na samé hranici čitelnosti ze dne 18. 2. 2008, v němž mimo jiné uvedl, „že ve věci jednají vyloučení soudci NSS výše uvedení, a všichni soudci NSS v čele s Baxou. Všichni soudci NSS v předchozích řízeních v téže věci již rozhodli, 180 x žalob MS Praha, KS Ostrava ve stejné věci, pouze by se opakovali.“

K námitce podjatosti se všichni členové šestého senátu vyjádřili shodně tak, že nemají žádný poměr k věci, účastníkům ani k jejich zástupcům.

Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

č. j. Nao 46/2008 - 88

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.

Stěžovatel v rozporu s ustanovením § 8 odst. 5 s. ř. s. neuvedl žádný relevantní důvod a omezil se pouze na konstatování, že všichni soudci zdejšího soudu se již podíleli na rozhodování v předcházejících řízeních v této věci. Z ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. sice plyne, že jedním z důvodů pro vyloučení soudců je skutečnost, že se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení, musí jít však o totožnou věc. Podílem na předcházejícím soudním řízení je například situace, kdy se soudce podílel na rozhodování věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího správního soudu, popřípadě naopak. Taková situace však v dané věci nenastala a výslovně není ani namítána. Lze přitom odkázat i na usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Nao 2/2003 - 18, (publikováno pod č. 53/2004 Sb. NSS), v němž bylo vyjádřeno, že „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků.

Vzhledem k výše uvedenému a také se zřetelem k tomu, že příslušní soudci uvedli, že se necítí být v této věci podjati, není návrh stěžovatele na vyloučení soudců šestého senátu zdejšího soudu z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 6 Ads 20/2008 důvodný.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. března 2008

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru