Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 29/2017 - 33Usnesení NSS ze dne 26.01.2017

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
VěcObyvatelstvo - evidence, doklady
Prejudikatura

Nao 19/2003 - 16


přidejte vlastní popisek

Nao 29/2017-33

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce: R. S., proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, o žalobě na ochranu proti nečinnosti, o námitce podjatosti soudce v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. 65 A 92/2016,

takto:

Soudce Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci Mgr. Jiří Gottwald není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené Krajským soudem v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 65 A 92/2016.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podáním ze dne 16. 12. 2016 žádal o vyloučení Mgr. Jiřího Gottwalda z rozhodování ve věci vedené Krajským soudem v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 65 A 92/2016. Měl za to, že soudce v uvedeném řízení účelově postupoval tak, aby návrh stěžovatele neprojednal, usnesením ze dne 13. 12. 2016 o nepřiznání osvobození od soudních poplatků stěžovatele vydíral a vyvíjel na něj nátlak prostřednictvím dalšího usnesení ze dne 13. 12. 2016, kterým jej vyzval k doplnění žaloby, což stěžovatel odmítá. Soudce Mgr. Jiří Gottwald stěžovateli v důsledku těchto usnesení znemožnil získat občanský průkaz a celou věc tím posunul do roviny politické. Jelikož soudce svými politicko-kriminálními aktivitami docílil zastavení předmětného řízení, stěžovateli nezbývá, než se bránit rovněž politickými prostředky. Soud měl povinnost posoudit sporné otázky v předmětné věci, namísto toho předseda senátu, Mgr. Jiří Gottwald, svým postupem způsobil průtahy v řízení a upřel stěžovateli možnost domáhat se svých práv. Stěžovatel nesouhlasí s tím, aby bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku či z důvodu absence právního zástupce. Z takového jednání by bylo možné dovodit zaujatost soudce vůči stěžovateli, který nedisponuje dostatečnými finančními prostředky k úhradě soudního poplatku a služeb právního zástupce.

[2] Soudce Mgr. Jiří Gottwald se vyjádřil tak, že účastníky nezná a k řízení nemá žádný vztah.

[3] Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení soudce Mgr. Jiřího Gottwalda z projednávání a rozhodování dané věci.

[4] Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[5] Ústavní soud ve své judikatuře vyslovil, že „důvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 26/2000).

[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení Nejvyššího správního soudu čj. Nao 19/2003-16). I proto soudní řád správní ve svém § 8 odst. 5 vyžaduje, aby námitka podjatosti byla zdůvodněna a aby byly uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

[7] Stěžovatel však neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, pro něž by soudce Mgr. Jiří Gottwald měl či mohl být vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve věci stěžovatele. Podjatost soudce dovozoval z jeho rozhodovací činnosti v právě řešené věci, z níž usuzoval na kriminální a politicky motivované jednání soudce. Obecnými námitkami týkajícími se údajného poškozování práv stěžovatele v daném řízení není třeba se blíže zabývat, neboť směřují k okolnostem týkajícím se postupu soudce v řízení o projednávané věci, které jsou v § 8 odst. 1 s. ř. s. výslovně uvedeny jako okolnosti, které nemohou být důvodem pro vyloučení soudce v projednávané věci. Námitka podjatosti postavená na popsaných skutečnostech proto není důvodná.

[8] O podjatosti soudce nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise, přitom prostý nesouhlas stěžovatele s postupem krajského soudu v projednávané věci na tomto závěru nemůže ničeho změnit. Stěžovatel neuvedl žádné konkrétní důvody, svědčící o poměru soudce Mgr. Jiřího Gottwalda k věci, účastníkům řízení nebo nasvědčující tomu, že se podílel na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu či v předchozím soudním řízení. Právě takové konkrétní skutečnosti jsou však těmi, které mohou pochyby o nepodjatosti soudce zakládat (srov. § 8 odst. 1 s. ř. s.)

[9] Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že soudce Mgr. Jiří Gottwald není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 65 A 92/2016 týkající se žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 26. ledna 2017

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru