Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 39/2008 - 99Usnesení NSS ze dne 04.03.2008

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
Účastníci řízeníMinisterstvo práce a sociálních věcí
VěcSociální ochrana - Sociální pomoc

přidejte vlastní popisek

Nao 39/2008 - 99

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Lenky Kaniové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: S. M., zastoupený JUDr. Vítem Vohánkou, advokátem se sídlem Na Zámecké 457/5, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2006, č. j. 4 Cad 90/2005 - 16, o námitce podjatosti vznesené žalobcem mj. vůči soudcům 6. senátu zdejšího soudu,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Brigita Chrastilová a JUDr. Milada Tomková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 125/2007.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 3. 2006, č. j. 4 Cad 90/2005 - 16, zamítl žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku jeho žalobě. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 15. 3. 2006 kasační stížnost, jež byla předložena k projednání Nejvyššímu správnímu soudu Městským soudem v Praze a které byla přidělena spisová značka 6 Ads 125/2007. Pro řízení o této kasační stížnosti ustanovil městský soud žalobci zástupce JUDr. Víta Vohánku, jehož prostřednictvím žalobce svou kasační stížnost dne 28. 5. 2007 doplnil.

Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 30. 11. 2007 poučil účastníky řízení o tom, že danou věc bude podle rozvrhu práce rozhodovat šestý senát ve složení JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Brigita Chrastilová a JUDr. Milada Tomková, a že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze jmenovaných soudců může být senát doplněn některým ze soudců čtvrtého senátu. Současně je poučil o tom, že mají-li za to, že některý z uvedených soudců je vyloučen z projednávání a rozhodování věci pro svůj poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, mohou namítnout jeho podjatost v propadné lhůtě jednoho týdne od tohoto vyrozumění.

Na uvedené poučení reagoval žalobce (dále též „stěžovatel“) podáním ze dne 12. 12. 2007, v němž mj. uvedl, „že v uvedené věci jednají vyloučení soudci NSS, tito již v předchozím řízení v této věci rozhodli, pouze by se opakovali, odkaz na s. ř. s., § 8/1. V této věci již rozhodli všichni soudci NSS, v čele s Baxou.“

Vzhledem k tomu, že stěžovatelem vznesená námitka podjatosti neobsahovala specifikaci co do konkrétních osob a důvodů, vyzval zdejší soud stěžovatele k jejímu upřesnění do deseti dnů od obdržení této výzvy.

Stěžovatel reagoval svým přípisem opět na samé hranici čitelnosti ze dne 13. 2. 2008, ve kterém ovšem pouze zopakoval, že „v uvedené věci jednají uvedení soudci NSS jako vyloučení, a v této věci již jednali všichni soudci NSS v čele s Baxou, pouze se opakují.“

K námitce podjatosti se dne 20. 2. 2008 vyjádřili všichni členové senátu, který má podle rozvrhu práce o kasační stížnosti stěžovatele rozhodnout (JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Brigita Chrastilová a JUDr. Milada Tomková) a všichni tři shodně uvedli, že se necítí podjati a že v dané věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 125/2007 nemají žádný poměr k věci, účastníkům ani k jejich zástupcům.

Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná.

Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.

Stěžovatel v rozporu s § 8 odst. 5 s. ř. s. neuvedl žádný relevantní důvod a omezil se pouze na konstatování, že všichni soudci zdejšího soudu se již podíleli na rozhodování v předcházejících řízeních v této věci. Z ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. sice plyne, že jedním z důvodů pro vyloučení soudců je skutečnost, že se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení, musí jít však o totožnou věc; podílem na předcházejícím soudním řízení pak bude například situace, kdy soudce působil ve věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího správního soudu, popřípadě naopak (kdy by jako člen senátu Nejvyššího správního soudu věc vrátil krajskému soudu, kde by zasedal jako člen senátu, nebo jako specializovaný samosoudce, a měl by ji znovu projednávat). Taková situace však v posuzované věci nenastala a výslovně není ani namítána. Lze přitom odkázat i na usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Nao 2/2003 - 18, (publikováno pod č. 53/2004 Sb. NSS), v němž bylo jasně vyloženo, že „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků.

Vzhledem ke shora řečenému a také se zřetelem k tomu, že sami výše jmenovaní soudci uvedli, že se necítí být v této věci podjati, neshledal druhý senát Nejvyššího správního soudu návrh stěžovatele na vyloučení soudců 6. senátu zdejšího soudu z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 6 Ads 125/2007 důvodným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 a contr.).

V Brně dne 4. března 2008

JUDr. Vojtěch Šimíček

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru