Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 31/2007 - 17Usnesení NSS ze dne 28.06.2007

Způsob rozhodnutíjiný výsledek
Účastníci řízeníČeská správa sociálního zabezpečení
VěcDůchodové pojištění - starobní důchod

přidejte vlastní popisek

Nao 31/2007 - 17

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a Mgr. et. Ing. et Bc. Radovana Havelce v právní věci žalobce Ing. R. R., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 25, o obnovu řízení ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cad 67//2005, k námitce podjatosti,

takto:

Soudce Městského soudu v Praze Mgr. Jiří Tichý není vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cad 24/2007.

Odůvodnění:

Žalobce se u Městského soudu v Praze domáhá podanou žalobou povolení obnovy řízení ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 2 Cad 67/2005, v níž byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2005, č. j. 2 Cad 67/2005 - 25 zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 2. 2005, č. X. Rozsudek nabyl právní moci dne 4. 1. 2006. V žalobě vznesl žalobce námitku podjatosti vůči soudci Mgr. Jiřímu Tichému, v níž uvedl, že odůvodnění zamítavého rozsudku ho opravňuje pochybovat o nezaujatosti soudce.

Mgr. Jiří Tichý ve svém vyjádření ze dne 11. 5. 2007 uvedl, že mu nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by byl vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve věci a že k účastníkům řízení a věci samé nemá žádný vztah.

Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů - mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů není dán, a žalobce to ani netvrdí. Soudce Mgr. Jiří Tichý se rovněž nepodílel na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení. Předchozí soudní řízení je totiž třeba chápat nikoli časově, tedy jako jakékoliv řízení před správním soudem, jehož byl žalobce účastníkem a v němž se soudce podílel na rozhodování, nýbrž instančně (srov. rozhodnutí č. 53/2004 Sbírky

č. j. Nao 31/2007 - 18

rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Vyloučen by tak byl soudce, který by o téže věci rozhodoval nejprve v řízení u krajského soudu (resp. Městského soudu v Praze) a následně pak v řízení kasačním u Nejvyššího správního soudu nebo naopak. O tento případ se tu však také nejedná. Soudce Mgr. Jiří Tichý sice u Městského soudu v Praze již jednou rozhodoval ve věci, v níž byl žalobce účastníkem (žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 2. 2005, č. X), ale to se jednalo o věc jinou. Rozhodování soudce v jiných věcech však nemůže vést k vyloučení soudce (§ 8 odst. 1 s. ř. s. in fine). Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a nesouhlas účastníka s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Soudce proto může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze. K tomu však slouží opravné prostředky a nikoli námitka podjatosti. Existence odlišných názorů na věc pak s podjatostí soudce nemá nic společného.

Z výše uvedených důvodů rozhodl proto Nejvyšší správní soud o námitce podjatosti tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. června 2007

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru