Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 42/2004 - 33Usnesení NSS ze dne 14.12.2004

Způsob rozhodnutíjiný výsledek
Účastníci řízeníKS Hradec Králové, pobočka Pardubice
VěcStavební zákon

přidejte vlastní popisek

Nao 42/2004 - 33

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci žalobkyně H. K., proti žalovanému Krajskému úřadu Pardubického kraje, se sídlem Pardubice, Komenského nám. 125, o námitce podjatosti žalobkyně proti soudcům Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích,

takto:

Soudci Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, JUDr. Milan Špryňar, JUDr. Drahomíra Lukešová, Mgr. Petra Venclová, JUDr. Marie Pavlíčková a JUDr. Jan Dvořák nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí této věci.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 21. 1. 2004 se žalobkyně domáhá zajištění projednání žalob podaných na Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice jiným soudem.

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice, který věc projednává pod sp. zn. 52 Ca 26/2004, předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu, neboť žalobkyně ve svém podání ze dne 21. 1. 2004 uvedla: „Zaraven Vam osobne, a dalsim, ktere resi me zaloby podavam namitku podjatosti z duvodu pomeru k hejtmanovi a poslanci Vanovi“, což bylo krajským soudem posouzeno jako uplatnění námitky podjatosti, o které je podle § 8 odst. 5 s. ř. s. oprávněn rozhodnout Nejvyšší správní soud.

Soudci Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, JUDr. Milan Špryňar, JUDr. Drahomíra Lukešová, Mgr. Petra Venclová, JUDr. Marie Pavlíčková a JUDr. Jan Dvořák ke vznesené námitce podjatosti shodně uvedli, že se ve shora označené věci necítí být podjati a není jim ani známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout důvod případných pochybností o jejich nepodjatosti.

Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 citovaného ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, rozhodne o ní senát po jejich vyjádření.

Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním stavu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. Proto důvodem pro vyloučení soudce je jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, přičemž zákon dále vylučuje soudce, který věc již projednával nebo o ní rozhodoval v předchozím soudním řízení nebo v řízení u správního orgánu. Poměr k věci vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při řízení (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazovaní). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být také založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, např. vztahem přátelským či naopak zjevně nepřátelským. Zákon vylučuje, aby důvodem pochybnosti o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v řízení v projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V postupu soudce při projednávání konkrétní věci se totiž projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti samy o sobě nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.

V projednávané věci žalobkyně uvedla, že začala uvažovat o podjatosti na základě adresovaných mailů přímo JUDr. M. Bořkovi, kdy ji odpovídala sekretářka ano-ne. JUDr. Špryňar po rozsudku z 5. 9. 2004 ve věci balkonu u jejího bytu, kdy jí oznámil, že se jednalo o řízení u okresního soudu. Nejednalo z důvodu, že šlo o námitky, které nepřesahují rozsah pravomoci státního úřadu. Dále po zaslání pobočkou osvobození a určení právníka a ne zaslání označeného osvobození od soudních poplatků. Také na základě rozhodnutí odvolacího orgánu, kde veřejné listiny byly nahrazeny datumy r. 2002 a došlo k dalším úpravám ve spisech. Dále na základě telefonického hovoru 1/04 se soudci rozsudku z 5. 9. 2003, kde jí bylo každým navrhováno zrušit žalobu ve věci dokumentace jejich domu, žaloby proti HZS a žádosti o rozhodnutí pro 23 balkonů.

Vzhledem k okolnosti, že zákon požaduje, aby námitka podjatosti byla odůvodněna a aby žalobce současně uvedl konkrétní skutečnosti, že kterých podjatost dovozuje, nelze v případě žalobkyně z obecných a zcela nekonkrétních tvrzení dovodit podjatost výše jmenovaných soudců. Žalobkyně ve svém podání ani konkrétně neuvedla, vůči kterým soudců vznáší námitku podjatosti. Stejně tak se pouze omezuje na tvrzení „z důvodu poměru k hejtmanovi a poslanci Váňovi“, přičemž však neuvádí, v čem tento „poměr“ spočívá a jakým způsobem se dotýká projednávané věci a soudců, kteří se na projednávání podílejí.

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námitku podjatosti soudců JUDr. Milana Špryňara, JUDr. Drahomíry Lukešové, Mgr. Petry Venclové, JUDr. Marie Pavlíčkové a JUDr. Jana Dvořáka za důvodnou, což vyjádřil ve výroku tohoto usnesení (§ 8 odst. 5 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. prosince 2004

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru